Režie:
Jiří HavelkaKamera:
Martin ŽiaranHrají:
Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Andrej Polák, Klára Melíšková, Kryštof Hádek, Stanislav Majer (více)Obsahy(1)
Paní Zahrádková (Tereza Voříšková) s manželem (Vojta Kotek) idealisticky chtějí, aby společnými silami dům zachránili. Novomanželé Bernáškovi (Jiří Černý, Maria Sawa) se s nadšením připojují. Paní Roubíčková (Klára Melíšková) pedantsky kontroluje řádný průběh schůze. Paní Horvátová (Dagmar Havlová) všechno iniciativně komentuje. Naivní pan Švec (David Novotný) zastupuje svojí maminku. Paní Procházková (Pavla Tomicová) s panem Novákem (Ondřej Malý) hledá způsoby jak zhodnotit svůj majetek. Pan Nitranský (Andrej Polák) touží po půdě v domě a pan Kubát (Jiří Lábus) důsledně sabotuje jakékoliv rozhodnutí. A v pozadí číhají bratři Čermákovi (Kryštof Hádek, Stanislav Majer), jen starý pan profesor Sokol (Ladislav Trojan) zatím nic nekomentuje… (Cinemart)
(více)Recenze (1 105)
'za mejch let se svitilo i prasklejma žarovkama, kdo chtěl tak viděl' výborně zahraná komedie naprosto vystihující malost a postkomunistickou omezenost. českého národa v kostce... místy mi to přišlo přitažené za vlasy a některé ty hysterické scény se vyloženě nepovedli, ale přes to všechno je to stále přinejmenším na 4 jelikož humor je overall vynikajici a česká produkce už předlouho nevypustila nic tak dobrého ()
Tak tohle je přesně ten důvod, proč už na podobné schůze nechodím. Bohužel se to k závěru trochu rozmělnilo a už to nebylo úplně ono, samotný závěr pak trochu popírá předchozí děj. Většina postav je nicméně skutečně na zabití. ()
Když v tom nehledáte nějakou typickou odpadovou snahu tvůrců podávat nám svědectví "jací jsme", "dělat sondu do duše malého člověka" a "vychovávat nás", jak mají čeští filmaři poslední dobou ve zvyku, pak jde o nesmírně pobavující film, ve kterém se pozná každý, kdo něco řešil v jakémkoli kolektivu. V kapele, ve školní třídě, na hasičské schůzi, na firemním školení, při organizaci sportovního turnaje u vás ve vsi... V podstatě nás tady čeká nám všem dobře známá skvadra. Snaživka, podpantoflák, dva "slušňáci", pedantka, jízlivá prudička, retard, podnikavec, vzpomínač na staré dobré časy... Po většinu stopáže hodně svěží konverzačka, jíž trochu škodilo závěrečné tlačení na pilu. Herci výborní, překvapila mě hlavně Dáša, ta tu jízlivou zlomyslnou bábu dala parádně. Vadily mi některé vyloženě křečovité či rovnou trapné (nebo snad o umění se snažící?) scény, jako byla facka či vizitky. Ad absurdum dovedený závěr naopak odpouštím, film takové razítko v podobě vypointování potřeboval. ()
"Dvanáct rozhněvaných nájemníků" aneb "O slavnosti a hostech" 21. století. Ale v žádným případě vykrádačka! Brilantní metafora současný český malosti. Učebnicové, ale naprosto uvěřitelné charaktery. Smích postupně zamrzá, z komedie se stává drama. Pukrle pro J. Havelku i všechny herce. A pak že to nejde! P.S.: Dík za "objevení" pozapomenutého barokního génia Jana Dismase Zelenky! ()
Film mě celkově bavil až na to nesmyslné dopadnutí vztahu mezi manželským párem který vedl schůzi. ()
Přibližně do půlky to vypadalo na jednu z nejlepších českých komedií, kde by pět hvězdiček bylo málo. Potom zřejmě došly nápady a film se začal opakovat (to se ještě dá odpustit), načež nastal pokus udělat z filmu něco víc než komedii a došlo k jeho naprostému pohřbení (to už se odpustit nedá). Po perfektní první polovině naprosté zklamání. *** ()
Vlastníci jsou už jen svým námětem, vhodně vybraným způsobem interpretace divákovi a fenomenálním hereckým obsazením na úplně jiné úrovni než většina českých filmů natočených v posledních deseti letech, proto jít pod tři hvězdičky prakticky nelze. To jsem tušil již před zhlédnutím a šlo jen o to, jak vysoká bude nadstavba. Na rozdíl od všeobecně nadšených reakcí však musím konstatovat, že jsem výsledným produktem hluboce zklamán. A nejde mi ani tak o to, že by snímku neslušela filmová forma, protože - jak někteří tvrdí - tento námět vynikne jen na divadle a na plátně ztratí své kouzlo. Myslím si, že s tímto přechodem se Jiří Havelka vypořádal vcelku dobře. Ovšem v situaci, kdy máte na stole výborný námět a k dispozici ty největší profesionály v branži, musíte dílo dovést do očekávaného konce . A k tomu se Jiří Havelka především díky nedotaženosti dialogů a zbytečnému a nevysvětlenému výskytu některých postav (význam Bernásků v příběhu mi zcela unikl) ani nepřiblížil. Uznávám, že se jedná o zdařilý odraz společnosti s často až nechutně přesnými prvky, ale z tohoto filmu se mohl stát obrovský kult pro několik příštích generací, kdyby jen Havelka nalil do kádě více humoru a učinil dílo stravitelnějším pro širší masu lidí. Takto bohužel mohu hovořit jen o zmařeném potenciálu. Když to sečtu, jsem bohužel blíže ke dvěma hvězdičkám než ke čtyřem. Tak nízko ale vzhledem k rozdílu mezi tímto dílem a současným českým průměrem jít nemohu. Přesto 50% a velké zklamání. ()
„Já jsem vlastník!“ Tak z tohohle jsem byl nadšenej. Dívat se hodinu a půl na to, jak se mezi s sebou hádají a jak na sebe křičí a nadávají si členové SVJ mě bavilo natolik, že jsem dal plný počte hvězd. Některé postavy, jako Tereza Ramba, Dagmar Havlová, Klára Melíšková, Andrej Polák nebo Jiří Lábus, se fakt uměli vyřádit a mě to bavilo. Skvěle napsaná rozepře, tleskám. /90%/ ()
Hooodně jsem váhala, jestli si Vlastníky vůbec pustím, protože český film ze škatulky „komedie/drama“ už několikrát zklamal. Vysoké hodnocení na ČSFD mě ale dodalo odvahy a místo obávaného pocitu zklamání jsem zažila velmi příjemné překvapení. Film zaujme už od začátku svou jedinečnou formou, rychle houstnoucí atmosférou (divadelní představení musí být dokonalé!), proloženou momenty, kdy se smějete nahlas („Já jsem Japonka!“, stín na plátně...), a hlavně bezchybnými hereckými výkony a perfektním obsazením. Vlastníci jsou mimo jiné velmi zdařilým průřezem naší současné společnosti, korespondující třeba s knihou Slepé skvrny Daniela Prokopa. Velmi slušné 4+* a chuť vidět tento počin znovu. ()
No, jeden z filmů, který už nechci vidět znovu? Proč, protože to sice byla legrace, ale film vyzněl tragicky. Ano, vystihuje skutečnost a všichni si dali záležet. Takže účel to splnilo a stačilo. Mám dojem, že pan Havelka hodně ujíždí na Nové vlně 60. let, protože pojetí i závěr filmu se tehdejším sociálním kritikám s humorným tónem podobají. ()
Super scénář a většina hereckých výkonů. ()
No,.. jestli vám to něco připomíná, pravděpodobně jste vlastníci.. V posledních letech..asi dvaceti letech.. mám alergii na český píčoviny, tato bývá velmi dobře znatelná na mé psychojednotce, něboť nasranost z totálně promrdanýho času, zkombinována s pocitem, že za ty hovna ještě někdo dostává prachy mě fakt nadzvedává ze židle. Z křesla. Z gauče.. to je jedno, na tom prostě nezáleží. Velmi výstižně tento počin pana Havelky ( kterýho neznám a ani jsem o něm nikdy neslyšel) popsal všemi obdivovaný mistr rétor Verbal. ( kterýho neznám a ani jsem ho nikdy neviděl). Vlastníci jsou po velmi předlouhé době qualitní výstřik do inak prázdné misky ČS kinematografije, v jedný cimře a s několiko málo tvářemi se podařilo bez jakéhokoli lahodného hudebního doprovodného tónu vyplodit dílo, které ve velmi omezeném časoprostoru zkoncentrákovalo všechny úžasné rysy opčanů národa Českého. Klíďopíďo bych dal i pjet hvězd. Můj myslivec nakonec snížil hodnocení na 4, a to proto, protože nic proti ničemu si nechávám pátou kouli jako rezervu pro případný lepší počin rejži Havelky, kteréhoš tvorbu se chystám bez zbytečného odkladu, bezprstředně a neanálně prozkoumat. ()
Musím uznat, že i když ve filmu neby takřka ždáný děj, bylo to skvělé! Fantasticky napsané dialogy plné českého humoru, ukazující pravou povahu člověka alá Čecháčka...fámozní. ()
80 %. Vynikající konverzační komořina se skvělým scénářem z ranku Polanského Boha Masakru nebo Potterové Večírku. Havelka si zde ověřil, že to, co se mu daří inscenovat na divadelním pódiu, může být funkční i na filmovém plátně. Miluji absurdní dramata pinterovského nebo beckettovského střihu – co mi u Vlastníků trochu scházelo byla silnější komediální složka, která zde cílí spíš na regionálního než univerzálního diváka. Ironie, sarkasmu, (skrytých) narážek a až moc realistického bizáru je zde přehršel, nicméně jsem byl přece jen víc nasraný než pobavený. A od prvotřídních absurdních dramat osobně očekávám obé. Na české poměry bez delšího uvažování pětihvězdičková záležitost, ale v kontextu toho, jak jsem ohodnotil dříve zmíněná zahraniční díla, musím pro zachování objektivnosti zůstat těsně pod vrcholem. Těším se na to, jak si bude Havelka počínat dále. ()
Konverzačka ako zo života odohrávajúci sa v reálnom čase s par absurdnými dialógmi. A áno, ľudia sú v reáli takýto dementi. ()
Konečně. Nějak stále nebyla vhodná chvilka a najednou už utekly 4 roky od premiéry, přestože jsem o tom od začátku věděl a chtěl jsem to vidět. Je to zase ten povedený český snímek mezi spoustou přihlouplých a průměrných. Jsem nadšen, protože to vykreslilo, jak se skutečně podobné věci v SVJ dějí. Alespoň to vím od rodičů, kteří už pár schůzek absolvovali. Sejde se skupina absolutně různě smýšlejících lidí a vy, jakožto racionální inteligentní člověk nezmůžete nic. Musím tedy v tomto snímku pochválit herce, kteří mi opravdu na emoce hrát uměli. Obzvlášť jsem měl velké pochopení pro postavu ztvárněnou Terezou Rambou, která předvedla parádní výkon. Místy to možná mohlo být přitažené za vlasy, ale jinak bomba! ()
Tenhle film může pochopit jen někdo z paneláku nebo bytovky.. ono totiž schůze SVJ probíhá kolikrát opravdu takhle.. I se stejnýma sviněma... ()
Havelka to zabil. Toto je jeden z najlepšie napísaných scenárov v histórii. Herecké osadenstvo bolo úžasné a zahralo také bomby, že jeden nestíha. Dokonalý obraz dnešného človeka. Hanbím sa za ľudí, aj z osobných dôvodov. A všetci títo sú zároveň voličmi. ()
Včera jsem shlédl debut Jiřího Havelky z VOSTO5 "Vlastníci". Než jsem se k filmu však probojoval, tak se vršila jedna strašná smůla na druhou. Např. den začínal přímo ideálně, neb jen co jsem si v metru uvědomil, že mi právě vypršela tramvajenka (lítačka jek známo v Praze neexistuje), již nastupovala do vozu příjemná (bez ironie) revizorka. Smolný den je snad irelevantní, ale samotný snímek stojí za povšimnutí. Bohužel jsem neviděl divadelní předlohu, ta musela být ještě o dost stísněnější. Je to však i tak vcelku povedená mrazivá alegorie, nikoliv komedie. Domovní schůze však považuji za geniální metaforu k naší společnosti. Film mě proto nezklamal. Vše je sice dotaženo do absolutní až přehnané absurdnosti (zejména jednorozměrné postavy), ale v tom je právě vtip. Schůze jsou totiž absurdní i v reálném světě. Chyběla mi pouze má oblíbená hláška, kdy se na každé schůzi dříve či později vynoří postarší člověk a rázně řekne: "My už chceme hlasovat, neotravujte nás s diskuzí, my chceme hlavně hlasovat". ()
Jak ze života. Člověku se chce neskutečně smát a v ten samý moment i brečet. Naprosto dokonalé komedi-drama. Klobouček dolů a už se těším, až to uvidím podruhé. ()
Reklama