V žáru královské lásky

Klímova filozofie je zvrhlá a zvrácená a jeho novela "Utrpení knížete Sternenhocha" ji dokonale reprezentuje. Dlouhovlasý, odpudivý, zvrácený, 150 cm vysoký, šišlající a kulhající hrdina - to jest Klímův übermensch. Snímek jsem byl povinen zhlédnout v rámci literárního semináře a musel jsem jej přetrpět až do závěrečných titulků. Občas zalituji, že některé snímky není možné důkladně zamknout do cenzurního trezoru :-) (25.06.2008)

Repríza po dvaceti letech mi potvrdila, že je to naprostej úlet, kterej nemá v české kinematografii obdoby. Výborně vybrané obsazení, hlavně role Abrháma, která je taky asi jeho celoživotní úlet. Čok je vysloveně vhodný typ pro hlavní roli. Pěkná výtvarná stránka a dobrá reklama na Žižkovský vysílač. Otázka je, jak to bude bavit nebo otravovat lidi, kterým nestačí bavit se nad tímhle druhem filmu. Ale lepší než artovní kousky Němce ze 60.let :) (09.04.2011)

Udělat film podle předlohy Ladislava Klímy vyžaduje hodně odvahy. Klíma byl i ve svém životě extrémní a svou voluntaristickou filozofii (inspirovanou Nietzchem) praktikoval až na hranici sebezničení. Ani knižní předloha filmu „Utrpení knížete Sternenhocha“ není zákusek k popolední kávě. Cením si už jen toho faktu, že se o zfilmování tohoto Klímova opusu Jan Němec pokusil. Držet se doslovně knižní předlohy bylo nemožné. To je jasné každému, kdo knihu četl. Němec zvolil expresivní futuristické experimentální vyjádření. Výsledek je divoký a prapodivný, ale rozhodně zajímavý. Chápu, že na mnohé film působí JEN jako úděsná a nepochopitelná slátanina. To už je osud podobných projektů. Ale koneckonců Klíma byl samorost, kterému nešlo o bavení davů. Rád bych se na tento film podíval znovu ještě jednou s odstupem času. Pro toho, koho oslovila knižní předloha, to je určitě minimálně zajímavé. (29.04.2004)

V podstatě poslední normální ( normální ? ...! ) film člověka, který byl opravdu geniální a předběhl svou dobu. Člověka, kterým strašně otřásla invaze v 68 a který byl vyštván ze své země. Člověka , který se motal 15 let po všech západoevropských čertech a který se po návratu domů zmohl mimo Toyen pouze na pár divných experimentů spojených s nářkem nad svým nevyužitým talentem. Takže tu máme jeden normální film s afektovaným Vildou Čokem, který souloži s hnijící mrtvolou, lvem sežraným Bolkem Polívkou, vždy provokujícím Lanďákem a nečekanou femme fatale Ivanou Chýlkovou. Sláva devadesátkám. (07.01.2024)

Vždycky jsem tvrdil, že Jana Němce "dělala" Ester Krumbachová. Bez ní pan režisér nedokáže sám sobě určit hranice, kdy už to ještě jde, a kdy už je to trapné a přehnané a přeplácané. Ester by tomu dodala myšlenku, pocit, atmosféru. Jen Němcovou silou je z toho ale nepovedený a uřvaný, zmatený paskvil. (10.05.2013)