Stín létajícího ptáčka

Zajímavý námět byl rozmělněn poněkud zkratkovitou vykonstruovaností a z toho vyplývající povrchností a nepřesvědčivostí. Trošku to napravil jen závěr "do ztracena". Ideologická příměs byla puncem doby vzniku filmu, ale nebyla naštěstí pro film nijak podstatná a určující. Ostatně v řadě dnešních snímků je to obdobné, jen s opačným znaménkem. Motivace zalíbit se těm u moci nebo penězovodů je zkrátka všudypřítomná v každé době a jen málokdo se jí dokáže nebo dokonce chce vyhnout, alespoň v malých českých poměrech. (16.01.2023)

I kdyz jsem zakladni premisu asi uplne neprijal (resp. tezko se ztotoznim s napadem, ze kluk jedinacek se zabije na motorce a jeho rodice si domu nastehuji zranenou spolujezdkyni, kterou skoro vubec neznaji, a staraji se o ni jako o vlastni...), musim uznat ze jde o velmi dobre sedmdesatkove drama. Jak moc mi chybi herecky jako byla Galatikova... 3+ (08.04.2015)

Typický Balíkův průměr, který se svojí nedůvěryhodnou psychologií postav shodil do podprůměru. Přitom to má slibný náběh na solidní psychologické drama s možnými přesahy k thrilleru, ale snímek se vydá jinou cestou. Nemám problém s tím, že je umírněný (to se ostatně dá v normalizační kinematografii čekat, zvlášť od stranou ceněného tvůrce), ale hlavně s tím, kam posouvá ústřední konflikt. Manželé při silniční nehodě ztratí jediného syna, ale nehodu přežije jeho přítelkyně, o které jim nikdy neřekl. Jelikož sama nemá rodinu, tak ji nechají na čas u sebe. Vše se ale vyvíjí tak, že jí vše bez problémů věří (po delší dobu) a ačkoli je "rebelka", cítí jakousi povinnost ji napravit. To všechno by tam mohlo klidně být, kdyby to tam zapadalo. Jenže Balík tímhle tématem vyloženě vytlačil mrtvého syna a ačkoli o něm sem tam padne slovo, působí to dojmem, jako by se s tím rodiče dost rychle vyrovnali a vlastně to pro ně až takový problém nebyl. Natočené je to zručně, herecky je to taky dobré a určitou atmosféru to vyvolat umí, ale nedokázal jsem představenému věřit a na vině je hlavně nedotažený scénář, který neumí podat určité situace. Přitom psychologické to je, ale podivně špatným směrem. Navíc je to vychcaně skrytá agitka, což by mi bylo jedno, kdyby to fungovalo i bez tohoto čtení. Takhle je tato interpretace jediná, která s viděným dává smysl. Lepší 2* (27.02.2024)

Filmové ponaučení: 1. Když chcete v divácích navodit pocit smutku, švenkujte bezcílně po poli. Čím dýl tím líp. A nebojte se to použít opakovaně, to se neomrzí. 2. Když se chcete omluvit papalášovi, že jste na něj byla včera hrubá, vtrhněte na poradu, kterou vede, a přede všemi se do něj pořádně po francouzsku zakousněte. 3. I tajemník strany si může nabrnknout o 25 let mladší ženskou. Teda ne že by nemohl i dřív, ale v roce 1977 už se to mohlo ukazovat v kině. Pokrok nezastavíš. (07.01.2022)

Rafinovaně pojatá komunistická propaganda s dost podivným chováním postav (celý příchod Jany do domácnosti je strašně nepravděpodobný). Chápavý pohled našich předních soudruhů na některé mládežníky, kteří zatím mají trochu problémy při hledání těch správných hodnot... Herci to zahráli dost slušně, ovšem ani nevím, jestli je za to vlastně chválit. (13.01.2010)