Tenkrát podruhé

Zábavná, úsměvná a nostalgická komedie, u které se párkrát zasmějete nahlas. Skvělé herecké výkony, příjemná atmosféra, která svým lehce nostalgickým duchem připomene Allenovu Půlnoc v Paříži (samozřejmě ne dobově, ale ta nostalgická atmosféra ani ne tak po starých časech jako po bezstarostnosti mládí a budoucích příslibů a očekávání). Po delší době se ve francouzské kinematografii zase vyloupl příjemný film z žánru komedie. 80% (Viděno v rámci 22. Festivalu francouzského filmu.) (22.11.2019)

V roce vydání něco, co musel vidět každý. Propagace horem dolem. Skoro i pádem. Film je to roztomilý. Pochopíte v něm tu myšlenku, která se tam brouzdá skrze ty malé linky. Jenže několikrát je to zbytečně zamotané a to nemluvím o části k prvnímu bodu obratu, která je jedna z nejchaotičtějších jakou jsem za poslední roky viděl. I tak oceňuji určitou originalitu a něžnost příběhu. (28.07.2022)

Zmiešané pocity! Na jednej strane dokonalý námet s idealistickými kulisami, do ktorých by sa dalo zasadiť neúrekom fantastických príbehov so zápletkami, kde by sa nemuseli klásť žiadne hranice. A konečný výsledok je ... podľa mňa nič moc. Áno, konečné posolstvo aj pointa sú pekné, ale takých sme tu už mali aj vo filmoch s oveľa nižším potenciálom. Neviem ako vám, ale mňa ústredná postava Victora svojim správaním pomerne dosť iritovala a vôbec som s ním nesympatizoval, hoci kresby mal naozaj krásne :) Každopádne, po prečítaní popisu filmu a po zhliadnutí vysokých hodnotení som čakal oveľa lepší filmový zážitok a aj to, že potenciál bude využitý naplno. Za mňa necelé 3* (08.05.2020)

Viktor je staromilec a vše moderní mu je celkem cizí. Má rád svůj způsob života bez výrazných změn a novot. Právě naopak to vnímá Viktorova žena, která se ráda baví a všechny vymoženosti moderní doby přijímá. Mezi manželi dojde k odcizení a právě to je hlavní důvod, proč si přestali rozumět a každý od života čekal něco jiného. Viktor dostane k narozeninám velmi originální dárek, kdy si může vybrat dobu, ve které by chtěl prožít několik dní či týdnů. Time Travelers zinscenuje přesně a do detailu vše, aby to bylo podle jeho představ. Rozmrzelý a ne úplně šťastný Viktor, projeví zájem vrátit se do roku 1975, aby mohl zažít své nejdivočejší období a poznal opět svou životní lásku a třeba se i znovu zamiloval. Krásná a lehká romantická komedie s originálním námětem, pohladí po duši i přes absenci zbytečného patosu a klišé. V hlavní roli se objeví sympatický a mnou oblíbený herec Daniel Auteuil (Válka policajtů, Můj nejlepší přítel). (10.05.2020)

Staří bílí Francouzi dokáží jako málokdo vlastně zhmotnit svou melancholii po starých časech do prostoru, kterým je typická zakouřená kavárna s výlohou ve které se dá strávit celý den a je pozorovat okolí. Z té sledovali revoluce, proměny společnosti i elit, z té si vytvořili svůj iluzorní safe space, ve kterém mohli celé dny sedět v koutě a předstírat, že tvoří, případně přemýšlí o něčem velkém a přelomovém. Pak jednoho dne se najednou museli zvednout a jít s každou cigaretou ven, potom zjistili, že z kavárny se stalo vlastně wellness bistro s wifinou a nakonec jim došlo, že jim je vlastně přes šedesát a nemají místo, kde by mohli dožít ve společenském ruchu. La Belle Époque se zpočátku tváří, že je o tom, nakolik jsme schopni přijmout iluzi za realitu jen proto, abychom měli možnost se vrátit do časů mládí, čímž v zásadě i komentuje proč se tak rádi schováváme do filmů ze 60. a 70. let, nicméně ve výsledku v trendu současné francouzské komedie nabízí jako jediné východisko přizpůsobení se současnosti, znázorněnému zde protagonistou, který si v metru otevře apple počítač nebo v open space produkční firmě svého syna hraje ping-pong s nějakou z tamních krys. Naštěstí se film nezvrhne do jednostranného povýšeného kázání, protože úhlů pohledu je ve filmu více a aby se došlo ke šťastnému finále, musí nastat nějaký všeobecný kompromis. Což se zde podaří naštěstí bez toho, aby se kterákoli postava zde musela úplně popřít. (31.03.2020)