Režie:
Mike NicholsKamera:
Seamus McGarveyHrají:
Emma Thompson, Christopher Lloyd, Eileen Atkins, Audra McDonald, Harold Pinter, Raffaello Degruttola, Benedict Wong, David Zayas, Lachele Carl, Gary Beadle (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Vtip z originální produkce HBO vypráví příběh uznávané profesorky literatury, která právě stojí tváří tvář smrti. Bez jakýchkoliv okolků jí doktor Kelekian oznámí, že má rakovinu. Rakovinu ve čtvrtém stádiu. Žádný pátý stupeň již není. Vivianinou jedinou nadějí je podstoupit devítiměsíční experimentální chemoterapii. Na začátku si je Vivian jistá, že tohle zvládne, že je na to dostatečně silná. S postupem času, s přibývající bolestí, která se nedá už snášet, od svého přesvědčení upouští. (HBO Europe)
(více)Recenze (84)
„Patří vědě!“ Viděla jsem hodně filmů o rakovině, ale z tohoto mi vstávaly vlasy hrůzou. Bohužel pro část bílých plášťů je člověk skutečně jen maso a v mašinérii masny jménem zdravotnictví zcela bezbranné. Vivian měla ve svém neštěstí dvě velká štěstí a tou byla vrchní sestra a skutečnost, že v anglicky mluvících zemích mají písmena DNR váhu. V Čechách vám i právník potvrdí, že vaše přání žádný soudný doktor respektovat nebude, ať už je řezník, nebo ne. Proč? Protože za neposkytnutí pomoci je flastr, zatímco za nedodržení přání pacienta dostanete za trest tak maximálně houby s octem v nemocniční kantýně. Jediné, čemu úplně nerozumím, je, proč paní profesorka bez váhání souhlasila stát se pokusným králíkem. Jestli pro tu kapku naděje, nebo že nechtěla umřít sama. Půjdu si natrhat trochu hřbitovního kvítí, abych se rozveselila… :´/ ()
Osamělá a nelidská intelektuálka vs. nádor vaječníku ve 4. fázi. Z této nerovné diskuzní konfrontace vyroste díky nevídanému nasazení Emmy Thompsonové pořádný knedlík v krku, který je naštěstí nezhoubný, i když jsem ho cítil ještě dlouho po závěrečných titulkách. Jedinečné zjevení z průkopnických dob "quality tv". ()
Zajímalo by mě, jaká byla, jak vypadala a jak působila původní divadelní hra. U filmu oceňuji především to, co už někteří zmínili, a sice "netradiční pojetí", a sdělení, že v nemoci je každý sám - hlavní hrdinka byla jistým způsobem vždycky sama, ovšem se samotou, kterou prožívala v rámci filmu, se to srovnat nedá. Velkým kladem filmu je i měnící se pohled na Vivian. Zatímco zpočátku mi nebyla nijak sympatická, chvílemi mi přišla arogantní(hlavně v retrospektivních pasážích) a příliš jsem s ní necítila, s blížícím se koncem mě zavalila vlna soucitu, ale i sympatií (tento záměr tvůrcům vyšel, a ani mi tolik nevadí, že jsem se nechala "nachytat"). Dále na mě zapůsobily herecké výkony, scénář, dialogy a celkově neotřelý přístup. Dokonce ani dabovaná verze nesnížila mé hodnocení, což svědčí jak o síle a kvalitě filmu, tak o přijatelné kvalitě českého dabingu. Spoiler: E.Thompson nazve slovem sentimentální scénu, ve které konverzuje se sestrou a obě jedí zmrzlinu. Tato scéna je ale pouhým odvarem sentimentu, který se objeví ke konci, když za pacientkou přijde za celou dobu první a zároveň poslední návštěva. Přesto, vlivem ostatních výše zmíněných kvalit snímku, ani tato scéna nevyzněla lacině nebo prvoplánově, a snad jen trochu manipulativně, takže jsem měla co dělat, abych se udržela. ()
Na hlubinné rovině se strachu ze smrti dotýkají takřka všechny filmy. K její přímé tematizaci jsou masově využívána zejména melodramata o umírajících lidech. Adaptace divadelní hry Margaret Edsonové zaškatulkování mezi melodramata vzdoruje podobně, jako Vivian odmítá přijmout roli pasivní oběti rakoviny vaječníků. Pod maskou dojemného i mrazivě vtipného příběhu boje jedné ženy se skrývá filmová esej, důvtipná polemika s tím, jak je v umění zobrazována smrt. Výchozím bodem úvahy nad zobrazováním nezobrazitelného a pojmenováváním nepojmenovatelného je pro Vivian báseň Johna Donnea, které zasvětila většinu své vědecké kariéry, čímž dochází k elegantnímu prolnutí osobní a profesní roviny hrdinčina života. Číst si o smrti libovolně výstižnou báseň ale není totéž jako umírat. Vtip si tento rozpor, který coby film o smrti sám zpřítomňuje, dobře uvědomuje a průběžně nás na něj upozorňuje porušováním melodramatických konvencí nebo prostřednictvím Vivianina komentáře pronášeného do kamery. Oproti klasickému melodramatu zde chybí pozůstalý, s nímž bychom mohli soucítit a brečet poté, co hlavní hrdinka zemře. Dvě sympatické vedlejší postavy, zdravotní sestra a Vivianina bývalá profesorka, slouží primárně k rozvedení některých tezí týkajících se smrti a umírání (regrese do dětství při lízání zmrzliny nebo čtení dětské knížky). Navzdory sebeironickému porušování čtvrté zdi není Vtip chladně intelektuální. Jen za vydatného přispění vynikající Emmy Thompson dokazuje, že dojemný film lze natočit i bez toho, abyste s divákem citově manipulovali. Nichols s Thompsonovou nás naopak berou za rovnocenné partnery v diskuzi o tématu, které se týká každého z nás. 85% ()
Těžké hodnocení. Na jedné straně Vtip disponuje dvěma obrovskými klady, a to je jednak téma a především Emma Thompson v hlavní roli, která hraje bezchybně, na druhé straně je ten film tak tíživý, až nestravitelný, že o nějaké líbivosti a pozitivních dojmech nemůže být ani řeči. Tohle je kompaktní koncentrovaná deprese, kterou by si neměl pouštět nikdo vážně nemocný nebo ve špatném duševním rozpoložení. Umírání v přímém přenosu. Je opravdu těžké hodnotit to hvězdičkami a procentuálně... ()
Galerie (6)
Photo © Home Box Office (HBO)
Zajímavosti (4)
- Herečka Emma Thompson, představitelka Vivian Bearingové, si raději oholila hlavu, než aby nosila umělou pleš. (Zdroj: nytimes.com)
- V roli pětileté Vivian debutovala dcera Hugha Laurieho Rebecca Laurie. (vesper001)
- Stejnojmenná divadelní hra Margaret Edsonové získala Pulitzerovu cenu za drama v roce 1999. (Zdroj: nytimes.com)
Reklama