Sledování

Už v stredometrážnej prvotine Following je vidno vyspelú výstavbu scenára, spletitý a komplexný dej, a hru s divákom, ktorú Nolan neskôr uplatňuje vo svojom pravdepodobne najlepšom filme Memento. Snímka ponúka ako niekoľko pohľadov, tak niekoľko zaujímavých myšlienok a ešte zaujímavejšie čítanie medzi riadkami. V momente, keď si divák myslí, že ho už nič neprekvapí a začína sa báť stereotypu, nadhodí Nolan ďalšiu udičku v podobe dvoch brutálnych zvratov (jeden doslovne) a opäť navodí to správne napätie. Slabším článkom sú občas niektorí vedľajší herci, filmu dominuje ani nie tak príbeh, ako jeho nekontinuálne podanie, ktorému korunu nasadilo práve Memento, rozdelené do dvoch nie tak celkom paralelných línií, ktoré sú rovnocenné - žiadna nepôsobí iba ako vysvetľovacia či uvádzacia. Momentka zo scény, v ktorej Bill v bare stretáva ženu, pôsobí ako odkaz na štýlové noirové gangsterky zo 40.-tych rokov - tento príklon naznačuje aj celkový výzor ženskej postavy, ktorá je z nich akoby vystrihnutá. A tu to nekončí. Vo Following sa toho dá nájsť veľmi veľa, ale toto nie je priestor na diplomovú prácu, takže možno inokedy. 85% (13.02.2014)

"Mrzí mě, že jsme mu tam dali ty kalhotky. Teď mu dá sodu. Přitom bokovku má ona." Sledovat někoho, jak někoho sleduje, není moje oblíbená zábava. Navštěvovat cizí byty za účelem narušení soukromí rovněž není můj koníček. Tady je to aspoň zajímavý v tom, že se prolínají časy a motivace, ale já jsem nějak postrádal tempo a emoce. Moc mě to zkrátka nebavilo, tak se odborně rozepíšu o technický stránce filmu. Ten nabízí dvě jedinečný barvy - černou a bílou. Jenže mě to stejně připadalo šedý. Kdybych se líp učil, tak bych to určitě ocenil víc. (16.04.2022)

Tohle je debut režiséra Nolana? No páni! Na světě je několik režisérů, kterým se opravdu jejich prvotina povede v takovém stylu, že divák se pak nestačí divit. Sledování je vynikající příběh, v němž se různě prolínají časy z odlišného období zlodějské kariéry hlavního hrdiny. S blížícím se závěrem se do zápletky vnáší světlo, vše do sebe začíná zapadat a pointa je vskutku silná. Parádní neo noir film, který by klidně mohl být i delší. Dávám 4*, jelikož k dokonalosti chybí něco málo, co nedovedu definovat. (30.12.2012)

Čím si kdo zachází... Brilantní šaráda! Úžasná kamera a vůbec styl a stavba obyčejné >pulpové< historky pro trio protagonistů a něco málo přes hodinu času... Nejlepší možná klišé ze všech možných starých škol v postmoderním kabátku. A vůbec nevadí, že je to pepito celé od černobílé krve... Pět hvězdiček s hvězdičkou! - - - P.S. Nu ano. "Každý má svoji krabici..." . . . Tak ještě že nejdůležitější nakonec je to, >co v ní kdo< má, že... Nolan NA TO prostě MÁ! . . . (Poprvé viděno 10.1.2010 na >mysteriozním prostoru< s orig. zvukem a č. titulky, hodnocení 699., komentář zde jako lehce užaslý mnohý - 11.1.2010) (11.01.2010)

Fascinující (skoro)celovečerní debut Christophera Nolana, který dokazuje, že i v prostředí a s prostředky amatérského filmu se dá natočit funkční a homogenní naprosto plnohodnotný snímek, rozhoduje jen a jen talent a to ,,něco" od Boha... Nolan jako naprostý self-made-man hned ve svém prvním filmu vymyslel tak brilantní zápletku a transformoval ji do tak bezchybného scénáře (což později ještě mnohokráte zopakoval), že ta sama o sobě drží jako základní pilíř celou konstrukci filmu. Navíc nabízí hned několik možných interpretací - minimálně doslovnou a obraznou, tedy buď divák vnímá příběh skutečně tak, jak je mu předkládán, nebo může přijmout za své, že celý příběh (a existence některých postav) je jen fiktivní a vznikl v naračním světě hlavní postavy - vypravěče (stejně jako třeba ve Fincherově Klubu rváčů). Nolan navíc (v kontextu svého pozdějšího tvůrčího stylu tak typicky) experimentuje s formou, neboť už tady používá nelineární vyprávění, v němž divák tu samou postavu sleduje hned v několika fázích děje, což postupně odkrývá finesy stavby příběhu. Zajímavá je také zřejmá Nolanova intuice, která má až prognostický rozměr - na dveřích bytu hlavního hrdiny je nalepen znak Batmana, Christopher Nolan zřejmě od začátku podvědomě tušil, kam směřuje jeho umělecký vývoj... (20.08.2012)