Kolize

Miluju dánskou kinematografii a Nikolaje Kaase s ní. Tenhle snímek je ale pro mě zklamáním. Lehce předvídatelná dějová linie je obšlehnutá už z nespočtu jiných podobně laděných snímků. Až mě zaráží, že režisér nehledal jiné dějové zákruty. Říznout do toho, bořit tabu - to Dánové přece umí! Připadá mi, že se  u tohoto dílka jedná o chladný kalkul na city, až se divím, že na to Kaas kývnul. No, asi taky musí platit složenky. Kaas je jako vždy skvělej, ale v tom závěru bych ho fakt raději neviděl. Takže za ten závěr hvězda dolů. (04.03.2022)

Kolize je výborně zpracované psychologické drama jedné lepší dánské rodiny, ve které zničehonic dojde k nečekané smrti jednoho z dětí. Nikolaj Lie Kaas v roli otce zemřelého je jako vždy úžasný. Radost mi udělalo i obsazení hereckých es (Nicolas Bro, Bodil Jorgensen) do vedlejších rolí. Film je dramatický a má spád. Během jeho sledování jsem se vůbec nenudil, filmu zcela chybí jakákoliv hluchá místa. Podmanivá hudba mě okouzlila a dotvořila velmi specifickou, možná až depresivní, atmosféru filmu. Stejně okouzlující je i kamera a prostředí ropné plošiny v Norsku. Jediné, co mě ve filmu zklamalo, je závěr, který je na můj vkus trošku moc a působí jako rušivý element. (01.11.2023)

Po většinu času velmi slušně vystavěné rodinné drama pravidelně hází diváka do těžké deprese, z níž zdánlivě není úniku. Trpká událost v rodině, kolize v pracovním zaměstnání, krize v manželském vztahu... neproplouvalo se mi tou depresí s hlavní postavou zrovna snadno, ale zvládl jsem to, často mě přikoval napínavý děj, v patřičné míře mě naštvalo konání některých postav a na oplátku potěšila každá jiskřička naděje. Vše by relativně hrálo, jednotlivé neshody a trpké příhody tu lze většinou vnímat jako propojené a navazující na sebe s evokací postupně spouštějícího se domina do několika stran, ale závěrečné minuty shodily můj dojem o celý stupeň níž. Tolik nahromazených zvratů za krátký čas, ve chvíli krátkého záblesku happy endu totálně extrémní vyhrocení konfliktu z jiné strany a pak zase obrat do (hořkého) happy endu se skokem v čase, mezi tím vypjatě patetické slzy a také spomalené záběry s hrou na city... tak tuhle část prudce drtivé jízdy jsem už nedával, nepřijal a na povrch z Kolize ve finále vyplouval především dojem rafinovaného kalkulu na diváka. Škoda, až do akční scény v soudní síni jsem měl (až na pár lehce přehnaných záblesků v budování oné deprese) hodně pozitivní dojem. Vynikající určitě zůstává výkon Nikola Lie Kaase. Z něj lze tady vyčíst tolik emocí už jen z výrazů obličeje, ať už je to trpkost, lítost, zlost, nervozita, dojetí, že mě každou chvíli k osudu jeho postavy přikoval a nevzpomínám, kdy jsem naposled v současném filmu z posledních pár let viděl nějakého herce hrát takto sugestivně... Bohužel s dánskými dramaty ze současnosti, jak si opět potvrzuji, nejsem kompatibilní, až se pomalu neumím rozhodnout, zda vězí „chyba“ ve filmech a tvůrcích nebo ve mně, když z většiny z nich cítím neuvěřitelný kalkul s přílišnou hrou na city (také Hon), příp. jiný extrém v podobě absolutního chladu (viz. Tísňové volání). [65%] (22.05.2023)

Je tu sice pár nelogičností (např. 1/ když se v prvním stání u soudu JEJÍ advokát uchyluje k podpásovkám, proč protistrana nevytáhne JEHO fyzické napadení a ohrožování střelnou zbraní jejím bratrem?, 2/ jak se možné pronést do soudní síně pistoli?, v Dánsku se to nekontroluje?), ale jinak se jedná o zajímavé téma a dobře rozvíjený příběh. (24.06.2023)

Dánska kinematografia opäť ukazuje svoju kvalitu a silu. Silu doslova deštruktívnym spôsobom emocionálne zdrviť diváka spôsobom, akým to dokážu len Škandinávci. Skvele vystavaná rodinná dráma, ktorá sa na nič nehrá a aj keď v niektorých situáciách až príliš tlačí na pílu, stále je to realistické a divácky atraktívne. Do toho skvelé herecké výkony na čele s neomylným Nikolasom Lie Kaasom. Určite snímok, ktorý odporúčam. 80 % (18.08.2022)