The Commitments

Vzestup a pád jedné kapely, která navždy zmizela z povrchu zemského a nenechala tu nic. Co je na tom tak zajímavého? V podstatě nic, krom vtipného nadhledu a snahy pozorovat a smát se všem možným i nemožným problémům, které vznikají v poměrně početné hudební skupině. Film se nezbavuje nadhledu v žádném okamžiku to je rozhodně dobře, jen chvílemi působí obyčejně a je nudný a to nezachrání sebelepší vtip. (04.12.2007)

Já na ten soul moc nejsem, ale dobrou muziku ocením a tady hlavně u té závěrečné písničky, těsně před rozpadem té skvělé kapely, ketrá nedokázala držet pohromadě, to mi až běhal mráz po zádech, jak to dobře znělo. Na hlavního zpěváka bylo lepší se nedívat, jen poslouchat (úžasný hlas) a na tu tmavovlasou zpěvačku byl kromě toho skvělého zpěvu i hezký pohled. (07.05.2010)

Silně pohodový film okouzlující svou náladou a jemným vtipem. Podobně jako ostatní jsem si užíval muziku překypující energií a obvzlášť některé písně gradovaly tak jako na skutečném živém koncertě. Nicméně od prvních záběrů mě nejvíc oslovil právě nenápadný humor, kterým Alan Parker film okořenil, např. scéna ze svatby hned na začátku má řadu pěkných fórků ve druhém plánu. Takový styl komediální režie mám moc rád. Líbilo se mi, jak i přes lehkou nadázku (nebo právě pro ni?) příběh i postavy působily otřepaně řečeno jako ze života. Parkerovi se navíc povedlo natočit hudební scény natolik živě, že nezačnou nudit, s čímž by si mnozí režiséři tak lehce neporadili. Moc děkuji Willymu Kufaltovi za doporučení, soundtrack si určitě seženu. (14.05.2023)

Vítěz ankety o nejlepší irský film všech dob je pro mě především nejvtipnější irský film. I když je pravda, že jsem jich zase tolik neviděl, ale tenhle film je od začátku do konce nabytý skvělým humorem (obzvlášť postava otce v podání povědomého obličeje z řady hollywoodských dílek Colma Meaneyho má výborné hlášky) a nádhernými písničkami 85%. (16.08.2005)

Na Slovensku sa rozpadávajú politické strany, v Írsku soulové kapely. Nedá sa povedať, že soul neznášam, iba ho nevyhľadávam. Takže film o vzniku a zániku soulovej kapely to má u mňa od začiatku nahnuté. Napriek tomu sa mi hudobné čísla v druhej časti filmu páčili. Na zvýšenie estetického zážitku by však musel ten odporný ksicht Deco spievať za zástenou. Nepochopil som celkom príčinu odstredivých síl v kapele, ktoré ich nakoniec rozmetali do všetkých svetových strán. Na druhej strane som jasne pochopil, že viac ako tri hviezdičky tomuto filmu nemôžem dať, a nedám. (04.11.2010)