The Commitments

Pan Parker má u mě po filmech Půlnoční expres. Navštivte ráj, Život Davida Galea velmi dobrou pozici, no a dnes večer to opět klaplo, přelil na mě kopec emocí a ohromnou dávku energie.. Pochvalu ode mne zaslouží úplně parádní muzika, to jsem si užila asi nejvíc a ta nesourodá parta talentovaných muzikantů se mi moc líbila na pódiu, mimo něj už tak ne, to byla dost divočina.. Fascinoval mě přerod vyhazovače v bubeníka, hlavičky rozdávat uměl, pravda.. Příběh o vzniku irské kapely pozoruhodný, vyobrazení života bez příkras jde panu Parkerovi na výbornou, tedy celkově spokojenost a poděkování kolegovi Willy Kufalt.. (13.05.2023)

To byl kýbl soulový muziky z minulého století. V komentářích se hodně píše, no nic moc, prostě je to jen o vzniku a pádu jedné kapely no a co? Mně na tom přijde třeba bezvadný fakt, že se ti herci dokázali po filmu dát do kupy a rozjet koncertní turné a to já považuju za něco skvělého. Díru do světa sice neudělali, ale tu muziku měli v krvi, tak šli do toho s vervou tehdy jim vlastní, jinak by sbalili fidlátka a každý by šel po svém. A Decovi (Andrew Strong) to jde tady i bez té deky na hlavě. (30.06.2015)

Přestože Josepha Tylera, amerického zpěváka, rappera a textaře, vůbec neznám, drze si vypůjčím jeho citát: „Zdá se, že hudba drží všechno pohromadě. Občas dělá věci méně chaotickými. Občas dává věcem smysl.“ Ač to netušil, krásně tím shrnul děj filmu The Commitments. Na tu chvíli, kdy se partička Dubliňanů rozhodla založit svou dublin-soulovou skupinu, na tu chvíli jejich život dostal smysl a přestal být až tak chaotickým. I když je ten film špinavý až běda a rozhodně se nejedná o žádnou muzikálovou selanku, je to film, který se vám nemůže nelíbit, pokud máte jen trochu rádi hudbu, která má srdce. Andrew Strong rulez (i když tady hrál hrozného pancharta 😃). (13.05.2023)

Nejlepší irský film všech dob? URČITĚ ne! Vítěztsví zajistila Commitments zřejmě vysoká míra diváckosti, jiank si tento triumf nelze vysvětlit (zvlášť když vezmeme v potaz konkurenci: Moje levá noha, Ve jménu otce, Michael Collins). Commitments jsou postaveni na modelu "filmu o vzestupu hudební skupiny", tento model pak v jistých ohledech přetváří po svém. Silný (a typicky ostrovní) je akcent na sociální problematiku, originální je výběr hudebního žánru (soul) stejně jako ironizující humor (nekonečné neshody a konflikty mezi členy kapely... Deco: "Co mám dělat, když nezpívám?" Bernie: "Já nevím, třeba si ho hoň."). (01.02.2006)

keby tento film nebol nicim inym, tak by mu patril primat minimalne v oblasti hudby, pretoze tej je tu kopec a je to vsetko paradna pohodova zalezitost. film vsak pada na svojom vnutre..obal je v poriadku.. ma to pribeh, vyvija sa to, ale v konecnom dosledku mi tu chyba akasi vyraznejsia pointa..70% (15.12.2007)