Euforie - Série 2

Druhá série je natočená opět skvostně a nápaditě, nejen, co se týče obrazové stránky. Po stránce scénáře jsem občas postrádal nějaké informace typu "co asi teď dělá ta hodná dealerka" a trpěl jsem občas delšími dialogy na téma sebeuvědomění nebo polepšení (hlavně u posledního dílu, kde se musí klasicky charakterově uklízet), ale navzdory mému cynismu se autorům podařilo dostat se mi pod kůži. Je to síla a nejmíň dva díly bych označil za "oscarový" materiál ve smyslu dosažení maximální depky ve smyslu destrukce rodin a vztahů toxickými členy rodiny. Mladí herci jsou slušní nebo aspoň typově dobří. (26.03.2022)

Za mě zbytečné násilné ždímání předchozí výborné série. Tohle je už jenom kopie, která nepřináší nic nového a narozdíl od předchozí řady už rozhodně není tak šokující, pobuřující, není zde ani tolik nahoty a charaktery postav či jejich vývoj jakoby se úplně vytratil. Nemohl jsem se do děje ani k postavám vůbec dostat a vlastně mi bylo úplně jedno, co se na obrazovce děje… (26.03.2022)

1. řada Euforie byla jako zjevení, neskutečně dravá a neokoukaná podívaná. Na tu druhou se čekalo kvůli covidu docela dlouho (co má řikat ta třetí), ovšem pro mě o dost slabší a trvalo mi 2 roky jí dokoukat. Snad ta třetí bude a pěkně jednotlivé osudy uzavře. Dvojka však natrvalo zacementovala hvězdné statusy Zendayi (moc jí nemusím), Sydney Sweeney a Jacoba Elordiho, za což jsem velmi rád s snad budou mít dílčí úspěchy ve filmech. (06.04.2024)

Nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Chtě nechtě následuje rozklad osobnosti, urážky a hádky s každým a kvůli všemu. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. „Ztracená“ generace, u které jsou deprese, nahota, sdílení, omamné látky či další všemožné závislosti denním chlebem. Oproti první sérii nejsme o mnoho dál, je tu poslední noc v roce. Nejprve si odbudeme backstory drogového dealera Fezca, pak velkou party, na které si někdo zahraje na schovávanou ve vaně, další bude spoléhat na první pomoc v ponožce, jiný dostane vydatnou nakládačku. A v tomhle duchu to i pokračuje. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A Rue se zatím nijak neděsí toho, že do toho zase spadla. Milostný trojúhelník Maddy, Natea a stále labilnější Cassie začíná nabírat na síle. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. Za první polovinu série a hlavně pátý díl velká spokojenost. (29.03.2022)

Temnota, deprese a beznaděj na ještě vyšší úrovni než tomu bylo poprvé, bohužel jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že už se zde až moc hraje na efekt a na to být co nejvíce krutý, protože to je vlastně cool. Netroufám si tvrdit, zda se v tom dnešní mládež vidí, ale doufám, že ne. Ne, že by seriál úplně adoroval drogy, sex a nemravné chování, ale i přes určitou depresivnost je to celé natočené tak, aby to vlastně vypadalo dobře. Řemeslně silné s výborným soundtrackem, ale oproti první sérii už jsem tak nějak poznával, že už jsem na podobný seriál asi starej. (16.03.2022)