poster

Loni v Marienbadu

  • francouzský

    L'Année dernière à Marienbad

  • italský

    L'anno scorso a Marienbad

  • slovenský

    Vlani v Marienbade

  • anglický

    Last Year at Marienbad

Drama / Mysteriózní / Romantický

Francie / Itálie, 1961, 94 min

Komentáře uživatelů k filmu (115)

  • Elví
    ***

    Jo tak tenhle film si na mou schopnost soustředění ale pořádně zaútočil. A dokonce několikrát v rámci jednoho promítání:). Mezi začátkem a koncem jsem stihla i několik dalších filmů. Dalo by se říct, že střihem v mé vlastní režii se dostala v "Loni v Marienbadu" ke slovu i taková Ally McBealová jdoucí paralelně na jednom televizním kanálu.(18.11.2006)

  • Handy8
    **

    Jsem povrchní primitiv, který má rád (až na pár desítek výjímek) mainstream a filmový impresionismus mu nic neříká. Myšlenka mi snad úplně neunikla - vysvětlil jsem si to tak, že zde jde vlastně o to samé co v Mementu (hlavní postava přetváří vlastní vzpomínky/myšlenky tak, aby popřela skutečnost, že ona dáma je mrtvá), ale styl, jakým je to podávané, mě prostě nebaví ani vizuálně neuchvacuje.(4.10.2011)

  • pasteur.II
    *****

    udýchaná láska v barokním labirintu(20.5.2012)

  • cachina
    *****

    Loni v Marienbadu rozhodně není pro všechny diváky. Je spíše určen artrovému publiku a je plodnou půdou pro nejrůznější analýzy. Děj je ale přitom velice prostý. Muž potká v hotelu ženu a tvrdí ji, že se znají již z loňského roku. Ta si ale na nic nevzpomíná. Dějová jednoduchost je v silném kontrastu k formě vyprávění. To není seřazeno chtonologicky, dochází k častému opakování, najdeme zde i elipsy, vynechávky, divák si toho musí více domyslet. Kamera si tak různě poletuje, nezabírá, to co by zabírat měla, postavy opouštíme uprostřed věty apod. Vyprávění hlavního hrdiny je hned zpochyňováno, při každé další historce jsou detaily jiné, a tak divák přesně neví, na čem je. A právě v tomhle tkví hlavní síla filmu.(6.3.2013)

  • EKLEKTIK
    ***

    "To si snadno ověříme, zprávy o počasí najdeme v novinách." Přestože jsou komentáře pod tímto filmem plné superlativů, mě si tedy opravdu nezískal. Musím ale vyzdvihnout jeho nadčasovou obrazovou stránku, která byla očividně inspirována surrealistickými malíři. Jejich vliv je pak nejvíce patrný ze scény se záběrem zahrady, kde stojí lidé s dramaticky dlouhými stíny, namalovanými přímo na zemi, jejichž iracionalita přímo evokuje díla Giorgia de Chirica, Paula Delvauxe, či René Magritta. Vizuální styl snímku však také výrazně ovlivnilo režisérovo úsilí o co nejvěrnější napodobení starých němých filmů, které bylo patrné i z vlasů Delphine Seyrig, jejíž sestřih připomínal účes Louisy Brooksové, představitelky hlavní role Lulu z filmu "Pandořina skříňka", který natočil Georg Wilhelm Pabst.(20.11.2016)

  • Autogram

    Toto je na mňa taký ťažký filmový experiment, že to ani nemôžem hodnotiť. Je to vlastne ešte film? –––– ...kde kroky kráčajúceho sú pohltené takými ťažkými, hrubými kobercami, že žiadny zvuk kráčajúceho sa nedostane do vlastného ucha...(4.12.2017)

  • TerezD
    **

    Toto má být umělecký skvost? Po vizuální stránce se jedná o kvalitní film, ale to nestačí. Interiér starého barokního hotelu, kterým nezávisle projíždí kamera, neobvyklý střih, svícení, to jsou prvky, na které se mi hezky koukalo. Uznávám, že se jedná o přelomový snímek i co se vypravování týče, ale kladu si otázku, je to potřeba? Tato experimentální forma diváka vytrhuje z kontextu událostí a záměrně ho mate. Neměla jsem chuť stále hledat nějaké skryté symboly a interpretovat si "děj" (jestli tam vůbec nějaký byl) po svém. I ta varhanní hudba mě po celou hodinu a půl sledování rušila. Určitou inspiraci si jistě brala Věra Chytilová ve svém těžko stravitelném kousku Ovoce stromů rajských jíme. Za mě tedy prvotřídní intelektuální nuda..2*.(1.10.2018)

  • Jancll
    ***

    Nelámu nad tímto filmem hůl, a to proto, že mu nelze upřít dávku originality a velmi dobrého vizuálního provedení, které vytváří nezaměnitelnou atmosféru. Na můj vkus je však až velice často nudný a ani trik se sirkami na mě nijak nezapůsobil.(25.2.2006)

  • RockChick
    *

    Příběh filmu v kostce: Žena a muž se do sebe zabouchnou v hotelu a slíbí si, že se za rok zase sejdou. Prý. To nám aspoň tvrdí ten týpek. Za tu dobu, ale borka chytila Alzheimera a na nic si nepamatuje. Prý. Tak se náš hlavní hrdina rozhodne, že ji paměť zase všemi možnými způsoby osvěží. Výsledkem je divácká tortura, do sebe zahleděné umění pro umění, kdy musíme hodinu a půl přihlížet snažení děsivého creepa, kterej nedokáže pochopit, že o něho ta ženská asi tolik nestojí. Obávám, že tenhle film by v post Me Too éře už neprošel. :-((17.11.2018)

  • Mikino00
    **

    Opět podobný film jako Hirošima, opět to šlo absolutně mimo mě, tohle prostě není režisér pro mě. Jedno velké trápení, nevím kde v tom vidí někteří genialitu a ani to vlastně vědět nechci. Opravdu pro velmi velmi náročného diváka.(2.10.2011)

  • Alf
    *

    za kameru..(5.2.2014)

  • killerbean
    ***

    Filmový kabinet - 2.semester - 8. Robert Bresson, Alain Resnais: Udalosť a virtualita - Kino Lumiere Toto išlo úplne mimo mňa. Vyslovená strata času to síce nebola, ale že by som túto príbehovú anarchiu považoval za nejakú výraznú kultovku, to určite nie. 60%(11.1.2016)

  • AIMÉE
    ***

    Snímek rozhodně není pro každého. Byť je vybaven atributy jako art film, film noir, francouzské prostředí, plíživá atmosféra... a přitom by se nejeden mohl ztrácet v této ódě na citové splétání mezi mužem a ženou. Hudba je naléhavá až útrpná, která podkresluje dramatickou mlhu. Je to taková experimentální zfilmovaná báseň.(30.9.2012)

  • andrii
    *****

    Slyšte, mluvím k vám, zřete, přeneste pohled za kulisy, mnohem, mnohem dál, za přepych prázdnoty, kde klamou stropy i komnaty. Zruším Vaše abonmá na vzkříšení. Pohnu v zakletém zámku zkamenělinami. Přišel jsem si pro Vás, vyrvat z podstavců neurčitých zábran, ze sochané stojatosti, šepotů neživých, nemrtvých. Vaše melancholie, smutná zář, nepřítomná tvář, mě užírá. Přál bych si rozžehnout Vaši mysl, vyzout střevíčky zapomnění z podzámčí nevědomí. Zápasíme o tajemství podivného místa, o „chrám“ nejasného setkání onoho chladného léta. Podejte mi ruku, spící krasavice, zavinutá tlukotem elegance přítomné seance, budu Vaším jediným průvodcem, vypravěčem na cestě, upíjet z kalíšků klidu noci budeme už navěky společně.(26.10.2016)

  • Pevek2
    ****

    Po prvnich 10 minutach se mi zdalo, ze se Renais formalne i myslenkove vycerpal. Nastesti to nebyla uplne pravda. Film je to genialni, pro me ale presprilis dokonaly...(5.6.2012)

  • Earl10
    ***

    Snímek jen pro úzký okruh diváků! A já do něj nepatřím. Prakticky nulový příběh. Určitě je to přelomový snímek a díky tomu také dost nadhodnocený. Je pravda, že je to opravdu moc hezky natočený, proto ty tři hvězdy, ale jinak to pro mně nemá žádnou výpovědní hodnotu. Zajímavý mezník ve vývoji kinematografie, ale film jen pro náročného diváka! [50%](6.6.2012)

  • Pawlisman
    ***

    Spíše jsem usínal, náročné a unikající rozhovory a popisy, trochu snové a bez přímého děje. I přesto jsem dokoukal a něco pěkného tam je, ale nenašel jsem. Asi, že jsem u toho hlídal malé dítě.(14.1.2016)

  • Brejlil
    *****

    Vynikající kamerou s několika opravdu fascinujícími "vychytávkami" se vypráví... No, vypráví. Není jasné, co se odehrává, kdy se to odehrává, ani kde se to odehrává. Vztahy mezi postavami, snad s výjimkou jeho a jí, jsou záměrně nejasné. Spousta se to stane mimochodem, ve druhém plánu, což na jedno shlédnutí opravdu nedávám. A to jsem věděl, do čeho jdu. Můžu si tady a teď vymyslet nějaké interpretace, ale kdybych film viděl za rok, byl by nejspíše o něčem jiném. Stejně jako kdybych jej viděl loni.(21.11.2019)

  • dvd-L
    **

    Docela cizí prostředí francouzské smetánky parafrázuje docela známé prostředí 'potkávání se' ve smyslu prostorovém, nikoliv však niterním. Téma aktuální ve všech dobách trvání nemocné společnosti. Atmosféra snu a lehkého deja-vu ze záběrů o nichž slyšíme dříve než je vidíme. Dle mého názoru místy mírně přeexponované varhaní výkřiky(20.5.2008)

  • Brasi
    ****

    Muž, muž, žena. Salón, salón, chodby, táflování, dekorace, jediná hra v různých variacích, avšak vždy identickým vyústěním. Komnata, chodby, mnoho lidí. Mnoho lidí beze jména, mnoho strnulých výrazů, nespočet nehybných úst neslyšně hovořících – nahlas šeptaje, potichu řvouce. Chodby plné živých soch. Obrazy, lustry, židle, zrcadla, zrcadla. Zrcadla. Okna. Představy, realita, pravda, lež, fikce, čas – minulost, přítomnost, možnost. Pokoj, který nebyl, není, který by mohl být. Bludný labyrint života. Nebo snad labyrint bludného života? Hypnotické tóny rozháraných varhan. Dialogy beze slov, slova bez rozhovoru, rozhovory bez aktérů. Smrt? Tápu.(13.11.2009)

  • simply
    **

    Loni v Marienbadu je určitě skvělý film, ale mně nesedl. Ten začátek byl strašně nádherně natočený, potom se to zvrhlo do nekonečného a úmorného opakování. Stále stejná slova a kulisy, jeijchž pozorné sledování jsem po chvíli vzdala. Na můj vkus je to až příliš složitý a umělecký film...(7.6.2012)