Reklama

Reklama

Epizody(10)

Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)

(více)

Recenze (248)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Vyslovíte nějakou hlubší myšlenku, oni nebudou schopni se s vámi do ní ponořit a nakonec jako blbec dopadnete vy a ne oni.." Písaře mám rád. Diletantskej naivismus neustále suše hláškujících pavědců, v kombinaci s jejich důchodcovskou touhou po dětinským objevování principů fungování světa, je s přibývajícími životními zkušenostmi stále zábavnější. V důchodu patrně přihodím i tu pátou hvězdu. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Pane Bouvarde, existují lidé, kteří tvrdí, že černá jako barva vůbec neexistuje. Že je to vlastně jen nejtemnější odstín bílé. A bílá že také neexistuje, protože je to jen nejsvětlejší odstín černé." "Takže my se vlastně jeden druhému zdáme." Jeden z vůbec nejlepších českých komediálních seriálů. Absurdní disputace dvou diletantských ´vědců´ jsou neodolatelné a s předlohou Gustava Flauberta naštěstí nemá seriál mnoho společného. Román je totiž jen taková mazlavá venkovská idyla á la Babička, ale tenhle seriál je tisíckrát lepší. ()

Reklama

Zevon 

všechny recenze uživatele

Nejkrásnější místo na světě je francouzský venkov! Skvělý nápad z pera romanopisce Flauberta o dvou potrhlých penzistech,kterým zbylo ještě dost energie na spoustu krásných objevů a tajů světa. Z celého seriálu na mne dýchá vlna krásy a nezlomnosti lidského ducha,obklopí Vás plno energie, pocítíte někde uvnitř velké napětí, silný vnitřní náboj. Říká se, že stárnutím se chlap vrací do dětských let-je to zde zřejmé, jen bych dodal, že spolu s životní moudrostí, jenž mu zůstala ...Kdysi jsem tento román četl po prvním shlédnutí seriálu ještě za totáče a stalo se, což je naprostá vyjímka, že jsem byl mistry Horníčkem a Sovákem natolik ovlivněn a s postavami svázán, že se mi román oproti tomuto filmovému zpracování zdál plochý a nudný. Samozřejmě tomu tak není, ale zkuste si pustit po tomto výkonu třeba tolik opěvovanou Nemocnici-nedá se,že? Co z toho tedy plyne na závěr? Neradno sledovat před hodnocením jiného seriálu! ()

papyrosaurus 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejlepší český komediální seriál minulé éry. To co Jiří Sovák a Miroslav Horníček předvádějí s humorem sobě vlastním způsobuje záchvaty smíchu. Improvizace na špičkové úrovni, která by se neobešla bez kvanta odborných knih...i s obrázky. Na počest tohoto veledíla jsem si ráčil vypůjčit pro uživatelské jméno "odborný vědecký termín" který zde zazněl. Dokáži si velmi dobře představit, že bych také odjel někde na chalupu a tam se do konce života oddával vědám, umění a filosofickým rozpravám - určitě lepší náplň života než chodit z práce do práce.. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Jeden větší Don Kichot než druhý. To je fakt. Tito dva chlapící mi moc k srdci nepřirostli, proto jsem si k nim nikdy pořádně nenašla cestu. A to se tu sešli dva mistři českého televizního humoru. Určitě jim to bylo napsáno přímo na tělo. To je mi jasné. Knižní předlohu jsem nečetla a ani mě to neláká. Tohle nebyl úplně můj šálek kávy. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (38)

  • V 7. díle (Divadlo) pan Pecuchet (Miroslav Horníček) říká, že divadlo nikdy nehrál, přestože ve 3. díle (Návštěva) můžeme slyšet, že jako student hrál ochotnické divadlo, byl zavěšen nad jevištěm a našeptával světci různá vnuknutí. (vevi14)
  • Písaři si povídají: „Já mám o cvičení dokonce spoustu obrázků.“ „S knížkou?“ „Ne, bez knížky, jsem to vystříhal, byl tam cizojazyčný text.“ „Jak se to jmenovalo?“ „Kámasútra.“ Kámasútra je o jiném druhu cvičení, jedná se o starověký indický text pojednávající o lidské sexualitě, překlad je „Poučení o rozkoši“. (sator)

Související novinky

Věra Tichánková 1920 - 2014

Věra Tichánková 1920 - 2014

09.01.2014

Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)

Reklama

Reklama