Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod

je to příběh o chytrých sirotcích, kteří po smrti rodičů nepropadnou trudomyslnosti, ale radují se z malých životních vítězství. jsou obklopeni fantantisticky ztvárněným světem, ve kterém musí vypadat zvláštně úchylně i domov, kde vás rodiče dávají spát. ,,krásný" záporák carrey zde předvádí to co na něm mám rád (je cinicky hnusnej) a nedělá to co na něm nesnáším (většina věcí z ace ventury). skvěle mu sekunduje malá sunny. pár scén jsem si prožil (taky jste tahali za vyhýbku?), párkrát se i usmál (,, jdou ty hodiny dobře?") ,ale přesto vše asi příště půjdu raději vedle, na ten o nejmenším skřítkovi. proč? prostě poslouchám svoje děti! (17.09.2005)

Tak tenhle film se ze začátku tváří jako velmi dobrý film, dokonce vidíte dalšího Burtona, ale pak se to najednou začne kazit, protahovat a dokonce trochu nudit. Takže herci jsou fantastičtí, včetně skvělých dětí, výprava je překrásná, ale celý ten příběh je velmi podivný, něco mezi detektivkou, dramatem, pohádkou a komedií, ale vlastně to není nic z toho. Takže ten úžasný pocit z počátku filmu se postupně vytratí a když nakonec zjistíte, že to vlastně neskončilo nijak a že ta pointa je také nijaká, ten dobrý pocit vyprchá. Takže 3,5* (23.10.2005)

Musím říct, že z obrázků z filmu, které jsem měl tu čest vidět jsem si film představoval přesně tak, jak nakonec vypadal! Tedy plný vizuálně dokonalé až "burtonovské" atmosféry podložené jednoduchým přímočarým infantilním dějem! Příběh je skutečně nijak výjimečný, to co se jeví jako postupně odhalované tajemství nakonec vyprchá v nijakém zjištění, které vlastně nijak negraduje! Jenže to je uplně jedno, protože koukat na "spojení starých viktoriánských prvků s výdobytky moderní civilizace" jako by z oka vypadly skvělé adventuře Syberia, úžasné vizuální vychytávky (převozník na šlapadle, dům na útesu, Tatra a její interiér) mi doslova otevřeli pusu! Do toho Jim Carrey, který přehrává o sto šest, přičemž to není na velkou škodu, ale je pravda, že troška přízemnosti by nevadila! Skvělou práci ale předvedli dětští představitelé a především Meryl Streep v roli fóbické vdovy! Ještě bych se zmínil o skvělé hudbě Thomase Newmana a celé dohromady bych to ohodnotil na velmi slušných 9/10! (28.08.2007)

Podobně jako novější filmová adaptace Stopařova průvodce po galaxii i Řada nešťastných příhod trpí dosti podobným problémem, který je poměrně silná provázanost s knihou. Ať už Lemony Snicket napsal co chtěl a jak chtěl, je jisté že toto „oživnutí písmenek“ si užijí spíše čtenáři, kteří se asi mnohem lépe vyznají v charakterech jednotlivých hrdinů a hlavně v ději, který snad jako by byl dosti necitlivě sestříhán se odvíjí sice rychlým tempem, ale při jeho vnímání jsem občas musel díky vlastní fantazii překlenou poměrně dost „děr“. Rozhodně však nejde zatratit celková audiovizuální forma, v níž se vyřádili hlavně výtvarníci, kteří se dle poněkud dekadentně odvíjeného režisérova taktu (a pravděpodobně i knižního, když se hlavní hrdinové jmenují Baudelairovy) vyřádili hlavně na viktoriánských budovách a hned za nimi zase trikaři, kteří připravili velmi opulentní scénografii, která jako by z oka vypadla Adamsově rodině – na postu výkonného producenta najdeme Barryho Sonnenfelda, takže každý si dá dvě a dvě dohromady. A už vůbec nejsou k zatracení samotní herci, ať už trojice malých Baudelairovců, hlavně malá Sunny je dokonalá, a samozřejmě Jim Carrey, který si opět dokázal svým mimicko - pohybovým uměním získat diváka na svou stranu. Inu, Řada nešťastných příhod je sice hezké pokoukání, ale absence logicky odvíjeného děje jí vysloveně škodí. (17.08.2005)

Strašně roztomilý film. Přičemž slovo "roztomilý" zde nepoužívám v negativním smyslu, tenhle film je totiž prost jakékoli infantilní kýčovitosti či laciného nadbíhání vkusu dětského diváka. Naopak, je to velmi chytrá, zábavná a dojemná podívaná, která mě bavila od začátku do konce. Naprosto nejvíc mě zde dostala jedinečná výtvarná stylizace, která je okouzlující - celý film je vizuální skvost a čistá radost pro oko - kostýmy herců, výprava, triková stránka, a v neposlední řadě příjemné překvapení z přítomnosti Tatry 603, která se sem nečekaně skvěle hodí. Další nadšení u mě vzbudilo herecké obsazení, Jim Carrey mě snad v žádné své roli nebavil víc než zde, a skvělí jsou i představitelé všech tří sourozenců Baudelairových (mimochodem, ohromily mě rty Emily Browning, z nichž jsem v každém záběru nemohl spustit oči!). Jsou to rození sympaťáci a celou dobu jsem jim fandil, pročež mě šťastný konec opravdu dojal. Báječný film, který mě na druhé zhlédnutí překvapivě bavil ještě víc než napoprvé, takže své hodnocení zvedám o jednu hvězdu. Nemůžu si pomoct, ale teď bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků, které jsou mimochodem stejně skvostně výtvarně stylizované jako celý film, jsem z Řady nešťastných příhod opravdu nadšený. (14.07.2012)