Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Hogo Fogo, hlavní to záporák a psanec z jednoho nejmenovaného westernu by i vedle nejkladnější postavy z tohohle kusu strýčka Sama působil jako Matka Tereza. Je to tam prostě samý vrah a opilec, jenom támhle vzadu, to je výjimka jsou dva vrazi vedle sebe. Což divákovi pranic nevadí a svého oblíbeného hajzlíka(nebo dva) si brzy najde a celý film mu(nebo jim) nepokrytě fandí. Závěrečný kulometný balet je legendární a osud jihotexaské abstinenční ligy z úvodu filmu zase celkem zřetelně vypovídá o tom, že Peckinpah nebyl žádný abstinující Mirek Dušín, ale naopak pěkná houba. Jeden z nejlepších(nejen) westernů všech dob. Plus mínus dostavník. Jo, a nehraje tam John Wayne. Ani trošičku. ()
Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Mimořádně dobrý krutý antiwestern s krásnými hereckými výkony a invenční režií velkého Sama Peckinpaha. Z celého filmu čiší chlapská pohoda, víno, ženy, zpěv, v kontrastu s četným násilím. Trailer viz: http://www.youtube.com/watch?v=aIwH96iZI7E Film začíná krvavou přestřelkou, v níž (k potěšení režiséra alkoholika) jakoby mimochodem zahyne průvod odpůrců alkoholu. Banda zlých, které známe, bez výčitek zabíjí nějaké zlé, které neznáme. To vše na americko - mexickém pomezí s cílem nabrat si co nejvíc peněz a pak s loupežemi skončit, protože časy už nejsou to, co bývaly. Finální sebevražedná bitva (http://www.youtube.com/watch?v=KJMxGFco57Y&NR=1 ) pak zcela bere dech a odstraňuje všechny hrdiny i kompars. Myslím si, že Peckinpah zde inspiroval mnohé následovníky, např. Spielberga ve Zachraňte vojína Ryana - scénu krvavého vylodění v Normandii, nebo Rodrigueze, Tarantina a další. ()
Tak v mnoha směrech to je určitě přelomový film nejen v rámci žánru, ale já jsem se s ním podobně jako Laco poněkud nepotkal. Když bych měl shrnout děj tak to celý stojí na třech velkých akčních scénách přičemž od úvodní akce filmu až do té prostřední se to dost táhne a myslím si, že i to finále mohlo být ještě delší a výživnější. Režiséra Peckinpaha určitě respektuji, ale mám s ním oblíbenější filmy k jejichž repete se rovněž chystám dostat. Tady jsem svůj celkový dojem nezměnil a vidím to tak za 55% ()
Westernový žánr se jednou provždy mění - prudérní Haysův kodex shořel a Peckinpah prezentuje sympatický nekompromisní, anti-romantický obraz plný mrtvol, kurev, ožralých mexíků a jiných odepsaných postav, prašivá pouštní krajina kde všem jebe. Jasná inspirace pro moje srdcovky, Tarantina & The Devil’s Rejects. ()
[8/10] (Warner Bros./Seven Arts) (Technicolor /// Produkce: Phil Feldman, Roy N. Sickner /// Scénář: Walon Green, Roy N. Sickner, Sam Peckinpah /// Kamera: Lucien Ballard /// Hudba: Jerry Fielding /// Nominace na Oscara: Walon Green, Roy N. Sickner, Sam Peckinpah (scénář), Jerry Fielding (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Reklama