Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Je předvečer První světové války, ovšem divoká banda vedená Pikem Bishopem žije jako za starých časů starého dobrého Západu. Právě zde Sam Peckinpah uplatnil naplno svou nenávist k moderní době a stvořil své nejzásadnější dílo. Mrtví se počítají na desítky, cynismus z filmu doslova kape. Herecké obsazení plné charismatických chlapáků, majících divoký západ vepsán v očích, je ve filmech pana režiséra samozřejmostí. Manifest Sama Peckinpaha a revoluce ve westernovém žánru. ()
Tak v mnoha směrech to je určitě přelomový film nejen v rámci žánru, ale já jsem se s ním podobně jako Laco poněkud nepotkal. Když bych měl shrnout děj tak to celý stojí na třech velkých akčních scénách přičemž od úvodní akce filmu až do té prostřední se to dost táhne a myslím si, že i to finále mohlo být ještě delší a výživnější. Režiséra Peckinpaha určitě respektuji, ale mám s ním oblíbenější filmy k jejichž repete se rovněž chystám dostat. Tady jsem svůj celkový dojem nezměnil a vidím to tak za 55% ()
Legendárny western, ktorým S.Peckinpah ukázal, že k vyrozprávaniu príbehu nepotrebujete sympatické postavy. Pár svetlejších momentov má takmer každý z nich, ale úplne bez viny nie je ani jeden. Doslova revolúciu režisér rozpútal svojím záverečným krvavým baletom, ale aj nekompromisnými krvavými a spomalenými zábermi v prestrelkách. Tento film ovplivnil mnohých tvorcov na celé desaťročia. Dodnes považujem záverečnú scénu pochodu mexickou dedinou /skvelo zostrihané a nasnímané/ a záverečný krvavý balet za jednu z najlepších scén v histórii filmu. Večne ožratý generál Mapache je skvelo osadená a zahraná postava a jeho skúška guľometu bez trojnožky ma vie stále výborne pobaviť. Nová remastrovaná a rozšírená edícia je dôvod na oslavu. Má krásny obraz aj výborné bonusy. Jedným slovom masterpiece. Muchas bonitas...100%. ()
Sam Peckinpah publikuje divoký západ úplně jinak než všichni ostatní. Bylo by hloupé vám popisovat jak, proto se na to určitě podívejte sami, budete překvapení, že ti muži s koltem u pasu nebyli vždy tak dokonalí a né vždy ovládali svoje "umění" a ne vždy bylo podle mlýnů božích. William Holden v jedné ze svých nejlepších rolí (no co si budeme povídat, co druhá role, to klenot). Démonická hudba. Skvělá režie, nadčasová kamera. Srovnávat to s Tenkrát na západě se vůbec nehodí, protože tam je i vedlejší příběh, který je o cti, lásce a touze, tady je to pouze jedna velká mela. Přesto si myslím, že Divoká banda je jedním z nejlepších westernů, který si na nic nehraje a nic nepřikrášluje. ()
Závěrečná přestřelka je masakrální. Zbytečné se ukázaly úvahy o tom že bych se do té doby mohl nudit. Wild Bunch se film nejmenuje jen tak pro nic za nic. Sympaťáky byste hledali marně. Film je správně špinavý, nelítostný a krutý. William Holden skvěle padne. A také dostaneme odpověď na to, jak by skončili Butch Cassidy a Sundance Kid, kdyby měl střihač v jejich filmu pořádný koule. 85% ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (57)
- Během produkce bylo pravděpodobně použito více slepých nábojů (90 tisíc) než bylo ostrých vystřeleno během Mexické revoluce na počátku 20. století (kolem této revoluce se "točí" děj filmu). (džanik)
- Do popredia filmu patria témy ako starnutie, priateľstvo, vernosť, zrada a sklamanie. (vander19)
- V roce 1999 byl snímek zařazen do Amerického národního filmového registru, který každý rok vybírá pro historickou, kulturní či estetickou hodnotu 25 filmů. (Epistemolog)
Reklama