Corpus Christi

Jasně svatokrádežný film, a to rafinovaně a promyšleně.! Profesionálně natočené svinstvo, o tom, jak se trestanec vydává za kněze. Hvězdička za filmové řemeslo, jinak odpad. Dobrý komentář např. Una111... -Není divu, že přemyšlský biskup Adam Szal nesouhlasil s natáčením tohoto filmu v kostele. Scénář označil za protikřesťanský, protiklerikální a zaujatý, protože jednoznačně znehodnocuje kněžství a úřady s ním spojené. (09.07.2022)

Bartosz Bielenia vypadá, ale i se chová, jako klasickej Polák, kterej se po směně vyvalí ze škodovácký fabriky a jde dělat bordel po městě. Víc, než zajímavé drama s křesťanským přesahem, to tak na mě působí, jako že se tímto filmem Poláci snaží stigmaticky vyrovnat s částí polské kultury - odborně známé jako plešky nebo fotbaloví chuligáni - a takové postavě přišít křesťanské motivy, aby vyvolali trošku té kontroverze. Navíc dlouhou dobu je již známo, že Poláci to s kinematografií umí a tak si u mě vysloužili jasnou pětihvězdu. Celou dobu tušíte, kam ten námět směřuje, ale závěr, to je jedno velký velkolepý zoufalství, navíc s tak dobře natočenou závěrečnou scénou, jako jsem u žádného jiného filmu dlouho neviděl. Klobouk dolů Poláci, zase jste mě dokonale oslnili totální filmařskou kvalitou a myšlenkami, které mi v hlavě pár dní budou rezonovat. (28.10.2020)

Mimořádnost tohoto snímku spočívá v tom, že si v něm každý z nás dokáže najít něco jiného, tolik má vrstev, tolik myšlenek. Pro mě je to příběh o odvaze, odvaze jít si za svým snem, odvaze dělat věci jinak, odvaze změnit sebe sama. Krom této velké naděje dává také film velkou facku všem představám o tom, že z bahna se lze vymanit. Nejpozitivněji na mě působí ukázka toho, že víra v boha nemusí být jen slepé papouškování dogmat, ale může se projevit tím, o čem valná většina věřících jen žvaní, láskou k bližnímu svému. (15.04.2022)

Zatím jsem neviděla film, který by vyvrátil staré čínské přísloví "co polské drama to skvost" a ani Corpus Christi tak neučinil. Kluk je ani ne den venku z pasťáku a ještě se zbytkáčem mka či jiné sloučeniny si jen tak vystřelí z místní kostelní krásky a ani dvakrát nemrkne a už stojí v rouchu a káže. Racionálně uvažující člověk by si to asi ověřil, ale když žiješ na polský vesničce a tvůj hřeb týdne je bohoslužba jsi asi rád, že ti konečně poslali nového kněze a bez jakékoli pochybnosti ho nejenže ubytuješ nakrmíš a oblečeš, ale i mu u zpovědi vykecáš všechny svoje smrtelný hříchy. A tak si milý hoch vysloužil místo nucených prací respekt a úctu a to možná jen díky absenci nálepky "děcko z pasťáku" v kombinaci se zaslepeností části věřících obyvatel. Město pomohlo klukovi a kluk naoplátku svým talentem (možná přímo od boha?) pomohl městu vyrovnat se s křivdami dní minulých. Je to drama a všem je jasný, že to nezůstane jen tak. Na konci je vám mladého kněze fakt líto, když víte, že to byl prostě jen ztracenej kluk, který se možná mohl nalézt v tom malém kostelíčku, ale tu šanci mu sebrali. Film ukazuje hodně lidských a společenských nedostatků a asi si tam každej najde něco, nad čím se pozastaví. (25.12.2021)

Boże Ciało (2019) bych doporučil všem, kteří zapomněli, že podstatou křesťanství je odpuštění - v jeho zakladatelském aktu totiž Bůh v podobě Syna obětí nejvyšší vykoupil všechny naše hříchy. Režisér Jan Komasa přichází s bolavým, leč pro tápající (ve smyslu kladoucím si otázky typu: Jak žít? Jakou úlohu může hrát v mém životě Bůh?) důležitým filmem ukazujícím, jak obtížným může odpouštění být (že je to v podstatě nejtěžší, úkol, který si libovolný člověk může naložit na svá bedra), ale že člověk, resp. společenství, jež tohoto odpuštění není schopno, jež se zajíká potlačovaným smutkem a zlobou, pomalu uhnívá, jinými slovy přichází o schopnost rozlišit mezi dobrým a zlým - a věřte, že se jakékoliv komunitě nic horšího stát nemůže! Bartosz Bielenia v roli Daniela excelentní. 85 % [dafilms] (16.09.2023)