Pohlaď kočce uši

,, Teda ale ti naši vojáci jsou stejně pašáci, podívej jak rychle byli pryč'' - Komunistický dětský film o pěveckém sboru a jeho štaci. Obsahově a herecky je to o ničem. Nezastírám však, že některé klasické záležitosti doprovázené sólovým zpěvem mně nenechávaly chladným... Někde hluboko uvnitř mně tenhle film díky sborům chytl za srdce. Ale spíše to bude tím, že mám rád klasickou hudbu a zěv hudbu než čímkoliv jiným. Dvě třešně. * * (02.12.2013)

Docela solidní bizar. - Bradavku jsem vážně nečekal a vzhledem ke zbytku filmu mě dost překvapila. - - - Jinak normalizační kinematografie opět nezklamala a nabízí dvě-tři obrýlené sboristky (i když na těleso takového typu je to spíš "jen"), z toho výraznější dvojici archetypálních šprtek-slušňaček (které se v závěru odvážou Hvězdou na vrbě), komplementárně jedna -D, druhá +D (02.03.2014)

Film považuji za velmi zdařilý a nezdá se mi nijak přehnaně sentimentální, jak upozorňuje Tsunami_X . Výborně tam zpívají a k perfektně vystřižené písni v síni humprechtského zámku Ave Maria od Bacha v Gounaudově úpravě nemůže snad být námitek. Od Schuberta je taky vynikající, ale osobně si raději, byť neuměle, zazpívám tu Gounaudovu. Poběží-li někdy tento film v TV, znovu se na něj rád podívám. (10.09.2003)

Další důkaz, že se nevyplácí před zhlédnutím filmu číst komentáře. Navnaděn představou dráždivé socialistické erotiky jsem usedl k televizi a koukal. Pravda, trochu mě postrašil ten název, protože tak trochu evokoval, že by ona hezká slečna mohla mít ňadra jak pes ouška, to bych pak na hlazení něčeho takového bych fakt zvědavý nebyl. Ale koukal jsem a koukal a trpěl, protože ve filmu se hlavně pořád zpívalo, což nesnáším. Ale na druhou stranu, my, co jsme přečetli dona Quijota až na stranu 636 (z celkového počtu 1131 stran), máme trpělivost a sebezapření nějak vycvičené že, v porovnání s drtivou většinou ostatních, kteří četbu vzdávají nejdéle na str. 53, soudě podle tolik citované zcela podružné šarvátky s větrnými mlýny popsanou na této straně cca dvěma větami. No a moje trpělivost skutečně nebyla odměněna, ten dvousekundový záběr na dívku ve sprše a jedno její ňadro z profilu mně nějak k uspokojení nestačilo. Zkrátka, pane Pinkavo, příště prohodit poměr zpívání (99,9%) a nahoty (0,01%) a nemuselo by se jednat o průser, ale pouze o průšvih! (26.08.2013)

Škola má dovolenou a prázdninové dobrodružství dívčího pěveckého sboru (s jedním klučinou a několika vedoucími) může začít. Poklidně se odvíjející příběh zapůsobí především při pěveckých etudách: uprostřed Prachovských skal, při prohlídce zámku, v třešňové aleji. Hezký symbol hadrového talismanu; výstižně vykreslené charakteristiky, z nichž vyčnívá hlavně malá Míša (Jana Páleníčková), která objevuje na druhých jen pozitiva. Hudba: Zdeněk John, texty: Ondřej Suchý. (19.01.2010)