Krakonoš a lyžníci

Základní idea i provedení je noblesní, bohužel má snímek dosti drobných vad na kráse, počítaje v to hned úvodně-závěrečnou neústrojnou, nevtipnou, unylou a roztahanou Hapkovu píseň, kvůli které jsem to málem stopla hned zkraje, a pak skutečnost, že žádná z cest, po kterých se vyprávění odvíjí, vlastně nedojde pointy - zmařená tříkrálová koleda slibuje pomstu na Velikonoce, která se už nekoná, stejně jako připravovaná ochotnická hra, ukradenou krajku nikdo nepohřeší, krádeže a ztráty lyží se zmíní, ale pak už neřeší, atd. - a vztahy mezi panoptikálními postavičkami: učitel, lesník, vrchní četník, hostinský, pašerák, hrabě, Budařovic kluci a koneckonců i Krakonoš zůstanou neobjasněné a bez vývoje, přestože naděje na jejich vyjasnění a další zápletky právě celou dobu poutá divákovu pozornost... Všechny napínavé mikropříběhy rozehrané na rovině klukovské, dětsky milostné i dospělácky zodpovědné zůstanou nedotažené, film končí bezradně, zahlazuje do ztracena zapovédané a opuštěné náměty masopustní veselicí a taškařicí a už se k nim nevrátí. Přitažlivý vhled do koloritu, do sociálně-pracovních poměrů a problémů, s nimiž se ve své době Krkonoší potýkalo, i do hrdých radovánek, jimiž si oblažovalo existenci - a přesto se neztrácí ze zřetele, že jde o hraný a lehkovážně laděný film. Pěkné je obsazení (obzvlášť Havelka s Vladykou jsou k zulíbání), ovšem výsledný efekt dál sráží mizerná, prvoplánová hudba a také všudypřítomný pel poněkud přílišné, obrozenecké hezkosti, levné dobromyslnosti a mravní spořádanosti jak v obsahu, tak i ve způsobu natočení snímku. Škoda, být to dějově dotaženější a mravně rozvázanější, košilatější, mohl to být dosti ne-dosti-žný počin, ta klouzavá prkýnka a záblesk marnivosti, nebojsovství a vášně po jinačím životě, jenž se v pašeráctví, jakkoli i pro pohraniční vesničany existenčně nezbytném, by k tomu rozhodně sváděly. (23.07.2014)

Báječný dětský snímek s kouzelnou zimní atmosférou zasněžených Krkonoš. Pán hor - Krakonoš má v dětské fantazii různé podoby, pro kluky z tohoto příběhu je to tajemný obr, který dokonce létá na dřevech. Chvílemi veselý, chvílemi tajemný film plný laskavého humoru je i po třiceti letech od svého vzniku více než příjemnou podívanou plnou výborných herců, v dospělých i dětských rolích. (09.02.2012)

Toto je zkrátka jeden ze zlatých klenotů tvorby fenomenální Věry Plívové - Šimkové, který si naprosto získal mé srdce. Pokud jsem nucen trávit Vánoce daleko od domova, vždy mne dojme svou krásou, někdy až k slzám. Nádherná hudba Petra Hapky se vine a zdobí tento poetický a kouzelný příběh. Líbí se mi i nástin ještě neposkvrněného soužití českého a německého elementu v drsných pohraničních krajinách, který vhodně dokresluje atmosféru doby. Věra Plívová – Šimková měla vždy šťastnou ruku při výběru dětských herců, a to je také jedna z věcí, která dělá její báječné filmy tak dokonalé. Každý z výborných českých herců pěkně naplňuje svou roli, ať je to čestný, odvážný a trochu démonický Karel Heřmánek, dobrácký Karel Augusta, či hodný rozpustilý učitel Ondřej Havelka a další vynikající osobnosti našeho filmu. (29.11.2011)

Jelikož si tuhle "pohádku" matka pouští o Vánocích pravidelně už snad přes deset let (ale ona ne aby na to koukla JEDNOU - v prosinci se ve videu protočí kazeta nejmíň pětkrát!), chovám k ní jistou nedefinovatelnou averzi, třebaže kvalitativně na tom není nejhůř. (edit: po odstěhování averzi střídá střídmá nostalgie) (08.12.2006)

Úplně rozumím své ženě, křtěné Mumlavou, že Krakonoše a lyžníky bezvýhradně miluje – pro horala to musí být něco jako vzpomínka na dětství, nebo ještě spíš na dětskou představu o ideálním dětství. I chlapíkovi z údolí a plání je to pokoukání milé, ale přece jen víc vnímá různé nedotaženosti, jak ty dramat(urg)ické (viz jako vždycky precizní JC), tak ty realizační – momenty, kdy měl evidentně zajiskřit vtip či srážka pohledů, ale jiskra kvůli neuhlídanému výrazu nebo nedobře načasovanému střihu jaksi nepřeskočila. (05.07.2015)