• topi80
    *****

    Použití slovo "krásný" v komentáři, který by měl film popsat trochu racionálně, se může zdát trochu patetické a zjednodušující, ale tady to jinak nejde. Romantika ladovské zimy, dětské rošťárny a k tomu tajemný romantický hrdina v podání charismatického Karla Heřmánka. Takhle by si chtěl asi každý z nás pamatovat svou dětskou zimu. Exceluje tady také učitel v podání Ondřeje Havelky, pro jehož skvělé naivní neherectví mám slabost. Tento film je pro poetizující vnímání historické vesnice stejně hřejivým pokladem jako obrázky Josefa Lady.(24.12.2012)

  • darkrobyk
    *****

    Hodně dlouho jsem měl tenhle film jen ve vzpomínkách. Krásných vzpomínkách. Dnes jsem konečně neodolal a....lepší, než jsem čekal. Plívová filmy s dětmi uměla. K tomu návrat do zašlých časů, kdy děti lehávaly na peci, v sednici se tkalo, pletly se proutěné košíky, pekly se zlatavé koláče a malí nezbedníci naslouchali se zatajeným dechem vypravěči, který je zavedl do světa pohádek a pověstí. K tomu laskavý humor, četníci padající na rychlých prknech do hlubokého sněhu, hostinský jako Krakonoš, co nejde pro ránu (ale i dobré slovo) daleko, kluci nezbedníci, koulovačka s panem učitelem...uf. Tu pátou hvězdu musím prostě přihodit!(2.4.2017)

  • sportovec
    *****

    Film pro děti všeho věku. Zhruba tak lze charakterizovat tuto klasickou dětskou komedii plnou rafinovaných jemnosti bohaté, rozvité režisérčiny i scénárističtiny duše. Jemný, v podstatě prostý příběh se zakompovanou pučící první dětskou láskou a stejně dojemně nedospělým trojúhelníkem je asi tím hlavním, co z filmu, který jinak jak svým záběrem, tak tématem působí spíše jako "dospělácké" dílo prezentované záměrně zorným úhlem dětského věku. Osobité ztvárnění nádherných scén ve sklárně, skvělé pojednání atmosféry prvních školských místností nikterak se nelišících od běžných chalup i stejně dobře zvládnuté interiéry řemeslnických dílen nebo hospodské atmosféry připomínají znovu spíše historické filmy než klasickou dětskou tvorbu. Účin filmu neméně zesiluje i jeho "cyklické" pojetí času a prostoru mezi masopustem a velikonocemi, mezi zimou v plné síle a horským předjařím, které v nížinácj pučí už sněženkami, bledulemi neřkuli petrklíči. Práce s herci jakoby evokovala - ovšem v osobité, výrazné a neopakovatelné poetice Plívové-Šimkové - BABIČKU Boženy Němcové. Sociální otázka - bída horáckého života z pomezí Jizerských hor a Krkonoš - je tu vlastně pojmenována naplno a bezohledně, současně však nevtíravě a jaksi něžně. Knitlová i Šimková tak znovu potvrdily pravdu, která se zdá být svým notorickým opakováním už opotřebovaná a přesto si znovu a znovu vynucuje své zdůraznění. Pravdu pravící, že ženské vidění světa svou osobitostí a neopakovatelnou výrazností je pro současný svět euromamerickoruského člověka nepostradatelné a životodárné, pokud má být uchována plnost života charakterizující ještě životní styl generací našich bezprostředních předků. .(27.2.2009)

  • Šandík
    ****

    Jako dítě jsem tenhle film miloval, dneska už je to spíše jen krásná nostalgie. Přihlédnuto k tomu, jak výraznou roli v něm hrají dětští herci jde řemeslně stále o velmi slušně natočenou záležitost, jíž vedle příjemných hereckých výkonů a slušné kamery koření také krásné záběry zimních hor, rázovité scény z venkovských chalup, nebo pro každého malého kluka jistě nesmírně zajímavý pohled do sklářské hutě s mistry zkušeně vyfukujícími ze žhavé taveniny baňaté nádoby nebo skleněné figurky Krakonoše... V podobě poznámky na okraj je vhodné poznamenat, že Krkonoše byly v době do níž je situován z větší části německé a taky to, že nepokryté nahrávání pašerákům a zesměšňování financů, navíc v dětském filmu, je nepochybně hodně signifikantní fakt, vypovídající mnohé o všech těch "malých domů", které můžeme v poslední době hojně sledovat prostřednictvím médií... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, sportovec, berg.12, Radek99(8.10.2006)

  • JitkaCardova
    ***

    Základní idea i provedení je noblesní, bohužel má snímek dosti drobných vad na kráse, počítaje v to hned úvodně-závěrečnou neústrojnou, nevtipnou, unylou a roztahanou Hapkovu píseň, kvůli které jsem to málem stopla hned zkraje, a pak skutečnost, že žádná z cest, po kterých se vyprávění odvíjí, vlastně nedojde pointy - zmařená tříkrálová koleda slibuje pomstu na Velikonoce, která se už nekoná, stejně jako připravovaná ochotnická hra, ukradenou krajku nikdo nepohřeší, krádeže a ztráty lyží se zmíní, ale pak už neřeší, atd. - a vztahy mezi panoptikálními postavičkami: učitel, lesník, vrchní četník, hostinský, pašerák, hrabě, Budařovic kluci a koneckonců i Krakonoš zůstanou neobjasněné a bez vývoje, přestože naděje na jejich vyjasnění a další zápletky právě celou dobu poutá divákovu pozornost... Všechny napínavé mikropříběhy rozehrané na rovině klukovské, dětsky milostné i dospělácky zodpovědné zůstanou nedotažené, film končí bezradně, zahlazuje do ztracena zapovédané a opuštěné náměty masopustní veselicí a taškařicí a už se k nim nevrátí. Přitažlivý vhled do koloritu, do sociálně-pracovních poměrů a problémů, s nimiž se ve své době Krkonoší potýkalo, i do hrdých radovánek, jimiž si oblažovalo existenci - a přesto se neztrácí ze zřetele, že jde o hraný a lehkovážně laděný film. Pěkné je obsazení (obzvlášť Havelka s Vladykou jsou k zulíbání), ovšem výsledný efekt dál sráží mizerná, prvoplánová hudba a také všudypřítomný pel poněkud přílišné, obrozenecké hezkosti, levné dobromyslnosti a mravní spořádanosti jak v obsahu, tak i ve způsobu natočení snímku. Škoda, být to dějově dotaženější a mravně rozvázanější, košilatější, mohl to být dosti ne-dosti-žný počin, ta klouzavá prkýnka a záblesk marnivosti, nebojsovství a vášně po jinačím životě, jenž se v pašeráctví, jakkoli i pro pohraniční vesničany existenčně nezbytném, by k tomu rozhodně sváděly.(23.7.2014)

  • - Točilo se tři měsíce v zimě. Natáčení probíhalo např. v osadě Jizerka. (M.B)

  • - Hercům dělalo velký problém sjíždět kopce na dřevěných lyžích. Proto použili klasické sjezdovky a oblepili je dřevěnou tapetou. V těch nejnáročnějších scénách je potom nahradili členové horské služby. (Hans.)

  • - Po smrti Lohniského se štáb rozdělil na dva tábory, jeden chtěl v natáčení pokračovat a druhý z důvodu piety navrhoval natáčení ukončit. Nakonec zvítězil názor film dokončit, protože bylo natočeno dost materiálu a profinancováno hodně peněz. (Hans.)