Špatná výchova

Ze začátku mi vůbec nedocházelo, co je skutečnost, co je jenom fikce a kdo je kdo. Potom jsem se lehce zorientovala, ale teprve v posledních deseti minutách jsem konečně přišla na to, co byl jenom scénář filmu, co realita a co ve filmu dělá třetí postavička, která se jmenuje Ignacio, i když je Ignacio už mrtvý... Dobře, uznávám, závěr semi líbil, to co mu předcházelo, bylo ale o něco horší. I když herci hráli moc dobře a Almódovar má talent... mám jenom prostě takovej pocit, že mu nedokážu přijít na chuť a ze španělsky mluvících režisérů si vždycky pustím radši jeho zámořského kamaráda Iňárritu. (13.04.2007)

Je opravdu těžké napsat na tento film rozumný komentář. Zdá se být neoddiskutovatelné, že po předchozích Almodóvarových filmech je to trochu zklamání. Nikdo ale nemá pořádné vysvětlení, proč to tak je. Nejsem si jistá, že mám filmu po formální stránce, co vytknout. Nápady nechybí, kamera je také bezvadná. Možná příběch je trochu jednoduchý, pokud si odmyslíme narativní zdobnost spočívající ve vícevrstevném vyprávění. Za asi největší chybu považuji určitou nevyváženost mezi dvěma půlemi filmu. Emocionální vrchol filmu pro mě přišel už ve druhé čtvrtině. Důležitější je ale pocit, že tentokrát to prostě nefunguje. Dohromady působí film jaksi odtažitě. A to je rozhodně vada u režiséra, jenž tvrdí, že filmy "natáčí s vášní." Něco tu chybí nejen ve srovnání s filmy "Vše o mé matce" nebo "Mluv s ní", ale také ve srovnání se ztřeštěnými komediemi osmdesátých a devadesátých let. Pro Almodóvara už asi není cesta zpátky k třeskuté bujarostí a okázalé povrchnosti. Tento film se však na druhou stranu nedokázal ani ponořit do nedozírných hloubek a ulpěl na mělčině. Snad je to tím, že je téma pro režiséra tak osobní, že se osobní výpovědi v tomto případě vlastně podvědomě vyhýbá. (12.11.2004)

Složitě strukturovaná mozaika je především osobní Almodóvarovou zpovědí, ačkoliv to samotný režisér popírá. Jednoduše řečeno jde o to, že jedna postava si čte filmový scénář silně inspirovaný životem postavy druhé, v jehož rámci nám třetí postava vypráví příběh postavy první a druhé, která měla bratra, jenž se za ní nyní vydává… . Špatná výchova je opět z velké části situovaná do útulných bytů a bytečků hýřících sytými – „hřejivými“ – barvami. Film samotný je však ještě chladnější než předchozí Mluv s ní. Místy jsem se nemohl zbavit dojmu, že si to Almodóvar buď celé natočil jenom pro sebe, což by ještě nebylo tak zarážející, dělá to mnoho režisérů, anebo bylo jeho jediným cílem natočit film, o kterém se zaručeně bude mluvit. Hodně. A nahlas. Explicitní homosexuální erotické scény by tomu odpovídaly, vykreslení církve rovněž. Kde vězí pravda není, již kvůli komplikovanému vyprávění, snadné (zda-li vůbec možné) zjistit. Sám jsem k filmu od prvních minut přistupoval jako k Almodóvarově autobiografii. Nejsnáze jej identifikujete v osobě Enriquea, rovněž režiséra, jenže ten si od všech postav něco odnáší a na konci je spíše jakousi esencí všech zúčastněných. Není snadné se v tomto filmu zorientovat, odhalit, která z mnoha vrstev je pro vyprávění nejdůležitější, která z nich nám má odpovědět na vyvstanuvší otázky a jestli je odpovědí opravdu to, co nám říká, nebo spíše to, co zůstává nezodpovězeno. Těžko sympatizovat s hrdiny, vzhledem k jejich výhradně fyzickému vnímání lásky (lásky?), těžko si podobný film oblíbit, těžko k němu hledat cestu. Jeho sledování můžete brát jako určitou formu experimentu, dopředu se dá jenom těžko odhadnout, jak na vás zapůsobí. 75% Zajímavé komentáře: mm, -ELFKA-, d-fens (27.09.2007)

Vůbec jsem netušil, na jaký "žánr" se to vlastně hodlám dívat. Almodóvar + Gael García Bernal mi jako reklama více než stačili. A už úvodní titulky s "hitchcockovskou" hudbou mě decentně zmátly. Následně mě film s každou další minutou vcucával víc a víc. Struktura vyprávění mi přišla přímo fascinující; diváky záměrně plete a napíná. Vlastně na ní stojí většina pozitiv Špatné výchovy. Dobrá volba (bojím se říct nápad, aby mi někdo nevyjmenoval tucet filmů, které jsou vyprávěny podobným způsobem). (02.01.2007)

Můj první Almodóvar a obávám se, že i poslední. Né, že by to byl vyloženě špatný film, natočený a hudebně podbarvený je velmi vkusně, ale sledovat trampoty dvou trans-homosexuálů není nic pro mě. Navíc herecké výkony mi místy připomínaly jihoamerické telenovely. Příběh je docela dějově bohatý, což chválím, ale jak už jsem zmínil: Almodóvar je prostě režisér pro homosexuály a transsexuály - mě se prostě tento film vůbec nedotýká a moc mu ani nerozumím. Přesto kvality na 3 hvězdičky tam jsou, ale tímto komentářem se s Almodóvarem pravděpodobně loučím. 50% (10.03.2011)