Říkání o víle Amálce

Krásná kreslená animace a tradiční milá předloha od Václava Čtvrtka, to jsou největší přednosti večerníčku Říkání o víle Amálce. Jinak je to spíše průměrný večerníček pro nejmenší… holky. Jako kluka v mládí mě moc panenka v šatečkách nebavila. Na první pokus nezaujala ani teď mé děti a nebavila ani mě jako dospělého. Možná je to také absencí humoru a vypravěčem Jiřím Hrzánem, který nikdy k mým oblíbencům nepatřil… slabé tři hvězdy. (23.04.2024)

Několik matných vzpomínek z dětství zůstalo, ale teď po opětovném zhlédnutí se nestačím divit! :-) V pátém díle např. dostanou dvě pěnkavy doživotí za to, že neumějí zpívat. Když pominu lehkou nudnost a spoustu logických chyb v příbězích, několik (nechtěně) vtipných animací se tomu musí nechat. O nějakém přínosu pro děti bych ale v tomhle případě mluvil jen těžko. (08.11.2008)

Evidentně "dívčí" či "holčičí" večerníček nikoliv náhodou většinově neoslovuje mužskou část tohoto fóra. Nese - a tady nevidím výraznější kvalitativně odlišující nebo zvlášť pozitivně působící zvláštní znaky tohoto večerníčkového seriálu - všechny znaky tohoto směru tvorby pro děti a mládež. Vedle nápadité animace k nim patří až maximalisticky podávaná snaha o přiblížení se dětskému vnímání (4-8 let věku), silný, avšak současně tezovitě prostinký příběh, pozitivní pointa a namluvení dialogů předním hercem, v tomto případě Jiřím Hrzánem. Je logické, že podobné věci utví v paměti stále ještě více malého než většího dítěte jen útržkovitě, pokud vůbec. Rozpustilá rozvernost, která příběh oživuje, je přítomna i zde. Ale proto, aby mohla vyniknout, se musíme dívat na dramatickou tvorbu, určenou zejména menším dětem, alespoň poněkud jejich očima. Je zřejmé, že ne vždy je tato snaha úspěšnou. (21.06.2008)

Václav Čtvrtek má za sebou řadu krásných pohádek. Od Rumcajse, přes Pohádky z mechu a kapradí aj. Václav Bedřich zase režíroval Boba a Bobka, Maxipsa Fíka atd. Toto spojení vyloženě nedopadlo špatně. Jenže tento seriál je určen, na rozdíl třeba od zmíněných výše, určen vyloženě pro nejmenší. Zatímco u králíků z klobouku či Manky a Cipíska se sem tam pobavili i dospělí, Amálka řeší ty nejjednodušší starosti v lese a tomu je přizpůsobený děj i stopáž. Humor se čekat nedá, je to prostě jednoduchoučká pohádka, na které by měli děti objevit, co je zlé a co je dobré a co se dělá a co už ne. Víc se od toho čekat nedá. Jiří Hrzán navíc také nebyl bůhvíjaký vypravěč a za mě se do pohádky nehodil, zvolena měla být asi určitě žena. (03.04.2023)

Kromě samotné tančící postavičky si vůbec napamatuju, o čem večerníček vlastně byl, co se v něm řešilo, jaké další kreatůrky tam vystupovaly... Jedna zvězdička za animaci a jedna z lítosti, jinak byl teda dojem zjevně nulový, pokud ne přímo kulový. Děti si můžou přidat puntík až dva - v závislosti na tom, jak moc jsou nakloněny křehkým, éterickým bytostem. 41% (30.04.2010)