Requiem pro panenku

Tenhle film je sice prachsprostá pseudoumělecká póza, nicméně i tak stíhá vyplnit kolonku "nejlepší Renčův film". Hrůzná je jistě událost, na jejíž motivy Requiem vzniklo, film samotný se však na její hrůznosti pouze veze a nijak sugestivně dané události nelíčí. Vychovatelky jsou svině a chovanky chudáci, to je vše, co jsem si odnesl - skutečný psychologický teror zůstal doma. A co měla znamenat postava Vikiho, po celý film bezvýznamná a v závěru akčně jednající, život riskující? Režisérova samolibá onanie, nebo se tam tehdy opravdu někdo takový připletl? Heroicky napadl nečinné hasiče a vrhl se bez bázně po hlavě do hořícího domu? Stejně kostrbatá, případně rovnou pořádně přitažená za koule, jsou všechna schémata ve filmu, kde se celkově ani nic moc neděje. Plusem jsou rozhodně herecké výkony, především tehdy patnáctileté Geislerové, ale skvělá je i fašizoidní Holubová (konečně v roli, kde jsem jí vždycky chtěl vidět). Soukupova hudba sedla tématu dokonale. (09.04.2008)

Renč není dobrým režisérem a nedej bože hercem. V Requiemu nepředvádí nic moc odlišného od své další kariéry. Filmu můžu přiznat skvělý výkon Aňičky Geislerové, která už ve svých 16 letech ukazovala, jak velikou herečkou dokáže být. Často jsem moc nevěděl co si o filmu mám vlastně myslet. Přišlo mě, že Renč viděl slavný Přelet nad kukaččím hnízdem a pokusil se o trošku akčnější? verzi, která ale nestojí na pevných základech. Proč jsou sestry a personál ústavu, téměř bez vyjímky na hlavu jsem moc nepobral. Film mě i druhý den nutí nad ním přemýšlet. Není to určitě pěkný příběh, není to pěkné prostředí, není to ani pěkný film. Zkrátka něco co je dle mého hodně depresivní, mírně amatérské a určitě dosti nadhodnocené. 40% (23.07.2020)

Silně depresivní snímek, který nabídl první hlavní roli tehdy 16 leté Aně Geislerové. Film na motivy skutečného příběhu nabízí nepříjemný pohled na mladou dívku, která se omylem dostane do ústavu pro duševně nemocné, ve kterém zažívá peklo, které vyústí v obrovskou tragédii. Nemohu upřít režijní talent Filipa Renče, ani výborný výkon Geislerové, ale film mě nebavil a asi sem ani neměl náladu na takovou depku. (16.09.2013)

Temné a depresivní drama, které se Renčovi povedlo( až na zbytečnou exhibici ve sprše). Nejlepší film představitele kdysi malého Julia Fučíka. Je však třeba připomenout, že film je stále uváděn s dovětkem - podle skutečné události, což je lež. Dívka Věra K. ( zde jako Marika) byl opravdu nezvladatelný spratek, který vše na nebohé vychovatelky nahrál a při výsleších si ona údajná zvěrstva vymyslel. Když v polovině 90.let vyplavala pravda na povrch, J.Klíma se vychovatelkám, jimž onen spratek spolu s filmem zkazil život, omluvil. F.Renč tak nikdy neučinil... (17.11.2010)

Keby to nebolo natočené podľa ozajstných udalostí, povedal by som, že film je poriadne prehnaný. A ostáva už len dúfať, že podobné svinstvá sa už nedejú v takýchto meradlách. Odvaha sfilmovania sa tiež neodopiera. Rád by som vedel, či mentálne zaostalé chovanky ústavu boli ozajstné herečky alebo to zahrali ozajstné, zaostalé dievčatá. Pokiaľ áno, snímam klobúk pred nimi aj pred režisérom utiahnuť a zrežírovať ich asi nebolo ľahké a pokiaľ to boli herečky, tak to čo previedli sa len tak nevidí. Brutalita, vyšinutosť a mentálna chorobnosť boli vykreslené do posledného detailu. To všetko by som však priradil opatrovateľkám. Nie pacientkam. Aj keď nedám plné hodnotenie, ostáva mi z filmu husia koža. A to pritom vadilo len pár chybičiek krásy ako lepšie rozvité charaktery postáv a silnejšie naviazanie s divákom, tým pádom bol aj záver menej dojemný. 80%. (19.08.2007)