Dva papežové

Kupodivu příjemné konverzační drama okořeněné humorem a hlavně charakterní osobností Anthonyho Hopkinse, jemuž výborně sekunduje vrabčák Jonathan Pryce. Excelentní casting zde zajistil všechny čtyři slunce. Netflix zde v podstatě vsadil na jistotu a scénář na zajímavé konverzační témata. Výsledek je titul, který patří k topce toho, co se v roce 2019 urodilo, než přišla doba filmového temna pro kinofilmy. A úsvit VOD éry. 80% (04.01.2021)

Vynikajicne nasnimana konverzacla dvou stariku. Z hlediska vyrovnanosti byl Ratzinger scenaristicky ponekud v nevyhode na to, ze je bran za intelektuala, ale reziser se holt vice zameril ma dobraka Frantiska. Za me tempo filmu ztracelo prilis dlouhymi flashbacky, ale byla to jen drobnost v grandiozni herecke show. (05.01.2020)

Bombastické polidštění dvou postav, o kterých máte možnost maximálně slyšet, ale horko těžko se k ním trošku blíž dostat. Nejblíž jsem vlastně mohl, když papež Benedikt XVI. přijel před deseti lety do Staré Boleslavi. I to ale je sakra málo na rozdíl od tohoto filmu, který je vtipný, zábavný, zajímavý a hlavně plný dialogů mezi dvěma naprosto rozdílnými lidmi, kteří si právě díky své rozdílnosti mají hodně co říct. Skvělá dialogovka, která je v druhé polovině možná zbytečně moc dlouhá. Jinak by byla na pět hvězd. (31.12.2019)

Hodně dobrá a pro církev pravděpodobně kacířská podívaná, která největší body sbírá tím, že oba kardinály a papeže polidšťuje, protože je nechává společně jíst dovezenou pizzu, které požehnají, koukat se na fotbal a popíjet Fantu. Fernando Meirelles nijak neexhiboval, spíše ustoupil do pozadí a prostor nechal výtečně napsaným dialogům a postupnému sbližování dvou postav, jejichž pohled na fungování katolické církve je zcela odlišný. Film nemá nijak strhující tempo a je převážně komorní podívanou, která se odehrává jen v pár prostředích a asi je to dobře, jelikož hlavními hrdiny jsou dva staří pánové, kteří bilancují a zároveň se pokoušejí nahlížet na současnou podobu církve a potřebu jejích reforem. Obsazení je naprosto excelentní, protože to, co předvádí Anthony Hopkins a Jonathan Pryce v titulních rolích, je vynikající, a i když Pryce má trošku vděčnější roli a může se do ní trochu víc vcítit, Hopkins pozadu moc nezůstává. Na plné spokojenosti ubírá snad jen lehce přehnaná stopáž a možná zbytečně dlouhé flashbacky do života papeže Františka, které už tak pomalé tempo ještě zpomalily a celý děj natáhly. Ryze osobní výtka spočívá i v tom, že filozofování a názorů na fungování církve a vůbec smyslu náboženství v současném světě tam mohlo být i více, ale dá se pochopit, že to už by asi většina diváků úplně neocenila. 75 % (12.04.2020)

Z hloubi duše pohrdám církví, která bezskrupulózně hromadí majetek, žehná zbraním, rochní se v dogmatech, která byla zastaralá již před tisíci roky, snaží se lidem kecat do života, který svým představitelům zakazuje, čili naprosto nehrozí, že by o něm cokoliv mohli vědět, zkrátka je to zkostnatělá a zbytečná instituce. Najednou mám před sebou film, který je o nejvyšších manažerech církve, která sebe samu prohlašuje za svatou. A ten film překvapivě perfektně funguje, značnou zásluhu na tom mají představitelé obou hlavních rolí, ale také scénář. Dessnerovi se podařila mimořádně nápaditá hudba, skloubení varhan se saxofonem je vlastně perfektním zobrazením protikladu konzervativního německého manažera a modernistického argentinského manažera. (28.05.2022)