Hra na oliheň

Len málo filmov či seriálov vyvolá toľko diskusií a taký humbuk, ako tento projekt. Hra na oliheň je krásnou ukážkou toho, že niekedy stačí iba zaujímavý a trochu bláznivý nápad a ľudí to baví. Ja sa priznávam, že k nim tiež patrím, a to každý kto ma pozná dobre vie, že kórejské filmy moc nemusím. Každý diel bol svojim spôsobom zaujímavý, aj keď pár nezaujímavých miest kde sa tempo vytrácalo, by sa tu našlo. Slušný nadpriemer. 80/100 (19.10.2021)

Jestli něco dělá tenhle seriál výjimečný, tak jsou to hry. Ty jsou vizuálně, hudebním doprovodem, choreografií i napětím naprosto - já vím, je blbý to slovo vzhledem k obsahu použít - fascinující. Za tím se ale bohužel schovává plytký příběh, který je v porovnání s tím, co Korejci dokážou vymyslet, podprůměrný. Rozuzlení bohužel dopadlo přesně tak, jak mě napadlo (četla jsem podobnou knihu). Šok mě na konci taky nečekal, protože jsem postavu odhalila už v první polovině (těch náznaků je tam až moc), a když promluvila anglicky osoba pod maskou, okamžitě jsem věděla, kdo se pod ní skrývá. Ale cameo pěkný, a ne jedno. Mám pocit, že by si divák zasloužil větší objasnění. Bohužel se obávám, že ho tvůrci budou teprve vymýšlet a představí nám ho v další sérii, nad jejíž kvalitou mám trošku pochybnosti. Takže jo, myslím si, že další korejskou vlnu měl spustit jiný seriál. Ale na druhou stranu chápu, že korejskou filmografií nepolíbený divák si to mohl užít zase úplně jinak. A ty hry jsou fakt hodně, hodně dobrý. (17.10.2021)

Skvělá záležitost, která potěší hlavně ty, kteří čekají na druhou sérii Alice in Borderland (a taky ostatních survival záležitostí typu SAW nebo Escape Room). Navíc musím říct, že „Hra na oliheň" je ještě mnohem vybroušenější podívanou, která precizně buduje vztah k postavám a skvěle pracuje s myšlenkou dilematu účasti v soutěži. Díky tomu prakticky „žijete s postavami". Prožíváte s nimi jejich strachy, pocity úzkosti a nerozhodnosti. Nečekáte jen na to až je všechny v dětských hrách pozabíjí. A to je jednoduše paráda. Občas se objeví nějaký menší logický nesmysl (hlavně mimo arénu), ale vzhledem k žánru a typu seriálu je až s podivem, že je jich vlastně dost málo. Z další série mám mírnou obavu, ale tohle můžu s klidem doporučit naprosto každému. Jsem navíc docela rád, že se díky Netflixu dostávám více i k různým asijským projektům, které jsem v minulosti docela míjel. (23.09.2021)

"Squid Game" je perfektní ukázka toho, že i 100x viděný příběh může být výborně napsaný, výborně natočený a bavit natolik, že první řadu nejen zhltnete během jediného dne, ale navíc budete při poslední hře fandit víc než při mistrovství světa v *doplňte si, co máte rádi*. Zvrat, ke kterému v závěrečné epizodě dochází, je opět neoriginální (přesto však nečekaný) a neoriginální je i samotný "motiv" her. Ale upřímně, čekal někdo z vás nějaké super sofistikované rozuzlení? Já tedy ne. "Hra na oliheň" je především psychologické drama a tohle tak děsivě sedí... Co mi naopak moc nesedí, je úplný konec. Nějak si neumím představit, jak chtějí uchopit druhou řadu (já osobně bych to nechala uzavřené, poselství bylo předáno). (02.10.2022)

Tenhle žánr mám hodně rád, ačkoliv je to vlastně pořád o tom samém. Rozdíl mezi Squid Game a Dlouhým pochodem od S. Kinga (R. Bachmana) z roku 1979 je jen v detailech. A těch přirovnání se dá vymyslet asi tak sto (Survivor, Battle Royal, Experiment Belko, Krvavá nevěsta, Hunger Games, Running Man, Saw atd.). Na Squid Game velmi oceňuji právě tu snahu o sociální drama, které sice nejde do nějaké hloubky, ale celek dělá důvěryhodnějším a pochopitelnějším. Celkové technické zpracování je perfektní, všechna střelba i boje jsou dokonale důvěryhodné a přirozené a o to působivější, narozdíl od nesmyslů, které se dělají za velkou louží. Všechny postavy s výjimkou té hlavní jsou skvělé. Ta hlavní je šílená, ale jsou to prostě Korejci, ti se asi tolik netrápí tím, že hlavnímu hrdinovi se fandit nedá. Aspoň jsem mohl fandit všem ostatním. Dynamika vztahů skupiny soutěžících je výborná. Soutěže zpracovány skvěle. Vizuální zpracování všeho je dechberoucí a vryje se podle mě na celý život. Použití vážné hudby se moc povedlo a opravdu jsem netušil, že začnu vnímat Straussův Modrý Dunaj tak, že "teď se bude umírat". Mnohem lepší, než to mít spojené s nějakým pitomým novoročním koncertem nebo nedejbože Vesmírnou Odyseou :-). A i originální hudba (zejména ty staccato sbory) je super. Po příchodu VIP se bohužel trošku ze seriálu vytratila mysterióznost. Dále mě mrzelo podvádění ze strany pořadatelů, například jedno osudové zhasnutí (kecy o tom, že mají všichni stejné podmínky a je to fér, byly tudíž jen kecy) nebo lhaní o tom, že  vlastně všichni věděli, do čeho jdou. Od druhé soutěže ano, ale ti v té první k tomu přišli jako slepí k houslím. A vůbec mě bohužel neoslnilo závěrečné šokující odhalení, protože prostě k tomu seriál nedal ani jednu indicii. Když koukáte na Šestý smysl, Obvyklé podezřelé nebo Prvotní strach podruhé, žasnete nad tím, jak to, že vám to poprvé nedošlo. Tady tomu ale nenasvědčuje vůbec nic. 4,4* (01.12.2021)