Šinčó júša: Kono júša ga ore Tueee kuse ni šinčó sugiru

[Shlédnuto 6 epizod, drop] Isekaiů, kde hlavní hrdina je notně silnější, co zbytek klubu, jsme byli svědky již nesčetkrát. Je to holt aktuální fenomén, protože kdo by se takovým drsňákem nechtěl stát a tím harém dívek nezískat? Seiya by v tomhle mohl být výjimečný, protože narozdíl od té většiny trdlounů si nehraje na 100% dobráka od kosti, který by chtěl používat své schopnosti pro všeobecné dobro a hrát si na anime nabalujícího Ježíše. On v minulém životě nejspíš byl jeden z nejlepší pojišťovacích agentů a i ve fantasy světě mu jde jen o to, aby v žádném případě nedošlo k ujmě jeho vlastní. V tomhle ohledu je anime prvých pár dílů poměrně zábavné, protože si utahuje ze všech možných žánrových klišé. Hodně tomu pomáhá mnoha obličejí se znepokojeně ksichtící bohyně Ristarte (výborně namluvené Aki Toyosaki), která je chvíli co chvíli ze svého vyvolaného služebníka na větvi. Všechny ostatní prvky (jsou velmi podprůměrné) seriálu jsou úplně zbytečné a onen komediální momentky dlouho drží anime nad vodou, dokud nepadne kosa na kámen a je třeba se vytáhnout s něčím, co se dá s velkou rezervou nazvat "příběhem". Na povrch tím totiž vyplavou ony doposud katastrofální aspekty jako jsou ostatní otřesné postavy (hlavně záporáci), strašlivý scénář a nulová představa o směřování děje. Mám pocit, jako kdyby tvůrce si po dlouhém odkládání bolestně uvědomil, že nějaký děj by tam asi měl být, což je pro něj nad slunce jasná neřešitelná věc. U posledního dílu jsem se nudil tak, že jsem mezitím nevědomky dělal i nějaké nenáviděné domácí prace, protože ono není ani na co koukat z hlediska vizuálního provedení. Rozhodnutí nepokračovat bylo tedy hodně snadné. 2* (15.11.2019)

Stejně jako druhý komediální isekai téhle sezóny i "opatrný hrdina" měl poměrně slušný start. Byla to také šílená a ulítlá zábava, která ale naštěstí zde nehraničila s cringem, vtipy byly povedené, parodie žánru zdařilá a postavy měli co nabídnout. Bohužel Scalp má pravdu v tom, že po čase zde dojde k tomu, kdy samotné vtipy děj neutáhnou a příběh se začíná stávat jen stále se opakujícím klišé. Ze zajímavého hrdiny, který si zakládá na své opatrnosti, se stále více stává jen další přelevlovaný superbůh, který ale pořád klade důraz na to, že je třeba se vždy perfektně připravit a nikdy ničemu a nikomu nevěřit. Někoho to možná odradí, ale překvapivě spousta hráčů RPG a MMORPG se v tomhle našla. To jsou takoví ti hráči, co běhají hodiny po lese, zabíjí prasata za 5 expů a po hodinách a hodinách grindění jdou na prvního bose, který má level 7 s hrdinou o levelu 20 a 60 léčivými lektvary. Znáte tento styl hraní? Pak tohle anime bude pro vás... Celá prostřední část je jen sérií opakujících se zápletek o boji s generály hlavního záporáka a o tom, jak se hrdina šíleně připravuje - zkrátka to jen plní název celé série "hrdina je příliš silný, ale neskutečně opatrný". Jistě nějaké náznaky posunu v ději i charakteru hlavní postavy tu jsou, ale je jich minimálně. Naštěstí měl autor alespoň vymyšlené finále první části a tak hrdina má svůj "strop" a přijde i jedno slušné překvapení, kdy 11. díl je v druhé polovině vším možným, jen ne komedií. Rozkryjí se karty, dostanete facku v podobě celého obnaženého backstory, vysvětlující proč jsou některé věci tak jak jsou a tenhle díl ve vás pak ještě chvíli rezonuje, jak překvapivý, ale zároveň i povedený byl. Je to jako kdyby se autor v poslední chvíli probral, odkryl karty a konečně příběh nasměroval někam dál. Pozdě, ale přece... Finální episoda je pak poměrně uspokojující a to hned v několika směrech. Dává ucelené zakončení celé téhle jedné etapě, není jen trapným happy endem a zároveň ukazuje jasný prostor pro další sérii. Závěr se podle mě povedl a z části i přesvědčil o tom, že bych zde další sérii viděl radši, než třeba u již zmíněného Hataage! Kemono miči. 6/10 (28.12.2019)

Není to nic moc originálního, pohromadě to drží jen díky hlavní hrdince a jejím ksichtům, nejsou tu vlastně žádní zajímaví záporáci, ale... vlastně mě to bavilo. Anime si dělá legraci samo ze sebe a pokud člověk nečetl předlohu, bude z celého "rozuzlení" poněkud překvapený. To, proč je hlavní hrdina takový, jaký je, se dozvíme až na konci série v poněkud nečekaně temném flashbacku. Hodnocení dávám hlavně za vtipné hlášky, které mi sedly. (31.12.2019)

Žánr isekai jsem vzal za špatný konec. Převažuje u mě sledování parodií a i ty, stejně jako všechno ostatní, se přejí. Tady se jednalo o snoubení variace na Star ze Star vs The Forces of Evil (znovu mě utvrzující o jejích anime kořenech) a variace na Saitamu z One Punch Mana. V dnešní přesaturované době je potřeba na zaujmutí pozornosti něco víc než jen pár archetypů (ať už formou zajímavého settingu, zajímavého lore nebo jiného gimmicku), pokud se alespoň nelze s postavami ztotožnit. Konec první série ve mně vyvolal očekávaně milý dojem, ale zároveň i příliš "herní" a "levný" na nějaké větší emoce, vyšší hodnocení nebo na důvod pokračovat ve sledování. (05.05.2020)

Váš typický isekai seriál, kde hlavní hrdina zachraňuje svět. Ale pozor - tento hrdina není jako kdejaký jiný - on je totiž natolik opatrný, že před každým soubojem si jde raději zvýšil lvl, aby měl jistotu. (a pak nepřítele čeká jasný one-shot, ale proč ne). Nejotravnější postava? "Bohyně" Listarte. Protože tahle otravná prsatice totiž nemůže na chvíli posedět zticha a nechat hrdinu, aby dělal, co jako hrdina dělat má... i když některé její ksichtíky stojí za to. Opakující se zápletky, kdy hlavní hrdina dostane místo, aby předvedl, jak se zase zlepšil, ale časem nudí, vtípky už ztrácejí na humoru, "ready perfectly" časem už také nemá ten správný nádech.. ale pořád je to snesitelnější, než nějaké jiné isekai anime, takže si to ode mě těch 6/10 s odřenýma ušima zaslouží. (28.12.2019)