Desperado

Tak tuhle záležitost můžu úplně pořád... Banderasovo charisma prýští do všech směrů, Buscemi válí, Salmička Hájků se pohupuje a Robert Rodriguez šije velice chytrou a zábavnou jehlou. Na první pohled je Desperado pouze přemrštěným akčňákem, na pohled druhý je ale všemožně prošpikováno neustálým spikleneckým pomrkáváním - v čele se stále stejnou dvojicí kaskadérů, přes vystřílený bar (a scénu s hledáním nabité zbraně :), černý humor pod podrážkou a Tarantinův branicový dloubák jako třešničku navrh. Ačkoliv vůbec nemusím Spy Kids, za tohle Rodriguezovi jednou vytesám sochu... (08.12.2002)

Dávno pryč jsou noci, kdy drogový boss Bucho usínal s pocitem dobře vykonané práce. Nyní spí s jedním okem otevřeným, s prstem na spušti odjištěné pistole a děsí se chvíle, kdy se ve dveřích objeví ON - El Mariachi. Tento mstitel, vláčející s sebou kytarový futrál napěchovaný zbraněmi různého kalibru, se totiž pomalu prostřeluje zástupy pěšáků ke svému poslednímu cíli. Buchovi bojovníci se vracejí z bojů ve stále řidších sestavách, čemuž se nelze divit, když občas nerozeznají střílejícího hudebníka od zběsilého vrhače nožů Navajase. (06.10.2009)

Roberta Rodrigueze mám sice rád, ale jeho dva nejchválenejší filmy (čili Desperada a SinCity) vážně moc nemusím. Jako scénárista není Rodriguez schopen napsat pořádný příběh, který by diváka vtáhnul, takže veškerý drajv Desperada je zavislý na intenzitě nadneseně brutální akce a parodizujícího humoru. Křivka této intenzity má pohříchu klesající chrakter, takže na konci jsem se už docela nudil a závěrečné zúčtování s hnusným prostřihem do nemocnice můj dojem pohnojilo ještě více...60% (22.12.2007)

Čím méně peněz dáte Rodriguezovi na jeho film, tím více se snaží, aneb nápady jsou přece zadarmo. A že je jimi Desperado prošpikovaný. V těch necelých dvou hodinách vás zavalí spousta rafinovaných dialogů, nápaditá a hravá akce, černý humor a sakra velká banda naštvaných Mexikánů. Rodriguez si nebere servítky, vše vyhazuje do vzduchu, všechno nechá rozstřílet na cucky a přitom ještě na diváky neustále pomrkává a dává najevo, že i přes tu kupu mrtvých těl a potoky krve to je parádně zábavná klukovina, která ani na minutu nenudí. A jaktože všechno tak krásně bouchá, kulky odhazují mrtvá těla desítky metrů do dálky a Mariachi zasviní celou zeď vlastní krví a stále stojí na nohou, když je něco takového ve skutečnosti blbost? Prostě to je tak o hodně větší zábava...tak se bavte. (04.02.2008)

Je bezpředmětné srovnávat Desperada s El Mariachim, a proč taky? Je to vtipné, má to spád a kdo chce, může si v tom najít, čeho je libo. A Antonio? Nikdo jiný by mstitele s kytarou nezahrál líp, žádný jiný hispánský herec před tím a ani po tom nedisponoval takovou živočišnou grácií, přitažlivou vitalitou, ironií a šarmem, a přitom nevinně plachou aurou. Obávám se, že po tomto filmu nejedno děvče zatoužilo být alespoň na chvíli třikrát rozvedenou stárnoucí americkou herečkou se skandální pověstí. (21.11.2007)