Normální lidi

Opojné, zvláštně atmosférické a v rámci žánru "epické" v té nejlepší možné podobě. Jen u mála seriálů/filmů na podobné téma jsem měl pocit, že bych dokázal až takhle pochopit a procítit emoce hlavních postav. Je dojemné a zároveň mnohdy bolestivé sledovat, jak jsme si povětšinou sami sobě největšími nepřáteli. Samotné vyprávění je ve svém tvůrčím podání téměř bezchybné od vynikajícího záběrování přes velmi pečlivě zvolený soundtrack, lidsky a zcela uvěřitelně působící ústřední dvojici až (na daný žánr) k místy elektrizující atmosféře, ve které hořce a (bez)nadějně plynou osudy obou hlavních charakterů. Kdyby to vzniklo před deseti lety, tak bych napsal, že to je dost "emo", ale takhle je to spíš "jen" mimořádně sugestivní výpověď o současné mladé generaci, kdy se "normální lidi" dají dohromady, poté se rozejdou, pak se dají zase dohromady a do toho řeší stovky dalších (ne)podstatných problémů ohledně vlastního sociálního obrazu či podobných radostí dnešní doby. [90%] (27.05.2023)

Já si ani nejsem jistý, na co jsem po těch dvanácti dílech vlastně koukal. Šlo o kritiku dnešní lehkovážných vztahů? Šlo jednoduše od příběh dvou zamilovaných lidí v 21. století? Šlo o nějaké dílo plné jinotajů, jako kdyby šlo o literární preromantické dílo? Nebo šlo třeba jenom o jinak natočené soft core porno bez soft core prvků, takže bylo špatně natočené? Kdo ví. Já totiž ne. I když mi byl ze začátku seriál lehce sympatický, tak se v něm nakonec nedělo nic, co by mě nějak zaujalo nebo prostě, že by šlo o něčím zajímavý příběh. I to se stává. Osobně proti tomu nic nemám. Ale obešlo mě to jako program SPD. (28.05.2020)

Seriál, který se zařadil do mého binge watching seznamu. Dvanáct dílů po půl hodině dělá krásných 6 hodin sledování, sledování plných emocí. Emoce jako zoufalost, vztek a naděje vám při sledování tohoto díla nebudou cizí a pokud jste fanoušek dramatických milostných příběhů, tak jste právě našli svatý grál. Seriál je naprosto obyčejný, zápletka není vlastně ani nějak originální nebo složitá, a i přes to všechno je energie seriálu neuvěřitelná a každou minutu drží diváka v napětí, protože nikdy nevíte, co přijde dál. Třešničkou na dortu pro mě byl pohled na představitele Conella, kterého hraje mladý a dle mého velmi perspektivní Paul Mescal. (18.01.2021)

Jenom chvíli po dočtení knihy jsem narazil i na její seriálové zpracování, které se předlohy celkem věrně. Po seriálech o středoškolácích v USA, u kterých chování z našeho pohledu představuje jiný živočišný druh, je tohle relativně osvěžující. Přesto ze seriálu, ještě mnohem víc než z knihy, trčela nejasná motivace postav. Vizuálně a filmařky je to na plný počet, ale dějově a motivačně je to peklo. Nepohledností Connela (viz spygirl) jsem se netrápil, Marianne byla pohledná a to seriál trochu zachránilo. (07.03.2021)

nedala jsem celý ani první díl.To zkrátka nejde pozřít.A docela jsem se těšila ,protože Britové vztahovky fakt umí!Scénář byl poměrně kvalitní ale zpracování přímo diletantské.Když se k tomu přidá naprosto neprofesionální kamera,kdy už mi ty detailní záběry na obličeje šly po pár minutách na nervy.Zřejmě jsme tam měli vidět nějaké emoce které měli herci vyjádřit když nemluvili .No ale bohužel,ber na dlani chlup když tam není!.....V desáté epizodě to vzdávám ani mě nezajímá jak to skončí.Utahané až hrůza věčně ubolený on věčně ubulená ona -  to dějová linka .Někteří jásají jak se rozcházejí a vracejí se k sobě ,ale nikomu nevadí že za sebou nechávají nešťastné lidi, jen aby zase spolu skončili v posteli (15.12.2020)