Režie:
Bernard RoseScénář:
Bernard RoseKamera:
Anthony B. RichmondHudba:
Philip GlassHrají:
Virginia Madsen, Tony Todd, Xander Berkeley, Kasi Lemmons, Vanessa Williams, DeJuan Guy, Ted Raimi, Bernard Rose, Rusty Schwimmer, Michael Culkin (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Helena Lylová (Virginia Madsen) se smála, když od svého spolužáka slyšela hrůzný příběh o Candymanovi, vraždícím monstru s hákem místo ruky. Nevěřila ani tehdy, když tajně navštívila místo, kde se odehrála brutální vražda. Candyman ji o své existenci však brzo přesvědčil, když rozpoutal peklo plné zohavených mrtvol. Protože však policie na duchy nevěří, podezřelou se pro ně stává Helena. A jenom jediný člověk ji může očistit. Candyman. (Bonton Home Video)
(více)Videa (1)
Recenze (306)
Nebýt Candyman lookem kár, zavážil bych i plný kotel, ale Tony Todd v kožuchu mi tam seděl asi jako včelka Mája v pornofilmu. Co jest ale provotřídní - scénář, hudba, krev. V tomto smyslu se nezdráhám Candymana doporučit, protože má výtka je čistě subjektivní, takže jsem si jistý, že tohle na 85% nezklame. ()
Keď pred zrkadlom päťkrát vyslovíte meno, tak sa objaví. A bude sa chcieť pomstiť. Výborný a hlavne zaujímavý horor s podivnou atmosférou, ktorej veľmi pomáha aj hudba Phillipa Glassa. Zasadenie deja medzi paneláky je originálne, rovnako ako práca s „urban legends“. Na rozdiel od spriaznených filmov, ktoré majú za úlohu iba vystrašiť sa adaptácia poviedky Clive Barkera snaží dostať viac do hĺbky. Temný, nepríjemny a bohužiaľ dosť zabudnutý zástupca svojho žánru. ()
Nadšenie z novodobého pokračovania ma prinútilo pozrieť si pôvodný film. Jediným plusom je Virginia Madsen, ktorá kombinovala sexy vzhľad a herecké schopnosti, čo je v hororovom svete niečo naozaj bonusové. Na prvú dobrú mňa napadne, ako ďalší vhodný príklad, Naomi Watts a Kruh. Candyman z roku 1992 nemá ani zďaleka tak vymazlený vizuál ako pokračovanie. Čo však majú oba filmy spoločné? Ani jeden nevzbudzuje strach. Candyman 2001 je skvelo vyzerajúca strašidelná báchorka, Candyman 1992 je psycho drama s nadprirodzenou nadstavbou, ktoré z dnešného pohľadu je dávno za zenitom. Vykašlite sa na originál a skočte hneď na pokračovanie. To Vám všetky dôležité udalosti prerozpráva a prsia Virginie si dohľadáte cez Google. ()
Barkerova tvorba je plná fantazie bez hranic, což už se nedá říci zcela o filmové podobě jeho povídky (na rozdíl třeba od Hellraisera, kterého si ovšem sám režíroval). Přesto mě baví i po letech. Madsenová je šťabajzna s jiskrou, Todd vyzařuje temné tajemství a nejlepší scénou je předávání včel. Krve mohlo být více, na rozpáraná těla ale naštěstí dojde, byť řezničinu v přímém přenosu si divák až tak neužije. Pěkná kamera snímá neutěšené interiéry vybydleného paneláku a Glassova hudba je samostatnou kapitolou. Téma bolesti a smrti je Barkerovi natolik vlastní, že nemohlo chybět ani zde. Dnes bych dal spíše tři silné hvězdy, ale původní čtyři nechám. Jsem zvědav na remake... ()
Meta horor na téma městských legend, který se sám stal městskou legendou. Stejně jako ve svém úchvatném debutu, přízračném filmu o dospívání "Paperhouse", propojuje režisér Bernard Rose světy reality a fikce pohlcující atmosférou. Ovšem v zájmu provázanosti obou sfér zde není žádná jasná hranice mezi nimi. "Candyman" je jedním z nejlepších hororů nejen devadesátých let proto, že se zcela vymyká obvyklé žánrové produkci, což je dílem právě Roseho svrchovaně koncepčního zpracování. Režisér a scenárista v jedné osobě zásadně rozvíjí původní ideu Barkerovy povídky a dává nám nahlédnout zvenčí na střípky spletitého světa, které spolu s hlavní hrdinkou napjatě probádáváme, až náhle zjistíme, že nás Candyman pohltil a zcela si podmanil. Bravurní gradace vyprávění a stylově precizní sugesce rozklížené reality za pomoci souhry kamery, výpravy a hudby dává dohromady horor, který ačkoli bývá řazen po bok klasických řezníků hororu jako Freddyho Krugera, má mnohem blíže spíš k podobně singulárním a mimoběžným fenoménům jako je "Jakubův žebřík". Oproti němu je Roseho výtvor dokonce stylově nuancovanější právě ve svém balancování na hraně reality a díky tomu také ambivalentnější, ačkoli současně zůstává žánrově ukotvenější a v souladu se svým tématem přízemnější, nebo lépe řečeno v tom dobrém slova smyslu lidovější. Prostě městská legenda, které se nejprve smějeme, myslíme si, že si ji můžeme přivlastnit a analyzovat, jenže pak náhle zjistíme, že se bojíme jít sami na záchod a vyhýbáme se pohledu do zrcadla. ()
Galerie (68)
Photo © PolyGram Filmed Entertainment
Zajímavosti (29)
- Clive Barker sa na filme podieľal ako producent. (BlackTom)
- Virginia Madsen tvrdí, že byla pro některé scény ve filmu zhypnotizována. (Chatterer)
- Film aj predloha sú inšpirované tzv. "urban legends", mestskými legendami, konkrétne tou o mužovi s hákom. (BlackTom)
Reklama