Reklama

Reklama

Erhart

Trailer

Erhart se vrací do rodného města, aby navštívil svou duševně nemocnou matku, když shledá, že jejich chátrající dům je na prodej a mají se neprodleně vystěhovat. Hospitalizovaná matka navíc tvrdí, že jeho zmizelý otec se vrátil, aby tomu učinil přítrž. Mezitím se místní průmyslník Novotný, žijící v daleko honosnějších kulisách, rozhodl kandidovat do senátu a jeho nezletilá dcera Bíba mu chce na to konto natočit volební video, což jí příchod Erharta velmi zkomplikuje. Film vypráví zdánlivě detektivní příběh minulosti rodičů na pozadí romantické současnosti jejich dětí, aby postupně obě roviny nevratně propojil. Co má společného Novotný s Erhartovým otcem, který byl nejprve poslán do vězení a později zmizel neznámo kam? Jak věcmi zamíchá půvabná terapeutka Fany, která propojuje obě rodiny a obě generace? Co se skutečně stalo v devadesátých letech minulého století, v době přechodu od diktatury k demokracii, v tomto symbolickém provinčním městě s ocelárnou, v níž se doslova slévají malá i velká tajemství? (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (13)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Erhart: za tajuplnou záhadu se vydává neschopnost komunikace, místo poezie se servíruje trik. Člověk by měl být shovívavější k prvotinám: herecky se to zdá být ucházející, atmosféra by byla účinná, kdyby však nebyla jen samoúčelem. Proto tuze nerad chodím na současnou českou tvorbu, zřejmě ji schází hlubší nespotřební zkušenosti a vzhlíží se v efektech, s nimiž tak ráda žongluje. Jinými slovy řečeno: nezdá se být příliš zajímavou a lákavou, natož nějak inspirativní. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

ERHART, který jako svůj celovečerní debut natočil Jan Březina a který jsem právě viděla na Finále Plzeň, člověka okouzlí nádhernou vizuální stránkou a ocení, že dronové záběry jsou narozdíl od českého mainstreamu funkčně využité. Příběh jedné rodiny a spletitých osobních vztahů je sice v mnohém předvídatelný, ale film jako takový ve vás stopu zanechá. Elizaveta Maximová je tam nádherná jako vždy. Dejte jí někdo někde hlavní roli! 🙏 ()

Reklama

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Dva mladí lidé pátrají po minulosti svých otců, která nadále ovlivňuje jejich přítomnost. Tajemná atmosféra a líbivá vizuální stránka však nedokážou zachránit nedostatky scénáře, který na omezené ploše nakousává mnohem více témat, než kolik jich dokáže uspokojivě zpracovat. Více zde. ()

Slepejsek 

všechny recenze uživatele

Příběh potlačený do pozadí, možná i pasovaný jen do role kulisy. Snad i proto nakonec zůstávají všechny nadnesené otázky nezodpovězené (i ty zdánlivě jasné odpovědi lze totiž v kontextu snadno zpochybnit. Opravdu to tak bylo? Nebo je to jen jedna možná varianta?) Nemám rád filmy, kde se většinu času hlubokomyslně mlčí (a kouří). (Až příliš to zavání prázdnotou a bezradností - vystříhat tyhle scény, tak je po celovečeráku - no i na ten to dalo jen s odřenýma ušima...). Přidám-li k tomu špatný zvuk (pár hovorů se ztratilo v neslyšitelnu), je mi skoro do breku. Jediné co to aspoň trochu zachraňuje, je vizuálno. Autor jako by to věděl a tak - v rámci "záchranné mise" v něm místy nadměrně tlačí na pilu. Bohužel. Příště to bude chtít mnohem více pozornosti věnovat hlavně scénáři... ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Erhart zjistil, že kolem jeho rodného domu se děje něco nekalého, a protože nemá v životě nic na práci, může všechen svůj čas obětovat této záhadě. Erhart se nerad převléká, a tak celý film odehrávající se po dobu několika dnů/týdnů má na sobě stále ty samé hadry. Erhart svým falešným šarmem dokáže oslnit jakoukoliv ženskou postavu ve filmu, naštěstí krom své matky. Erhart není skutečným hrdinou tohoto filmu, ačkoliv je po něm snímek pojmenovaný. Erhart je ve všem zcela marný, zbylé postavy vyřeší zápletku za něj a on by mohl být z filmu úplně vystřižen... Jan Březina byl přehnaně ambiciózní po stránce vizuálu a zapomněl přitom dobře vyprávět příběh, takže i těch krátkých 71 minut bylo nesmyslně vycpaných a ubíjejících. [Finále Plzeň 2022] ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Inspiraci našel Jan Březina v osobní zkušenosti. „Pocházím z malého města, kterému dominovala slavná továrna se 150letou historií. Jenže v 90. letech byla privatizována, což vedlo k její postupné likvidaci. Stroje se prodaly a stovky lidí přišly o práci. Šlo o nevratný proces, jehož následky pociťujeme dodnes. Podobně vnímám hranici mezi příčetností a šílenstvím – je snadné ji překročit, ale těžké je vrátit se zpět. A právě v tom vidím metaforu pro transformaci české společnosti v 90. letech minulého století. Příběhem Erharta chci přiblížit odkaz této éry mladším generacím.“ (Bontonfilm)

Reklama

Reklama