Režie:
Josef RovenskýKamera:
Karel DeglHrají:
Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta, Vladimír Borský, Ella Nollová, Marie Glázrová, Marie Bečvářová, František Hlavatý (více)Obsahy(1)
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. (CS Film)
(více)Recenze (36)
Převedení Maryši je v podstatě konvenční, moravský dialekt zní v ústech některých herců docela vtipně. Jenom bych opravil Karlose80, na barvu se natáčela scéna svatby kvůli barevnosti krojů, taková kopie se dokonce promítala na premiéře (takže by v podstatě šlo o první český film s výrazným podílem barvy), bohužel běžné kopie byly z finančních důvodů černobílé a pokud vím, nikdo pokus o rekonstrukci neprovedl. ()
Klasické dílo české literatury převedlï do filmové podoby dva mistři svého řemesla - Otakar Vávra a Josef Rovenský. Ve své době to bylo jedno z vrcholných děl českého filmu a zůstalo jím trvale. V zásadě se drží divadelní předlohy bratří Mrštíků, ale exteriéry a některé vedlejší scény jej dobře oživily. Ukazuje se, jaká škoda vznikla naší kinematografii, že režisér a herec Josef Rovenský zemřel předčasně v tak mladém věku. Na rozdíl od mnoha salónních a jiných odlehčujících filmů té doby jsme se dostali na slováckou vesnici 19. století, kde vládly pořádky, jaké skvěle popisovali naši mistři vesnické prózy i divadla. Hluboce sociální drama má trvalou hodnotu. Vladimír Borský, který si jinde počíná rozpačitě až amatérsky, zde tyto své slabosti v roli Francka zastřel, přidáme-li k tomu vyzrálé herectví Vojtovo a Kováříkovo, přičemž pozadu nezůstali ani další protagonisté, snad jen Maryša v podání Štěpničkové trochu přehrávala, musím dát filmu pět hvězdiček. Snad jen závěrečná pasáž s vraždou (kafe od žida je tu vynecháno), bla zbytečně zdlouhavá. ()
Tohle se hodnotí těžko. Jed v kafi! To je dráma. Sama divadelní hra Maryša je imho vlastenecky nadhodnocené dobové schématické dílo, které už v době vzniku filmu nebylo aktuální. Pokud děláte film z historického díla, buď vám jde o sdělení, ale pak je potřeba jej aktualizovat (reinterpretovat v aktuálním diskurzu), nebo o historickou sondu, ale tím se mění jeho těžiště. Zde moc nefunguje ani jedno. Hra je navíc poškozená přítomností v učebnicích. Zaujali mě dvě věci které v jejich sto let zastaralých interpretacích většínou nejsou. Prvně, Maryša je jako třeba Hvězdné války, dílo o vztahu mladé generace s jejich rodiči. Druhou je sdělení, že eticky zavrženíhodní rodiče ví, že se chovají špatně. To je klíčové a v době vzniku progresivní, protože se mladým lidem říkalo, že to není jen jejich pocit, že jsou rodiče nefér, ale fakt, protože i sami rodiče souhlasí s tím, že se chovají nefér. Ale jinak moc nevím, proč u toho dnes trávit čas. Samotný fakt, že existovali majetkové sňatky, že hlavní slovo měli rodiče a že to nevěstám někdy moc nevyhovovalo ničím objevný není a není potřeba k vůli němu hodinu a půl sedět na zadku. Ani to moravské slovácko nijak výjmečně zachyceno není. ()
Poměrně důstojná adaptace, většinu jejích nešvarů přináší už samotná předloha, proto je také např. kritika kostýmů poněkud zcestná. Prvorepubliková tvorba je velice sympatická a nese se sebou zvláštní atmosféru, pro kterou má určitě smysl tato stará díla sledovat. ()
Herecký výkon Jiřiny Štěpničkové je naprosto fantastický, je přímo předurčena k podobným rolím. Zasazení do obce Vlčnov bylo nejlepším možným tahem protože mají fakt krásné kroje. celkově na mě film působil velmi pozitivně svou nezaměnitelnou atmosférou. Těším se na podobná díla od J. Štěpničkové. ()
Já nevím, je tu prvotřídní herecké obsazení, ale mi to nějak nesedí. Nikdy jsem originál nečetl, ale viděl jsem divadelní hru, a ta mně přišla mnohem lépe zpracovaná než tento film. Možná mi i vadí prapodivné nářečí, posbírané z několika krajů. Herci hrají velmi dobře, ale nemohu si pomoci. A ten konec mi přijde nějak protažený či co. Proč chybí, nebo není celý závěrečný dialog? Nemohu hodnotit jinak, než jak hodnotím. A to jen proto, že mám tuhle původně divadelní hru, rád. 9719/9728 ()
Bratři Mrštíkové uměli velmi dobře vystihnout venkovský život, lidské obyčeje a přitom to celé zakomponovat do složitosti problémů a vztahových propletenců. Velmi se mi líbila Pohádka máje (1940) a Rok na vsi (1995). Maryša je klasika, kterou jsem bohužel nikde jinde zatím neviděl. To byly ještě kruté časy, kdy se manželské svazky domlouvaly. Jenže dnes si lidé mohou vzít koho chtějí a ani tak nejsou spokojení a rozvodů přibývá, takže to asi vyjde na stejno. Josef Rovenský natočil drama, z něhož emoce přímo stříkají, ale tak to bylo napsáno, takže to ani jinak nešlo. Veliká škoda je, že zrovna tento typ dramatu nebylo možné zachytit barevně. Lidová architektura a kroje přitom vychází z barevnosti a různorodých barevných vzorů. Film byl ale jinak výborně zahrán a jak kroje, tak exteriéry přeci jen vycházeli z autentických exteriérů, což velmi pomůže. Zajímavé také je, že divadelních záznamů Maryši je mnoho, ale film tento jediný. I to podtrhuje jeho výjimečnost. Škoda, že závěrečná důležitá scéna otrávení, která je dialogově velmi známá, ve filmu proběhne trochu jinak, než jak je to na divadle. ()
Klasika s dobrými herci. Hodnocení: 65 % ()
Námět a zápletka: 5/10 ... Vizuální stránka: 5/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 5/10 ... Celkový dojem: 5/10. ()
Skvelý baladický príbeh nešťastnej lásky a dohodnutého manželstva pre majetok. Po úvodných biblických slovách a idylickom vidieckom intre sme okamžite konfrontovaný so sociálno-ekonomickou realitou. Tou je rozdelenie na bohatých sedliakov a chudobných parobkov/selky. Maryša je síce dcérou bohatého sedliaka ale jej milý Francek je len parobok u jej otca. Jej životná situácia nie je jednoduchá a produkcii sa podarilo skĺbiť tiesnivú atmosféru s výborným stvárnením sedliackeho života vrátane zvykov a nárečia. Jiřina Štěpničková je v úlohe sedliakovej dcéry a nešťastnej mlynárovej ženy výborná a táto rola jej sedí lepšie ako role mestských paničiek, do ktorých bola obsadzovaná neskôr. ()
Vynikající herecké výkony všech zcela dominují, hlavně když jde do tuhého a postavy zvýší hlas, to až mráz běhá po zádech! Jak to často bývá u snímků, jejichž předlohy byly přeneseny z divadelních jevišť i s herci-protagonisty svých rolí, každému věříte slovo od slova, roky zkoušené a zažité scény jsou ohromně znát! Lízal Kovářík je prototypem venkovského boháče který by si dal pro korunu koleno vrtat, jaké známe i dnes, jedna z jeho největších rolí, kdo ví jestli ne vůbec největší! ()
Na tento film upozornil J.Hanzlik v Usmevech a mne už v ukázce zaujal herecký výkon mistru Kovaříka a Stepníckove. Tož jsem se hecnul a doplnil si kulturni vzdělání. A nelituji. Jistě, film nese zub času a prvorepublikove herectví zase poznamenává soudobé divadelní prvky, ale u trojice Štěpničková -> Kovařík -> Vojta mi to nevadilo. Pravda, E. Borský už byl slabší, zvlášť jeho promluva v hospodě. Z dnešního pohledu nejvice zastaral scénář, osobně bych např dal větší prostor vykreslení vztahu mezi Maryškou a Vávrou včetně jeho násilné strany, tento vztah známe vlastně jenom z vyprávění. Dovysvětlit by chtělo, kde vzala Maryška jed a jak byla z vraždy usvědčena. Dále si nemuzee byt stoprocentně jisti, jestli Maryška vraždila z jakéhosi počínajícího šílenství, což jakoby naznačovalo i herectví paní Štěpničkové, nebo z chladného rozhodnutí, to vsak muze byt i vedomy umelecky zamer tvurcu. Taktéž by bylo dobré zobrazit konec Maryšky. Jinak výprava přenádherna včetně architektury, kostýmů i nářečí. Bylo více než zajímavé vidět profesora češtiny z Marečka nebo loupežníka Sarka Farku z Hrátek s čerty za relativního mladi. Plně kulturních 80 pro. ()
V krojích je to krásná podívaná, zejména Jiřině Štěpničkové to ve Vlčnovském kroji vážně sekne. Bohužel pro rodilého Moraváka je to naposlech hrůza - Čecháčci se snažili napodobit Slovácké nářečí a moc sa jim to nepovédlo...hrozná intonace i přízvuk. ()
Ten Hrbolek byl v mládí pěknej drsňák. ()
Česká klasika prodat dceru za pole a peníze . V jiném ČZ filmu z doby první republiky prodal otec dceru za pole a krávu. Vesnické drama o zakázané lásce. ()
Dobře natočené, krásné záběry z Moravského Slovácka, výborný herecký výkon Kováříka i Vojty, ale dojem trochu sráží Štěpničková, která mi do role moravské gazdiny moc nesedla. ()