V lučach solnca
Im Strahl der Sonne
Under the Sun
V lúčoch slnka
Režie:
Vitalij ManskyjScénář:
Vitalij ManskyjKamera:
Alexandra IvanovaHudba:
Kārlis AuzānsHrají:
Lee Zin-MiVOD (1)
Obsahy(1)
Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii. (Bontonfilm)
(více)Recenze (132)
V 80. letech jsem byl delší čas nucen pobývat v Sovětském svazu. Zažil jsem podobné situace: návštěva fabriky, škol s dětmi v uniformách, beseda s veteránem, pohledy na obludná a prázdná města, lidé fotící se u pomníků... Inscenované pakárny, vymývání mozků, dril, organizované štěstí, kult zrůdné ideologie ovládající každý lidský úkon. V KLDR v tom úspěšně pokračují dodnes. Dovedli vše téměř k dokonalosti. Tento film to všechno ukazuje, s četnými přesahy v podobě vizuálních sond. Nacházíme jednotlivce, kteří jsou mleti od dětství obludnou mašinérií. Totalita obnažená na hnusnou dřeň. Jsem rád, že vše někdo natočil. Mělo by to vidět co nejvíce mladých lidí. ()
Bylo to točené pod cenzurou, ale přesto se podařilo zachytit orwelovský svět v severní Koreji. Vymývání mozků od mateřské školky až po pracoviště, neustálá propaganda, nacvičování pochodů a oslavných scének, do toho anonymní masy zdánlivě stejně smýšlejících občanů. A stejně to jednou musí prasknout, ať už díky jadernému programu nebo nějaké velké geopolitické změně. Není to strhující dynamický kousek, přesto by ho měl vidět každý. ()
Tak jsem konečně našel odvahu to vidět (oukej...byla za tím i snaha zahnat depku depkou někoho jiného)... A hle! Velkolepý film o filmu (páč jinak to ani natočit nejde, že..), paráda! Oni ti Korejci ze studenější části poloostrova píšou stejně dobrá libreta jako např. čeští ordinační a (po)uliční scénáristi!! A taky ty barevné korekce byly efektní!! Tolik šedivé barvy snad nepoužili ani v Padesáti odstínech šedi, kure! Ale jinak samozřejmě masakr... Chorá, zdeptaná a přeprogramovaná společnost, která se umí na povel usmívat, mávat, cvičit – kdyby chlapi dostali apel, tak si bez mrknutí oka přetáhnou předkožky přes hlavy, během toho budou skákat přes švihadlo s prstem v zadku a navrch budou jódlovat... Fakt humus. Pro dokumentaristy to musel být třeskutý adroš... ()
Až chceme ľuďom natočiť poriadny dokument bez zbytočného odreptávania faktov a sprístupniť ich priamo k pravde, poďme na to skrz nevinnosť a slepú náklonnosť ľudí. Stačí, keď si vyberieme rodinku s malým dievčaťom a tvárime sa, že točíme všetko, čo je nám nariadené, ale v skutočnosti točíme aj vtedy, keď sa nikto nepozerá. Utečieme do domoviny a sprístupníme ľuďom niečo, čo im bolo kedysi familiárne, ale zobrazené v horšom svetle. Ja som komunistický režim nezažil, ale z rozprávania viem to, že až do takýchto extrémov to nezachádzalo, ale ďaleko od toho nemalo. Nápad to bol dobrý, hlavne záverečné slová malej hrdinky ma poriadne zasiahli, ale nie je to točené až takým záživným štýlom. Mnoho záberov je neskutočne dlhých a často krát som zrakom odbočil, pretože rozťahanosť scénok a neustále opakovanie vopred nacvičených fráz znie od začiatku síce zaujímavo, ale keď je to všade, máte z toho našponované nervy. Jednotlivé predstavenia detí/dospelých sú esteticky zaujímavé, na druhej strane však za trest a postavené na hlavu. Nič viac dodať. Je to robené zo srdcom a s odhodlaním a zároveň vnútorne bezcitné a scénicky rozťahané. Za mňa 70%. ()
Dobrá komedie a zároveň velice smutné. "Vzpomeň si na něco hezkého!" "Na co?" ()
Severokorejští scénáristé v praxi. Velmi syrová propaganda. ()
Neuvěřitelný kolotoč recitací, tanců, písní, masových oslav, potlesku, gratulací a pochodování. Nakonec mě to začalo zmáhat stejně jako toho usínajícího chlapečka na přednášce válečného veterána. ()
Celou dobu promítání jsem zažíval nedobré pocity. Často opakující se scény, které mohly nudit - pak mi došel záměr autora. Když jsem vyšel z kinosálu, byl jsem opravdu rád, že jsem se vrátil do světa plného života. Toho totiž v Severní Koreji mnoho nebude. ()
Atmosferou pripomina Mnackova Soudruha prasila. Absurdni a desive.Bohuzel spousty zaberu,ktere kdyby nebyly, nic by se nestalo. ()
A jste si jisti že se nám neděje totéž jen trochu více sofistikovaněji? ()
Nahlédnout velkému a udatnému maršálovi Kim Čong-unovi pod pokličku slibovalo slušnej mazec. Ale tohle byl ultramazec!!! Asi nejveselejší film o smutných věcech. Myslím, že pokud se režisér tohoto dokumentu nedejbože jednou ocitne znovu za hranicemi Severní Korei, tak už ho nikdo nikdy neuvidí. To se musí vidět... PS: Kdyby tento film vznikl ještě před Pelíškama, tak podezřívám Jarchovského, že se tou již kultovní historkou o diverzantovi s koženou brašnou inspiroval tady :-D... neuvěřitelné... ()
Pochodil som už celkom dosť krajín a vždy každá návšteva ma utvrdí v tom, že som naozaj rád, kde som sa narodil. Keď sa človek pozrie na podobný dokument ako je ten od Manskija, tak si povie, že je požehnaním od Boha žiť v krajine, akou je Slovensko. Scenáristicky čistý, vizuálne komorný a propagandu zdrcujúci dokument s nie veľmi svižným tempom, ale za to srdcervúcim záverom. Naozaj ma dostalo to vyznanie dievčatka, ktoré ani len netuší, čo je reálny život a ktorá si nevie spomenúť na jedinú peknú spomienku v živote, a to až tak, že najradšej by som sa za ňou rozbehol a adoptoval si ju, aby videla, čo krásne môže človek v živote zažiť. Čo ma ešte dostalo, bola pasáž, kedy zfanatizovaná učiteľka učí žiakov v škole doslova nenávidieť ostatných "agresorov". To už bolo silné kafe aj na mňa a to len pekne odzrkadľuje, aká zvrátená propaganda hnije v Severnej Kórei. 70 % ()
Mrazivá výpověď o zrůdnosti komunistické vlády v Severní Korei. V ukázce modelového života korejské rodiny děsí zejména "dokonalost" systému na vymývání mozků dětí. ()
Mrazivý dokument...ze země, kde nesmíte sami nezávisle myslet. Místy ale trochu zdlouhavé. ()
Päť tučných hviezd na ruskú kacabajku. ()
Poukazovat na autoritářský systém nudným svědectvím, je stále nudné svědectví. Bylo to k nevydržení a nesouhlasím, že tímto trápením chtěli filmaři přiblížit podmínky místních. Závěr je přesně v duchu: vytrhni to z kontextu, bude to poučné a dojemné. ()
To bola nuda. Nepotrebujem sa 2 hodiny pozerat na utahane zabery aby som sa dozvedel to co o krajine uz davno viem. A davat cervene * dokumentu urcite davat nebudem iba preto, lebo mi potvrdzuje nezmyselnost komunistickej idologie. ()
Jeden z nejsilnějších a nejsmutnějších filmů vůbec. Smog, beton, diktatura života i myšlení, tragikomika plánů plněných na 200 %... A v té beznaději lidé bez sebemenší opravdové radosti, vyhaslí, když se nikdo nedívá... ()
Dokument ukazuje, jak se lidské společenství v KLDR totálně zbláznilo. Ale filmařské sdělení má snímek slabé, záběry nastavované jak kaše do nekonečna, opravdu silných momentů pomálu. 40% ()
3 - 4* - není to první záležitost, kterou jsem o Severní Koreji viděla, takže mě vlastně úplně obsahově dokument neuchvátil ničím zásadně novým; snad jen tím, že přes oficiální nátlak je patrné, že Severokorejci jsou myslící bytosti, které byť přes úžasné vymývání mozků, stále ač minimálně, dokáží přemýšlet individuálně. Bylo to vidět na detailech oblečení, grimas, šuškotu. Na pomezí formy a obsahu je úžasné, že se přes všechno hlídání podařilo zachytit právě ono "hlídání" a dát tomu jakýsi tvar. Nekonečné čekání, ubíjející monotónnost života byla (až snad příliš detailně) převedena i do formální stránky filmu, čímžto pádem se obsah a forma dokumentu krásně prolnuly. Na druhou stranu, uvítala bych dokument o monotónnosti, který by nebyl tak monotónní a nenaváděl by mě k spánku. Proto jen hvězdičky 3. ()
Související novinky
Východní fronta vstupuje do kin
24. února 2022 Jevhen odešel na frontu. Od první minuty rozsáhlé ruské agrese proti Ukrajině natáčel všechno kolem sebe. Desetitisíce uprchlíků opouštějící ve spěchu své domovy a vytvářející… (více)