Naše XI.

Jak říkal František Fiala (Ferenc Futurista): "to není žádnej komediant, to je fotbalista", a vida, kam jsme to dnes dopracovali. Od Jiřího Zemana coby hvězdy Plzně, který má své civilní zaměstnání inženýra (snad pro architekt. kancelář) a nedá se zlákat penězi Sparty k přestupu, nejen od všemi mastmi mazaného Milánka (v podání L. Peška) ale dokonce ani sympatickou Natašou Golovou( no jo spoiler - milující a milovanou) až k, no ale to snad není nutné rozebírat. Jediné, co je možné filmu vytknout, je ta za vlasy přitažená autonehoda před utkáním ČR:Španělsko, ale jinak moc hezký sportovní film pro zasmání. (12.10.2015)

Neutuchající zájem o filmy ze sportovního, neřkuli fotbalového prostředí dosáhl svého vrcholu zejména po nečekaně příznivém ohlasu Poláčkových Mužů v offsidu. Osobnost H. G. Rubella alias Jana Jaroslava Lehovce (1893 – 1966), jak znělo jeho občanské jméno, se ovšem s poláčkovskou genialitou vysloveně míjela, částečně také proto, že Rubell-Lehovec se jakožto ředitel dívčí školy v pražských Vršovicích mohl jen obtížně soustředit na svou literární činnost, a přestože je autorem více jak desítky nejrůznějších děl, román Ta naše jedenáctka, vycházející tehdy na pokračování v populárním Pražském ilustrovaném zpravodaji, byl vybrán spíše pro svůj nepopiratelný komerční potenciál. Binovcův film potom do svého středu přivádí také čtyřiadvacetiletou Natašu Gollovou, která se krátce předtím stala jednou z nejmladších tváří vinohradské scény a postava moderně založené dívky vyznávající upřímnost ve sportu i v citech do jisté míry předznamenává její budoucí úspěšnou komediální dráhu, i když zatím jen v intencích veskrze průměrného scénáře. I v něm ale našla uplatnění plejáda osvědčených komiků v čele s Ferencem Futuristou a Ladislavem Peškem, kteří sem vnášejí žádaný a žádoucí humor, tento lék na všechny bolesti světa. Zásluhu na tom, že tento pozapomenutý film neztratil svůj půvab má nepochybně jeho dnes už cenný historický pel – prostřednictvím několika záběrů jsme vlastně svědky výjimečné exkurze, která nás zavádí na sportovní tribunu, kde vládl legendární reportér Josef Laufer, mezi nejslavnější fotbalová mužstva a také do samého epicentra pražské filmové smetánky, na Barrandovské terasy. A kopaná? Ta se za těch bezmála osmdesát let příliš nezměnila, jen profesionalita a čest se z ní postupně vytratily. Snad ne navěky. (05.10.2008)

Film musí existovat ve více verzích, jak vidím z komentářů ostatních kolegů, protože v té mé hrála malá Helenka naprosto příšerně. Ok ok, ve škole měla určitě díky svému šprtounství a vzornosti samé jedničky, ale do filmu se tyhle vlastnosti dvakrát nehodí. Celou dobu jsem ji pozorně pozoroval, hledal podobnosti s B. Veverkou, protože přeci není možné, aby v malém českém rybníčku vyskytly dvě rybičky, které by hrály až takhle špatně. Takže ona musela být jeho nemanželské dítě nebo tak něco. No, zuby měla normální a oříšky jí nikdo nenabídl, tak nevím. Z ostatních účastníků mě zaujal František Kreuzman svým vytříbeným slovním projevem, to jsem nevěděl, že maj na plzeňsku takový nářečí, že protahujou hlásky na konci vět. No a s Antonínem Novotným máme hodně společného, ale o tom jindy, já už teď musím letět.. (19.09.2015)

Filmy třicátých let vykrádaly náměty z mnoha oblíbených prostředí (nejčastěji tramping a fotbal). Tyto příběhy sice sloužily jako pozadí k rozehrání milostné zápletky, ale přesto je zobrazeno něco málo z atmosféry fotbalových fanoušků, vidíme originál zápasu a zazní zde nejznámější fotbalová prvorepubliková píseň. Jinak velice naivní a v mnoha místech přehnané (týká se zvláště postav Ladislava Peška a Anny Steimarové, něco takového bych opravdu potkat nechtěl). Automobilová havárie Antonína Novotného kombinuje, jak bylo tehdy v módě, melodrama s veselohrou. Výsledná kombinace je příšerná. Dobré epizody Ference Futuristy, Aloise Dvorského a malé Helenky. Nataša Gollová v titulcích poprvé na prvním místě. To je ovšem vše, co pro její kariéru tento opus znamenal. (27.12.2003)

S těžkým srdcem dávám "pouze" tři hvězdy. Ačkoli to bylo těsné, hodnotila bych tak 60-65%. V tomto filmu byl děj jen "kulisou", a mělo-li by hodnocení vycházet právě z něj, bylo by to horší. U mě však převažují - stejně jako téměř u všech předválečných českých filmů - jiná kritéria. Herecké obsazení - zde velmi zdařilé. Nataša Gollová, Antonín Novotný, Lála Pešek, Ferenc Futurista či neodolatelný František Kreuzmann s neméně roztomilou Helenkou (výkon této dívenky si opravdu zaslouží pozornost - oproti jiným dětským "hercům", kteří se objevili ve filmech té doby, působí až překvapivě přirozeně). Kromě herců byl i pěkný pohled na fotbalový stadión a samotné čutálisty, tenisový kurt či plovárnu. Ve filmu je poměrně dost exteriéru, což je ve srovnání s ostatními "bio illusion" pozitivní. I když - alespoň pro mě - neopakovatelná atmosféra prvorepublikových filmů tkví právě v těch naivních, ale roztomilých studiových interiérech. Prvorepubliková atmosféra doprovází i tento film, proto to hodnocení. Nějak jsem se s filmem ale vnitřně neztotožnila, což bývá důležité. Takže 65%, 3 hvězdy. Ještě bych zapomněla na opravdový šlágr, píseň "Ta naše jedenáctka válí...", libozvučné i pro dnešní uši:) (24.01.2008)