Tove

Výraz femme fatale je nejčastěji užíván v souvislosti s ženou, která je pro muže zdrojem inspirace, ale také trápení, která si ho dokáže podmanit svou svůdností, ale i oduševnělostí. Žena přitom často sobecká a nevyzpytatelná, takže destruktivní a přesto vzbuzující dojem, že ona jediná dá muži po čem touží. Občas někdo použije chybné spojení...je to moje femme fatale. Není. Takto působí na všechny muže...a ženy. Pokud narazí v poválečném Finsku citlivá umělkyně na Vivicu - femme fatale, bude nedostatek jídla a nuzné podmínky pro život, ten nejmenší problém. Umělec je člověk, jehož vnímání světa a života v něm, je často mnohem intenzivnější a to se podařilo do filmu dostat. Niternost vztahů mezi jejím milencem, milenkou, otcem, ale i její rozervanost ohledně tvorby. Takto má vypadat životopisný film. Lépe řečeno výsek ze života malířky a spisovatelky, která stvořila Mumínky. Sledujeme složité začátky, které ji formovaly i její osobní život, který výrazně zasáhl do její tvorby. A končíme tam, kde začíná další etapa jejího života. A je to dobře, protože ten film je i o svobodě, tak by bylo chybou odvyprávět ho až k hraně...ohraničit ho smrtí. Alma Pöysti působí jako citlivá bytost s krásným úsměvem...trochu mi evokoval ten mile nesebevědomý úsměv Ivy Janžurové. Její výkon byl přesvědčivý a v jejím podání byla Tove silná i zranitelná zároveň. Přestože má v tomto příběhu mnoho místa láska mezi ženami, není to ani trochu oplzlé a samoúčelné, nebo dokonce s ambicí šokovat. Naopak, tvůrkyně moc dobře věděly co dělají a soustředily se na nesnadnou cestu Tove za poznáním svých tužeb a také za respektem a uznáním. Přesto takový film udělá pro pochopení a příjmutí homosexuality mnohem víc, než nesmyslné kvóty procpané na sílu. (08.01.2023)

Milý film plný lásky...převážně té nenaplněné, také uměleckých ambicí a nadějí, které jsou na tom podobně. Citově dosti rozpolcená Tove, její mumu svět a zápas se sebou samotnou. Pro mě lehce komorní vyprávění, čekal jsem silnější příběh, zvlášť v rámci období, ve kterém film začíná, nicméně celkové kvality nelze opomíjet, obzvlášť vynikající výkon, který předvedla Alma Pöysti. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] (15.02.2022)

Troufám si říct, že můj nejpříjemnější kino zážitek roku a to je teprve leden. Na film jsem se neskutečně moc těšila, až jsem se trochu bála, že mám vysoká očekávání a budu zklamaná. A ono ne, byla jsem ještě víc nadšená, než jsem si myslela. Líbí se mi, že film nemá ambice obsáhnout celý život, což často bývá kámen úrazu životopisných filmů - viz Havel, ale jen pár let, které ale byly pro život Tove Jansson nejvíce formující. Film příjemně plyne, chvilkama si divák přijde skoro jako voyaeur, což není výtka. Dechberoucí Alma Pöysti BYLA Tove, své role se zhostila na jedničku, koneckonců, i ona je finská Švédka. Milá třešnička na dortu je závěrečná scéna, takovou chuť se usmívat jsem neměla dlouho. Roztomilá švédština krásně lahodila mých uším. Takový příjemný pocit při cestě z kina jsem měla naposled před šesti lety na Dánské dívce. Děkuju pořadatelům Scandi, že tenhle skvost zpřístupnili českým divákům. (26.01.2022)

Další standardní film o umělci s mezinárodním přesahem. Pokud chcete vědět něco o Tove Janssonové, víc se dozvíte i z jejího českého hesla na Wikipedii. Snad je lepší ušetřit čas a přečíst si od ní něco o Mumíncích. Alma Pöysti je evidentně výborná herečka, takže film utáhne, ale mezi všemi těmi současnými životopisnými filmy na tenhle asi každou chvíli zapomenu. (08.03.2022)

Tove sa dožila 86 rokov, napísala veľa kníh, namaľovala veľa obrazov, ale film rieši len jej lesbickosť. V podstate sa o nej nedozvedáme nič, len to, či niekoho milovala a koho nie, či mala rada promiskuitné mušličkovanie, alebo bola za permanentnú jazdu na jednej. Inak v podstate nič. Ale inak - v tej Škandinávii majú ale ohavy! (13.04.2022)