Docela obyčejný příběh

Po Sissy a Starej puške je to môj tretí film s Romy Schneider. Herecky je veľmi výrazná, až dominantná a príbeh je presne ako hovorí názov, celkom obyčajný. Hlavne je takmer výlučne konverzačný, čo mnohých iste odradí. Jeho prednosti sú však v tom, že i to obyčajné dokáže zaujímavo predať. Úplne stačí silná a presvedčivá herecká zostava a dialógy ako zo života, ktorým môžete veriť. Zdá sa to jednoduché? No, to by sme potom nemali tisíce filmov s hodnotením odpad, že? 80%. (31.12.2012)

Tak to ne. Docela obyčejný příběh začíná tím, že čtyřicetiletá Marie jde na potrat. Ten, s kým „to“ čeká, není špatný a vlastně je s ním docela spokojená, ale prostě protože proto. Po spoustě nezáživných peripetiích (jako ze života) připitomělá hrdinka docení svého ex. Obsazení okouzlující, ale příběh je šedivý a mozková šeď to není, přátelé. (07.07.2017)

Romy, Bruno a Claude, a přesto jen 3*? Když příběh je odtažitý, hlavní postavy nepřístupné a divákovi je jedno, jak to celé dopadne, body nezachrání ani původní dabing s ojedinělým počinem ČT, která scénu vystřiženou při premiérovém vysílání nově dodabovala (tleskám, tak se má zacházet s původními dabingy). Marie se motá mezi Sergem a Žoržem, ale jak to celé dopadne, vás možná zajímat nebude. Scény s kamarády byly otravné, to venkovské bydlení s partou přátel mi připomnělo jeden Allenův film. (13.03.2016)

Docela obyčejný příběh vypráví na první pohled docela obyčejný příběh ženy, která už ví své, nenechá se nikým manipulovat a je schopná žít svůj vlastní, nezávislý život. Je to film o ženách pro ženy. Na který by se měli podívat i muži, aby ženám více porozuměli ;-) ... Každopádně se jedná o jeden z nejlepších filmů Romy Schneider natočený pod režijní taktovkou jejího přítele Clauda Sauteta, kterému kdysi řekla, že je čas, aby natočil příběh o obyčejné čtyřicetileté ženě a problémech, které musí řešit. A Claude Sautet za několik měsíců přišel za Romy se scénářem k Une histoire simple. A tak vznikl film, který později přinesl Romy Schneider zaslouženého Césara za nejlepší ženský výkon v hlavní roli. Škoda, že takové filmy se dnes již netočí... (05.02.2010)

Velmi dobrý film o vztazích lidí opepřený dramatem snižování stavů zaměstnanců v jedné velké firmě. Romy Schneider opět v roli sebevědomé ženy, která přesně ví, co od života chce, jen se jí to občas vymkne z rukou. Claude Brasseur v roli muže oscilujícího mezi romantikem předstírajícím tvrďáka a tvrďákem předstírajícím citlivého chlapa. To by byly dva běžné standardy, které jsou doplněny netradiční rolí pro Bruno Cremera. Sautet se nebál Cremera vymanit ze škatulky chladných zabijáků a nabídl mu roli sympatického a usměvavého milence. A Cremer měl tak mimořádnou příležitost prokázat, že i tuhle polohu svého herectví zvládá s bravurou sobě vlastní. (08.10.2011)