Hráči se smrtí

Tenhle film měl u mě velké ambice. Z doslechu jsem slyšel jen chválu. No, řekněme, že děj se mohl ubírat několika cestami a tvůrci zvolili zrovna tu nejhorší. Počáteční úžas opadl asi po první půlhodině, kdy jsem zjistil, že schází jediný hororový prvek a že záhrobní cesty hlavních hrdinů jsou docela nezajímavé. Směr, jakým se potom děj uchyluje, je opravdu špatný. Proto shledávám největším průšvihem scénář, který mohl být sakra lepší! Hezké obsazení je jediná věc, která tomuhle snímku zlepšuje reputaci, jinak jsem byl vcelku zklamán. (06.08.2011)

Navzdory opravdu dosti pitomoučkému scénáři má film slušnou atmosféru a po dobu expozice mě držel v jakéms takéms napětí. To ale postupně opadávalo a já se začal soustředit na to, jak moc jednoduše a naivně celý příběh kráčí kupředu k předem odhadnutelnému konci a jak celý ten potenciál, který v samotném námětu jistě tkví, mizí v nenávratnu. 5/10 (17.05.2014)

I s Telefonní budkou nejlepší Schumacherův film. V tomhle filmu je perfektní mysteriózní až hororová atmosféra, kterou ještě umocňuje hudba Jamese Newtona Howarda a kamera Jana De Bonta. Září tu herecké výkony Kevina Bacona a Kiefera Sutherlanda, ale prakticky všech zúčastněných. Výborný počin, 90%. Málem bych zapomněl. Sekvence, resp. posmrtné stavy, byly dokonale nasnímané a vizuálně provedené! Zas skvělý DeBont! (27.01.2007)

,,DNESKA VEČER SOM VSTAL Z MŔTVYCH." ,,TO MA NEPREKVAPUJE. VČERA TU BOL ZASE ELVIS." __Veľmi dobre si pamätám, že pred vyše 20 rokmi - kedy som ,,Hráčou so smrťou" prvý raz videl - som ich aj vzhľadom na svoj vek okomentoval slovami: ,,Film o ničom.". V súčasnosti, prehodnocujúc minulé činy môžem vzniesť námietku predovšetkým voči - z môjho pohľadu - na medicínske pomery trocha slaboduchej zápletke a pocitu nedostatočnej profesionality, ktorú vnímam z niektorých dialógov a termínov (,,konská dávka adrenalínu" a pod.). Na opačnej strane stojí audiovizuálna stránka robiaca vďaka hudbe, výprave dômyselne obohatenej prvkami gotického a renesančného umenia, farebnosti kamerových filtrov a mixáži zvukových efektov jeden z najpozoruhodnejších počinov raných 90. rokov. Miestami priveľmi okatú všade prítomnosť odkazov na smrť (viď. obdobie Halloweenu kedy sa dej odohráva) si beriem na milosť a v zásade ju nebudem odsudzovať, pretože z nášho pohľadu je ďaleko horšie dabingové spracovanie vrcholom ktorého je priam neznesiteľný 50 ročný Petr Oliva dabujúci sotva 30 ročného Kevina Bacona. Prácu s naratívnosťou flashbackov zvládol Schumacher štandartne, isto sa dajú oceniť pasáže z klinickej smrti, ktorým (najmä svojím vizuálnym spracovaním) dominujú fantázie Williama Baldwina a možno usúdiť, akým ťažkým orieškom by bolo zachytiť existencionálne myšlienky Olivera Platta a preto sa jeho umŕtvenie radšej neuskutočnilo. (12 513. hodnotenie, 326. komentár k filmu) (11.03.2019)

Strašlivá báchorka v náručí Schumacherovské výtvarné opulence, která zachrání z jalového scénáře, co se dá. Představený svět, ve kterém "náboženství selhalo a filozofie selhala" a který je prodchnutý prázdnotou, dekadencí, rozpadem a rezignací lze dle filmu pak zachránit jen skrze překonávání limitů sebe sama a vědění. Listopadová pošmournost, kdy jsou veškeré denní záběry natáčené buď nad ránem či navečer, interiéry připomínající prázdné chrámy (včetně bytů postav) a postranní uličky naplněné dealery, prostitutkami, kde se provádí ilegální potraty kontrastující s vylidněnými ulicemi hlavními - to vše upomíná na únavu z dekády hédonismu 80. let, z níž v předešlých filmech Schumacher tolik těžil. Dekádu, ve které Filardi scénář k Flatlinerům napsal a proto ve výsledku je příběh o tom, jak mladí studenti ve vlastní aroganci vyzvou smrt, což se jim ve výsledku vyplatí, protože ta jim udělá terapii, kterou lze vyřešit tím, že řeknete pardon holce, který jste před dvaceti lety řekli, že je píča. Inu nevim. (27.12.2019)