Víly z Inisherinu

Tragikomedie hořká jak irská whisky; zároveň dost nihilistická analogie o významu kamarádství.... přesto si troufám tvrdit, že McDonagh má na víc – ať už co se týká práce s dialogy, vedení herců, nebo příběhovýho build-upu [který v závěru působí jak deus ex machina]. Každopádně tandem Farrell - Gleeson parádní, ne že ne. (20.12.2022)

║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA $9,553,128║ Tržby Celosvetovo $30,027,622▐  Martin McDonagh je pán, on dokáže zo strašne banálneho príbehu vytrieskať nemožné. Z počiatku som si prvú pol hodinku skôr pretrpel. Vôbec to nejak moc nebralo. Tie brebty medzi ošuntelými chlapmi na nejakej ostrovnej pustine, nejak nemali váhu. Postupne ale ako lepšie spoznávame postavy a okolie, to začne mať nejaký lepší podmaz a začne to mať aj nejakú váhu, farbistosť. Herecky dosť dobré, aj keď možno by som hneď za to ceny až tak nesolil. No ale je to z tých pozerateľnejších artových záležitostí. /60%/ (29.01.2023)

Když váš nejlepší přítel už nechce být přítel. Silně dialogová, vtipná, ale i tragická podívaná o rozpadu jednoho přátelství, komunity a člověka. Film který baví jak svým doslovným příběhem, který je plný zajímavých postav, vtipných i bolestivých situací a nepříjemných obratů v ději. Srdcem příběhu je Pádraic, který tu funguje jak nechtěné zatoulané štěně, se kterým nejde jinak než soucítit a bolí vás každá rána, kterou dostane. Do toho je to i kompozičně nádherně dané do kupy, čemuž pomáhá i nádherné Irsko. Bál jsem se že důvod konce přátelství bude banální, ale naopak je to mnohem zajímavější a neotřepanější než si dokážete představit a i díky tomu vás film bude bavit i hodiny až dny po zhlédnutí, kdy jen přemítáte nad tím vším a co to vlastně znamená. Je tu toho hodně o přátelství, sobectví, životě. různých úrovních intelektuality a dalších menších či větších tématech a to mě na tom nepřestává bavit! (01.02.2023)

Syrově něžný, úsporně přímý dramatický opus o laskavosti a osamělosti, o místě člověka mezi druhými, ať už na zapomenutém ostrově anebo v lidských dějinách, a odpovědnosti vůči nim. Doporučila bych pustit si v páru s filmem Ryanova dcera (1970), neboť z mnoha důvodů jsou to pandány a je bez pochyb, že Martin McDonagh o Davidu Leanovi jako svém mistrovském generačním předchůdci moc dobře ví a svébytně navazuje i na jeho filmařský a filosofický odkaz. *~ (23.12.2022)

Van Gogh byl s tím svým řezáním celkem žabař. Víly jsou rozhodně film o nezvyklých lidech, přesněji o velmi nezvyklých lidech. Obstojně fungují od chvíle, kdy Colm oznámí, že si bude střihat prsty, až po ohýnek. Hlavní zásluhu na tom má jistá dávka napětí, která nutí diváka přemýšlet, proč se Colm rozhodl přestat s Pádraicem stýkat, neboť stále doufáte, že podnět nebyl banální Colmův dojem, že Pádraic je nudný. Nevím, jak na tom byl Pádraic, ale Víly tedy dost často nudné byly. Sice jsou zde opět magoři dělající magorské věci, ale ve výsledku je z toho nejslabší McDonaghův film. (03.03.2023)