Bijitâ Q
Visitor Q
Obsahy(1)
Takashi Miike si mezinárodní proslulost získal bizarně násilnými filmy jako Konkurs či Ichi the Killer, ale jeho filmografie obsahuje příspěvky z takřka všech filmových kategorií od kriminálek přes muzikály až po artfilmy. Solitérní tvůrce každoročně podle cizích scénářů natočí čtyři až pět zakázkových snímků, kterým dává nezaměnitelný styl. Miikeho tvůrčí rukopis se vyznačuje svobodomyslnou interpretací scénářů a hravým přístupem k žánrům i schématům. Visitor Q je jeho černohumorný a bláznivý, ale současně maximálně procítěný příspěvek do série filmů se zastřešujícím tématem opravdová láska, který představuje osobitou prafrázi na typické japonské filmy, kde členové disfunkčních rodin hledají cestu ke vzájemnému soužití. Zdejší hrdinové dojdou rodinné idyly přes incest, prostituci, drogy, šikanu, nevěru, nekrofilii a vraždu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (89)
Za "zvlhlou" mrtvolu a happy end. ()
Režisér Miike dokázal své fanoušky již několikrát šokovat svým přístupem k „nejen“ hororovému žánru, kdy se jeho filmy mohou těšit opravdu netradičnímu zpracování. Nechutnost, perverze a místy až morbidita jsou ještě dost slabé slovo. Ti kdo pozorně sledují jeho tvorbu však semnou budou jistě souhlasit, že většina jeho výtvorů za sebou zanechala opravdu zajímavou stopu. Ani tentokrát tomu nebude jinak a chtěl bych upozornit především pánbíčkáře, aby se na tohle rozhodně nedívali. Mohli by si totiž způsobit nějaké trauma a následky dokonce života. Život je totiž pěkná děvka a nikdy nevíte, kdo může žít kolem vás. Váš roztomilý soused může totiž klidně být uchyl, vrah, nebo nekrofil. Ať je děj sebevíc morbidnější, tak musím uznat, že se film může pochlubit opravdu procítěným scénářem. Tvůrci nám zde chtěli ukázat jakési utužování rodinných vztahů, za jakékoliv situace. Bizardní zpracování však určitě není pro každého. ()
[Festival otrlého diváka 2009] … ()
"Mysterium života je neuvěřitelné. Dokonce i mrtvola může zvlhnout!" Rodina musí držet pohromadě. Všechno zlé je pro něco dobré. Spokojenost jednotlivce - spokojenost kolektivu. Lidské štěstí kráčí spletitými cestičkami. Rigor Mortis je svině. To je jen několik poselství, která jsem z filmu pochytil. Kromě silné pocty síle mateřství (ten závěr za doprovodu hrozně hezké písničky je, navzdory své bizarnosti, neskutečně silný). Jak je film jistou dobu dost nepříjemně hnusný, tak je pak zase třeskutě zábavný. Např. otec je totální magor, ale v tom velmi zábavném pojetí. Faktem ale je, že jsem to čekal trošku šílenější. Co mi však již během sledování tak i po něm vrtalo hlavou nejvíce, bylo zdalipak dostal mikrofonista vynadáno za to, že pořád strkal ten mikrofon do záběru. ()
Miikeho deštrukcia rodiny. Sono to robí sofistikovanejšie, ale v rámci toho, že Miike má na svojom konte v tomto období už niekoľko bizarností dá sa povedať, že Sono sa inšpiroval im, než naopak. Tajomný cudzinec necháva rodinu, nech sa ničí. Nie že by s tým mal veľa roboty. Rodina sama osebe prechádza deštrukčnými stavmi. Matka je bičovaná mladým synom a utieka sa k heroinu. Otec bol znásilnený v televízií a má incestný vzťah so svojou dcérou. Syn je šikanovaný a ústráchaný. Máme tu veľa tabuizovaných tém, ktoré sú posúvané do hraničných situácií. Striekanie mlieka z pŕs, milovanie sa s mŕtvolou a hlavne zaujímavo pôsobiaci hudobný motív, ktorý pôsobí až poeticky. Pre mňa bizarnosť, ale v zásade funkčná. Doslovnosť je asi zbytočná. Treba to vnímať metaforicky. Každopádne sa jedná o výrazné stieranie tradičného japonského filmu a jeho poetiky. Toto je tá odvrátená strana Japonskej spoločnosti. A je to riadna show. ()
Ak by mi niekto tvrdil, že toto je snímok o rodinných hodnotách a znovuobjavení sa jednej famílie, asi by som mu poklepal na čelo. Lenže na čelo som si klepal na konci ja sám. Ide o nekompromisný, drsný a hlavne čiernohumorný pohľad na zvrátenú myseľ niektorých našich svetoobčanov. Rovnica tu neexistuje. Iba výsledok. ()
Úchylná a hodně nudná filmová podívaná nejen na šikanu vlastního syna. Sex se zvlhlou mrtvolou a uvíznutím v ní? No nevim, asi zas takovej úchyl nejsem :D 0% ()
Už si niekedy dostal ranu do hlavy?Už si niekedy zmlátil svoju matku? Aj takéto otázky sa breberajú vo filme a film je tak dobrý, že si na ne aj odpovedá. Sonda do jednej Japonskej rodiny, kde je otec šialený dokumentarista, matka bitá pracháčom od syna, syn je šikanovaný od spolužiakov, dcéra je prostitútka, no viac sa to hádam zamotať nedalo, ale dalo, lebo na scéne sa objavil návštevník a ten tiež normálny nebol. Za celú dobu filmu ani len jedna normálna postava, čisté šialenstvo. Sú tu znázornené všelijaké možne úchylky, ale sú bráne s takým nadhľadom, iróniou a niekedy aj sebairóniou. Film má veľmi kludné tempo, hned začiatočná posteľná scéna má vyše desať minút, na všetko je tu čas. Tie vypučené bradavky a z nich striekajúce mlieko, no Miike nemôže byť normálny, normálneho človeka by toto nenapadlo. Nasmial som sa ako jeden bujak. Jedná extrémne šialená jazda, rodina z Texaského masakru má vážnu konkurenciu. ()
Miike je ďábel. Obzvláště ve srovnání s filmem Happiness of Katakuris je tu vidět jeho génius. Jak dokáže jít (v obou případech naprosto odlišným způsobem) až na dřeň tématu rodinky hledající štěstí. Zároveň zkoumání naprosto vážných sociálních témat (byť to tak na první pohled ale vůbec nevypadá), a přitom naprostá destrukce mezí toho, co se ve filmu "beztrestně" může. ()
nevím proč ale působilo to na mě jako nesmírně lehký a veselý snímek....kdo je zvyklý na japonské podivnosti a humor-ten to jistě ocení :) ()
Plagiát Pasoliniho TEOREMY, který nejen vykrádá, ale myšlenky originálu interpretuje naprosto scestně a nepřesně. Zapomeňte na nábožensko-filozofický podtext TEOREMY; Miike se zmůže tak maximálně na několik nechutností, postavy jeho filmu jsou psychologicky nevěrohodné a neprocházejí žádným vývojem. Násilí zde zobrazované se jen tak nevidí – jeho míra mě natolik šokovala (pozitivně i negativně), že celkový dojem nakonec nezůstal až tak negativní. Jinak ale v podstatě zbytečný film. ()
„Visitor Q“ má nějakou základní dějovou linii, především je vidět, že postavy se určitým způsobem vyvíjejí, ale ve skutečnosti je to jen sled scének z života této rodiny. Sledujeme, jak otec pozoruje vlastního syna, který je mlácen, jak matka mačká vlastní bradavky, aby z nich stříkalo mléko, jak si to otec rozdá s mrtvolou a ono to nedopadne. Ne, vidím v tom ten vtip, tu snahu, ale tohle je mě přece jen moc ujeté a vlastně o ničem. ()
Jsou 2 možnosti: Buď jde o úchylné porno s hlubším podtextem, který jsem moc nezachytil a nebo o "rodinnou" tragikomedii s explicitními porno prvky, kterou jsem taktéž úplně nepochopil. ()
Bizarní amatérský spletenec soft-porna, S/M a "rodinných hodnot". ()
Rodinný film odvyprávěný filmovou řečí pana Takashi Miikeho (ve filmografii tohohle schopného a talentovaného japonského Eda Wooda to lepší co kdy uklohnil). Bez průpravy nějakými těmi předchozími Miikiho dílky asi jen těžko vstřebatelné. Pro ty co onanují třeba u Ocelových magnólií,nekoukatelné.- Mě pobavil,rozesmál,vyděsil,dojal.--Kupodivu i přes notnou dávku bizarna lépe stravitelný pro mé spolukoukače,než byli i jednodušší Ichi, nebo Audition,o šílenosti Izo ani nemluvě. ()
Nikdy bych neřekl, že mě Takashi Miike ještě svým filmem překvapí. Měl jsem pocit, že ty jeho největší úlety mám už za sebou. Mýlil jsem se - Visitor Q je i na japonské poměry dost zvrhlá... řekněme... sonda do nepříliš fungující rodinky. I přes použití (nebo možná právě proto?) nízkonákladové digitální kameře má v sobě Visitor Q prokazatelný Miikeho režisérský rukopis. Černočerný humor, který vás rozesměje během scén u kterých to opravdu nebudete čekat je už takovou samozřejmostí. Rozhodně nejde o film pro každého. ()
Pochopil jsem, o co jde. Zato je jedna hvězdička. Druhá je za skutečnost, že mě tenhle film určitým způsobem bavil, ale někde fakt za hranicí všeho vkusu. Vím, jak to bylo myšleno, chápu nadsázku, ale na mě tohle první setkání s alternativní japonskou kinematografií bylo prostě moc na trávení. .. 'Už jsi někdy dostal ránu do hlavy?'_ Jo, je to legrace.. Ale člověče uplý na určité morální hodnoty a střední proud filmového průmyslu, raději pana režiséra Miikeho moc neregistruj a už vubec se nedívej na tohle nebo na Ichiho (viděl jsem zatím asi 20 min, kdy nám dali v FK z něho ochutnávku právě hned po Visitorovi). Na druhou stranu po takových zvrhlých snímcích musíte milovat kompletně prostředí, ve kterém žijete. ()
A tak dvěma údery kamenem sjednotil jednu rodinu... takovou hodící se do odpoledního vysílání TV Nova, pro rodiny a tak... Neuvěřitelně, ale opravdu neuvěřitelně úchylná a perverzní... Co... Komedie... Horor těžko... Drama... Tak pěkně popořádku... Otec mrdá dceru a platí jí za to... Otec inkasuje dva údery kamenem do hlavy a Návštěvník Q se objevuje na scéně... Synek bije matku... Matka si píchá heroin... Otec natáčí, jak mu šikanují syna... Matka taky pracuje jako kurva... Otec zabíjí svoji kolegyni, protože se udělal brzo... Pan Q mačká kozy matky tak, až jí stříká mléko... Otec mrdá mrtvou kolegyni... Ta ho posere a jemu v ní uvízne úd... S pomocí Q, matky a heráku ho dostane ven... Syn se rochní v matčině mléku... Otec a matka vraždí tři šikanátory svého syna... Matka kojí otce a dceru... Konec... Ne nutně chronologicky poskládané výjevy z filmu... To je ale pěkná prasárna... Inu jiný kraj... znáte to... Ale nějakým magickým způsobem jsem od toho nemohl oči odtrhnout... Asi jsem taky vyšinutý.... Kvák... ()
tři a půl ()
"Dokonce i mrtvola může zvlhnout" Tenhle film má spoustu velmi bizardních a vtipných pasáží o rodině a sexu. Bohužel někdy jsou tu velmi tichá, hluchá místa které by mohli být vystřihnuty a bylo by to daleko lepší :) ()