Neortodoxní

Trochu to připomíná seriál Chalífát, ovšem z druhé strany barikády hluboce věřících. Na rozdíl od fanatických islámských teroristů z Chalífátu jsou Chasidký židé ze seriálu Neortodoxní i přes mnoho naprosto nepřirozených pravidel relativně umírnění. Jejich život obtěžkán vírou v boha je řízen tak, aby se z žen staly stroje na výrobu dětí bez ohledu na city. To všechno doprovázejí další nařízení, která jsou pro svobodného ateistu noční můra. Začátek je pro dívku unikající z tohoto prostředí poměrně depresivní záležitost a příběh zatím neukazuje, v čem spočívá její motivace. Přítomné události se začnou střídat s minulostí a tak se celé pozadí sporu postupně odhaluje. Netflix tam klasicky velice rád vidí zástupce LGBT komunity, ovšem na to, že má tato minisérie jen 4 díly, je tam toho už docela dost. Seriál je nelichotivý vhled do radikálního světa židů, kde náboženství může vytvářet mnohem více zla, než by se mohlo zdát. Velice zajímavé a rozhodně to stojí za shlédnutí. (16.01.2024)

Neortodoxní místy působí jako dokument, který staví na kontrastu konzervativnosti a diversity. Projekt, který po sobě zanechává hodně výrazný "statement", u kterého mám ale jeden otazník. Příběh ukazuje ženám v podobné situaci určitou cestu a inspiraci, ale do jaké míry tyto ženy budou mít přístup k Netflixu, když nemají pomalu přístup ani k internetu? (08.04.2020)

No je to bomba. A ještě k tomu jsem se podíval, kdo že to jsou ti chasidští židi. A k mému údivu jsem zjistil, že existují teprve od začátku 18. století. No a ve sporu s nimi byli jiní židé - Mitnagdim (což hebrejsky znamená Odpůrci) -, kteří se s chasidskými v 19. a 20. století opět spojili v rámci ultraortodoxního judaismu, ale stále mezi jednotlivými skupinami vládne jistá nevraživost. No, tak jsem pobrouzdal wikipedií, která ví všechno, teda téměř vše, což mi připomíná tu hlášku ze seriálu, nevím teda už, na co se dotyčný ptal přesně, ale myslím že: "A kde mám manželku?", možná se teda ptal na něco jinýho osobního, ale to je celkem šuma fuk, pointa totiž tkví v tom, že se ptal internetu. Kouzelná situace. A to je jen malá perlička, je tam hromada dalších kouzelných situací. Celý ten film by klidně mohl být o člověku, kterého celý život drží ve městě, a pak se najednou dostane do lesa - a žasne. Anebo ho celý život drží v lese a pak se dostane do města - a žasne. (14.07.2021)

Hlavní hrdinka Esther se zmítá mezi ortodoxním světem svázaným tradicemi a množstvím zkostnatělých pravidel v jedné z newyorkských židovských čtvrtí na jedné straně a svobodným světem umělců v Berlíně plným neomezených možností na straně druhé. Líbilo se mi dějové rozvrstvení minisérie, v níž sledujeme osudy Esti ve dvou časoprostorových rovinách, jež se na konci spolu protnou. O židech a jejich kultuře má člověk nějaké základní povědomí, nicméně bylo poučné si o něco víc rozšířit obzory a nahlédnout pod pokličku tradičního světa a jeho zvyklostí, které byly chvílemi až mírně šokující. Vedle dramatické linie nabízí minisérie i několik úsměvných momentů - viz židovská sexuální výchova a židé vs. technologie. Ve výsledku obohacující a velice záživné tři a půl hodiny. (03.04.2020)

Příběh mladé židovky, která si svou cestu nevybrala. Ačkoliv zpočátku bez výhrad přijímá vše, co se po ní požaduje, oči ji otvírá přístup manžela, kterého jí vybrali příbuzní. On je na tom stejně, byl oženěn bez možnosti vlastní volby. V podstatě je také obětí pravidel komunity. Když mu dojde, jak moc mu na Ester záleží, už je jaksi pozdě. Dokud byla příležitost něco změnit, radil se pouze s mámou a se sestrami. Citlivě natočeno, byť berlínská pasáž je víc symbolicko-snová než reálná. (02.07.2020)