Blaník

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Blaník, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý lepší průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. (07.08.2006)

Škoda, že seminář je tady tak krátký. U něho jsem se opravdu bavil, loutkové divadlo bylo na Oskara.:-)) Hra samotná, ale už tak vtipná není. Nedá se říct, že by byla nudná, naopak uteče jako nic, ale námět zůstane ve výsledku strašně nevyužit a publikům se na záznamu zrovna taky neválí smíchy po zemi. Na Blaník se jinak klidně za nějákou dobu rád podívám znovu, ale dojem z něho není úplně dokonalý. Je to možná nejslabší hra od Cimrmanů u kterých většinou chválím vo sto šest, ale neurazí. (04.06.2016)

Trochu vážnější, než jsme u Divadla Járy Cimrmana zvyklí, ale možná o to víc se mi líbí. Chvílemi trochu statické, dokonalý protipól rozjuchaného Záskoku, který autoři napsali těsně po něm. Na Blaníku se možná podepsalo i to, že vznikl těsně po roce 1989 a Smoljak se Svěrákem se v té době trochu hledali. Když to ale srovnám s tehdejším "hledáním se" jiných tvůrců, nutno říct, že S&S z toho vyšli s noblesou. A pamatujte: "Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!" (25.07.2006)

Historie mi v mnoha ohledech připadá fascinující. Možná i proto považuji tuto "historickou" hru Járy Cimrmana za absolutní vrchol tvorby pánů Smoljaka a Svěráka. Výborný krátký seminář diskutující roli Cimrmana na poli historického výzkumu a aplikace jeho poznatků do současnosti se točí především kolem blanické pověsti a zapamatovatelnosti historických dat. Jak se blížil kulatý rok 1900, byl Cimrman nervóznější a nervóznější. Cítil, že v tomto zapamatovatelném roce by se mělo odehrát co nejvíce světodějných událostí a významné muže své doby k tomu tlačil. Ne všude uspěl. Například jeho dopis Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, přijal panovník s vyslovenou nevraživostí. Následující hra o horké hlavě Veverky z Bitýšky, o správním rytíři s renesančním jménem Smil Flek z Nohavic, o politické mrtvole Hynkovi z Michle a o vojenském nejvyšším veliteli sv. Václavovi, který je zcela mimo jakékoliv dění, představuje to nejlepší z cimrmanovského intelektuálního humoru. Až se mě budou žáci ptát: "Pane učiteli, jsou tam, vyjedou někdy?" Co jim mám o tom Blaníku říct? - Řekni, děti, je to noclehárna! (07.03.2011)

Nostalgicky jsem ovlivněn, protože tohle je jediná Cimrmanů hra, kterou jsem viděl naživo, ale i kdybych neviděl, hodnotil bych stejně. Je to prostě bomba. Už ten začátek, kdy nám zarecitují báseň jak hlasem Jaroslava Vojty, což je jeden z nejvtipnějších českých hlasů/přízvuků: "Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není, z hory se ozývá zlověstné dunění." Chláma. Všichni jsou velmi vtipní. Za hry i za semináře. Není co dodat. (28.01.2020)