Nehanobte spánek mrtvých

„Eko-zombie praotec, satisfacka nakonec.“ Zajímavý výlet na anglický venkov i krchov. Též do muzea v městečku Windermere, které se pyšní vycpaninou historicky prvního anglického zombíka (královnu matku nemyslím). Pryč z Londýna plného nabobů, výfukových zplodin, otrávených ksichtů a běhajících nahých žen. Btw, kdo pochopil smysl této, byť zajímavé scény, napište. Předem děkuji. OKÉNKO MUZEA: [][] Co všechno vynalezli Angličani: ≈≈ Konzervatismus, horký čaj o páté a studené čumáky. ≈≈ Mlhu, pro Jacka Rozparovače. ≈≈ Ultrazvukombajn, v okruhu 5 mil hubící mandelinku bramborovou. Jako bonus i oživuje mrtvé a miminka očkuje vzteklinou. Ekologickému zemědělství zdar! ≈≈ Superzabedněné superintendanty. „Jsi z Londýna, ty hašišáku s dlouhýma vlasama? Vinen! Ještě nevím čím, ale něco si najdu!“ [][]  50 let starý film, zombíků jen pár, ale má to šmrnc, sympatické postavy a nakonec i diváckou satisfakci, tzv. satisfacku policajtovi. Má hippie duše plesá, v prázdných hrobech radostně tančím a do ultrakombajnu kladivem mlátím. Čtyřikrát. (07.08.2023)

Zombie filmy první poloviny sedmdesátých let pod vlivem nihilistické a sociálně kritické Noci oživlých mrtvol (Night of the Living Dead, 1968) George A. Romera nevybíravě zadupávaly do země idealismus předchozího desetiletí a reflektovaly soudobou ideologickou i acidovou kocovinu, kterou prohlubovala nekončící válka ve Vietnamu a politické skandály. Z amerických tvůrců kráčel v Romerových šlépějích především režisér Bob Clark, který v satirickém hororu Children Shouldn't Play with Dead Things (Děti by si neměly hrát s mrtvými věcmi, 1972) využil zombie jako katalyzátor pro kritiku hippies, kteří stejně jako jimi kritizovaný státní aparát utápějí proklamované ideály v egocentrismu a mocenských pletichách. V jízlivě kritickém snímku Deathdream (1974) pak jako jeden z prvních filmařů tematizoval problém válkou poznamenaných navrátilců, když z vietnamského veterána udělal oživlou mrtvolu hladově pohlížející na své spoluobčany. Nejdůsledněji i myšlenkově nejradikálněji nicméně na Romera navázal španělsko-italský film odehrávající se v Anglii Nehanobte spánek mrtvých. Režisér Jorge Grau, jenž náleží mezi tvůrce španělské nové vlny, snímek vystavěl jako radikální antiestablishmentový pamflet, který ukazoval britskou společnost v deprimované letargii, která nastoupila po vystřízlivění z předchozího desetiletí charakterizovaného swingujícím Londýnem. Z velkoměst se staly šedivé průmyslové kobky přinášející smrt, ale ani útěk na venkov nemůže přinést klid a mír, neboť už i tam zasáhla ruka člověka hnaného požadavkem maximální výkonnosti. Iniciátorem zombie apokalypsy je zde nový stroj vyvinutý ministerstvem zemědělství, který má likvidovat škůdce tím, že z nich pomocí elektromagnetických vln udělá agresivní kanibaly. Příznačně ale má totožný účinek také na kojence a nedávno zesnulé lidi. Když se zdejší volnomyšlenkářský hrdina George pokouší přijít podivným úkazům na kloub, narazí na neprostupnou zeď v podobě fašistického inspektora McCormicka, který přijel vyšetřit první záhadnou vraždu v okolí. Grau divákům předkládá krutý obraz společnosti, která sama na sebe seslala katastrofu a příznačně právě svou agresivitou a sebezahleděností ji nechá eskalovat až do apokalypsy. Famózně gradující vyprávění již v úvodní sekvenci odjezdu hrdiny z města navodí přízračnou atmosféru, kterou nadále stupňuje až k zneklidňující bizarnosti poslední třetiny, kde se postavy ocitají na hranici šílenství, které by ale bylo příliš snadným vykoupením z hrůzné reality. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) (22.09.2013)

Mrazivá podívaná, která už patří do zlatého fondu hororu, pořád je ale na míle vzdálená klasickému Romerovi nebo Fulcimu. Tenhle snímek s tematikou zombie si šlape vlastní cestou, ale o to více působivější. Jeho první polovina sice obsahuje detektivní vložku, ale postupné objasňování příčiny radioaktivního přístroje na hubení hmyzu rozhodně není nezajímavá, stejně tak pátrání po zdánlivě mrtvém tulákovi Gurthiem. Odcizeně působící prostředí anglického venkova a hudba plná zneklidňujících ruchů dělají svoje. Po nalezení temné krypty však nastupuje to, co si divák žádá: napětí, strach a gore. A vůbec nevadí, že davové scény plahočících se zombies jsou nahrazeny několika málo mrtvými. Paráda. (23.10.2011)

První půlka neúnosně pomalá a prázdná, kdežto ta druhá (od scény v kryptě) excelentní. Upřímně se divím, že jsem při tom rozsáhlém úvodu neusnul, současně jsem za to ale moc rád. V době, kdy jsme zvyklí na zombie apokalypsy pracující s hordami nemrtvých, je tento film pěknou úkázkou toho, že kdysi to šlo i s pouhými pár kusy. Horror movie of the year (21.01.2010)

Gestapácke metódy polície, neschopnej prijať inú vyšetrovaciu verziu než jej vlastnú, zhubný vplyv nových technológií s neviditeľným smrtiacim nepriateľom - žiarením, pomoc voči poľnohospodárskym škodcom škodiaca predovšetkým novorodencom a postihujúca i ľudské pozostatky, šíriace nákazu ďalej, nenávisť k hipíkom a alternatívcom zo strany štátnej moci. Varovné celospoločenské motívy pretavené do skvelého hororovo-detektívneho príbehu o nemŕtvych, ktorých nejde zlikvidovať tak ľahko, strely, ani fyzická deformácia nezaberajú. Výzor nemŕtvych odpudivý, des vzbudzuje i vrndžanie poľnohospodárskych strojov. No a vyústenie dotvorilo svojskú spravodlivosť. (03.10.2020)