Sněženky a machři

Skvělé postavy, které se vzájemně výborně doplňovaly: od outsidera Máchy přes frajera Cabadaje, krásku Mariku jejího otce "šéfa" Kardu, profesně vyhořelou Boženku, flegmatického kotelníka až po filozofující dvojici Radka a nadšené učitelky Hanky. "Čeho se na nás dopustili druzí, s tím se už nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami." - Francois de La Rochefoucald (08.07.2008)

Nějak nesdílím to všeobecné nostalgické nadšení tímto filmem. Je to normální komedie pro mládež, jaké se tehdy ještě neoznačovaly jako teenagerské. Eva Janíčková je krásná, Veronika Freimanová navíc umí i hrát a pak už tu zbývá jen Radek Brzobohatý a trojice studentů. Zbytek je spíš strašný. Pár hlášek se povedlo, ale dřepkinsem mě nikdo neohromí. (25.12.2008)

Prosím vás, tady všichni píšou pořád dokola jednu stejnou hlášku, tak se chci zeptat - ten Viki Cabadaj, on má nějakou firmu na výrobu tlačných pružin..? Hořká komedie z období sladkého mládí, v které Smyczek předvádí lehkost a nenucený humor tam, kde Janák o generaci později tlačí na pilu, jejímž prostřednictvím chtějí hanební prcíři Kotek s Mádlem mermomocí něco přeříznout. (08.01.2009)

Sněženky a machři vsázejí na to, že pády na lyžích, předbíhání ve frontě na lanovku nebo třeba kalení po večerce na pokoji je vtipné. A vtipné to vskutku je. Kdo by neznal ten pocit...po večerce u holek na pokoji (no, třeba já ho neznám, ale myslím, že většina kluků to zažila), profesor zaklepe a je z toho průšvih. To je přesně typ situací, které tvoří Sněženky a machry. Bohužel, jsou to spíš situace, než plynulý děj. Je tu sice určitá snaha o jeho celistvost, ale množství postav, a snaha autorů dát prostor hned několika hlavním hrdinům se utápí v mírném zmatku. Taky se mi zdálo, že některé nepříliš významné postavy často promlouvají jazykem, za který by se nemuseli stydět ani děti z výcvikového kurzu ve Vlčí boudě od Chytilové. Právě tento film, jako by SAM určitým způsobem zesměšňoval a parodoval. Ve výsledku však svůj předobraz (o jejich spojitosti nic nevím, je to jen má spekulace) překonává. (17.11.2004)

Neutuchající popularita Sněženek a machrů patrně pramení v tom, že něco podobného zažil na nějakém tom školním lyžařském kurzu prakticky každý z nás. Osobně ovšem právě tenhle moment považuji spíše za jeden problematických bodů. Děj příliš nepřekvapí a celý příběh je vlastně nesmírně banální. Závěrečná pointa v podobě demonstrativní "aplikace" Rochefoucauldova citátu pro změnu dosti šustí papírem... Ačkoli je film vydáván za komedii, dokonce za "teenagerovskou komedii", sám o sobě vlastně komedií ani příliš není. Spíše je dosti střízlivou studií na oblíbené téma pedagog vs žáci, přičemž pedagogům se zde navíc zjevně nadržuje. Kromě toho se neopomene "angažovaně tepat" do dobově obvyklých "zlořádů", zde konkrétně v podobě líného a podlého topiče alkoholika (ukázkový bezcharakterní živel). Zajímavější je rozehrávání vztahů mezi mladou učitelkou a studenty a také milostný motiv v podobě instruktora svádějícího dceru učitele. Přes jistou schématičnost a snahu o didaktičnost film nezapře upřímnou snahu o relativně reálný, psychologicky přesvědčivý popis vztahů mezi studenty a pedagogy a také mezi studenty vzájemně, což je nepochybně největší deviza Sněženek a machrů. Herecké zpracování není špatné, zvláště v případě pedagogů v podání Brzobohatého a Freimanové, logicky slabší v případě studentů, z části neherců, zčásti posluchačů konzervatoře. Spíše slabší a nevýrazná je Smyczkova režie, která z filmu činí do značné míry zapomenutelnou, ničím zvlášť vynikající záležitost... Celkový dojem: 65% (16.11.2011)