Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vizuálně působivý film, evokující tajemné děje i jejich strůjce, kterým je český spisovatel Jakub Arbes, spadá ještě do dob, než se režisér Jaroslav Soukup zaprodal nicotnostem. Až děsivá atmosféra, plná sychravé vlhkosti a potemnělosti, provází osudy zoufalého pátrače, jenž se marně pokouší odhalit údajné tajemství oltářního obrazu... Spisovatele si zahrál Viktor Preiss, hledače v téměř horečnatém výrazu zpodobnil Pavel Pavlovský. Film byl natočen u příležitosti 140. výročí narození Jakuba Arbesa. K natáčení interiérů využil režisér reálných prostor v suterénech a přízemích různých domů na Starém Městě v Praze, kde byly sklady podniku Řempo. Operního pěvce zpívajícího árii "Ombra mai fu" hrál s velkým nasazením komparzista, jehož jméno režisér nezná. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

EIa 

všechny recenze uživatele

Film vyniká především kulisami, méně už hereckými výkony a nejhůře je na tom scénář. Skloubení příběhu samotného romaneta s Arbesovým životem je nepodařené a nevěrohodné. Scénář vychází z autobiografických scén, kterých je v Arbesových romanetech nepřeberně, ale pokud možno je ještě zhušťuje a další si domýšlí nebo je bere z jiných životních etap autora. Dovedu si představit, že mají diváci u tohoto filmu pocit, že se Arbesovi přiblížili, že o něm získali informace, které nedostali ve škole a které si nebyli ochotní přečíst v monografiích. Smutné je, že film je skutečně natočen tak, aby k tomuto pocitu diváky vedl, bohužel ale realitu mísí s fikcí. Do toho přidává fantastický příběh Xaveriův, který je zbaven veškerých formálních rysů romaneta, které jej činí něčím víc než jen napínavým příběhem, který si někdo vymyslí támhle na blog, a snižuje jej tak na nepravděpodobný úlet šílence, do kterého je Arbes nechtě zatažen. Film jako celkový konstrukt mi byl především zklamáním, dvě hvězdičky v hodnocení jsou především za kulisy a herecké výkony některých postav. ()

zigy 

všechny recenze uživatele

Hudba pana Bartáka v kombinaci se skvělým výběrem exteriérů nás dokonale přenese do světa 19. století plného špíny, tajemství, útlaku dělníků a cholery. Zajímavý příběh, který je hlavně o boji za práva dělníků a Jakuba Arbese o přežití v novinách a vydání knížky, a méně už o Xaveriovi a hledání pokladu, což je trochu škoda. Ale ta atmosféra si min. 4 hvězdy zaslouží! Je vůbec možné, že takhle umělecky ambiciozní film natočil stejný člověk, co pak stvořil "Jak ukrást Dagmaru" s dementním Sypalem? ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Působivá epizoda ze života spisovatele a žurnalisty Jakuba Arbesa, kterého vynikajícím způsobem sehrál Viktor Preiss. Atmosfericky ponurou atmosféru špinavé a cholerou stižené Prahy báječně dokresluje c. a k. špiclovský policejní systém a všudypřítomná bída. Z vedlejších postav zaujme až příliš loajální majitel Národních listů, dr. Grégr v podání Radoslava Brzobohatého a tajuplný Rainer, sehraný Radovanem Lukavským. Jeden z mála skutečně kvalitních celovečerních pokusů režiséra Soukupa, který později svůj nesporný talent věnoval béčkových slátaninám. Škoda, vypadalo to na velmi dobrou kariéru. ()

Chřástal 

všechny recenze uživatele

„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“  Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost.  Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Tak vizuál nádherný, jistě inspirovaný obrazy Jakuba Schickanedera. Ty potemnělé uličky s chodci rozplývajícími se v tmě a v mlze ,bludičkové světlo plynových luceren a intimní světlo petrolejových lamp, tmavé kočáry jedoucí za svými tajemnými cíly. Jistě skvělá scéna pro příběh s tajemstvím. Bohužel však nebyla tato scéna využita pro regulérní zfilmování Sv. Xaveria, ale k jakémusi mixu tohoto příběhu s životopisnou skicou o Arbesovi, což se trochu bije. Nemohu soudit nakolik je ten životopisný díl reálný, připadá mi romantizovaný, a postava Rainera je snad zcela vymyšlená, protože příliš svým osudem připomíná nešťastného Karla Sabinu. Arbesův zájem o otázky sociální je zde (jasně dobově) podtržen, ale to vcelku odpovídá skutečnosti. Hodně dobré herecké výkony dotlačí tento film na slabé čtyři hvězdy. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (2)

  • „Romaneto“ je českou zdrobnělinou slova román. Jedná se o „malý román“ obsahující nadpřirozeno, které je na konci vysvětleno pomocí vědeckých faktů. Jeho zakladatelem, a zároveň čelním představitelem na českém území, byl Jakub Arbes. (Volpe)
  • Film je znatelně inspirován romanetem Jakuba Arbese „Svatý Xaverius“, vydaném poprvé roku 1873. (Volpe)

Reklama

Reklama