Krb bez ohně

Symbol. Ikona. Legenda. Krb bez ohně, film, který proklely celé generace estétů, zakazovali ho ideologové, posmívali se mu filmoví historici. Proč vlastně? Maryna Radoměrská (1906 – 1993), literární superstar a jistě jedna z nejúspěšnějších spisovatelek ženských románů první poloviny dvacátého století, zamýšlela příběh o lásce dvou navzájem si cizích lidí, kteří se stali manželi proti své vůli, úplně jinak. Scénáristické škrty, jimiž film utrpěl na celistvosti, zbytečně shazují skvěle vypointované okamžiky této netradiční romance, od formálního sňatku až po Eleninu hazardní hru s city chladnokrevného bankéře Kristena. Dagmar Mocná ve své odborné studii, věnované autorkám ženských románů, uvádí, že s Radoměrské fabulační dovedností prostě filmaři přes všechno úsilí nedokázali držet krok. Tam, kde spisovatelka byla teprve v polovině fabule, měli už téměř naplněn rozměr celovečerního filmu, a byli proto nuceni zápletku předčasně utnout. Buď jak buď, film si dodnes uchoval jiskru i nezanedbatelný přesah do současnosti: kolik nešťastných manželství a rozbitých vztahů se kolem nás pořád pohybuje. R. A. Dvorský charakterizoval, navzdory všem vyřčeným úšklebkům, svou poněkud nevděčnou roli zcela v intencích románu, jako odtažitého muže podléhajícího nečekaně prudké vášni. Pro Hanu Vítovou, tehdy bezesporu nejobsazovanější českou herečku, se stala její Elén prokletím, z kterého se jí podařilo vyváznout až prostřednictvím poválečné Fričovy Pytlákovy schovanky, sofistikované parodie na filmový kýč oněch dob. Soudobá kritika, jinak vcelku ukázněně respektující převahu komerčních filmů jako nezvratitelný fakt, tentokrát nepokrytě zuřila a celá záležitost byla následně projednávána Filmovým poradním sborem, v jehož středu zazněl dokonce návrh, aby byla na podobné filmy příště uvalena tzv. daň z nevkusu. Producenti, režiséři a koneckonců i sama Radoměrská, získávajíc touto spoluprací širokou oblibu v řadách čtenářek i návštěvnic biografů, si ovšem velice dobře uvědomovali cenu peněz a proto další ambiciózní projekt na sebe nenechal dlouho čekat. Inu, jak známo, o zisk jde až na prvním místě. (10.11.2008)

Dosti šablonovitá záležitost, ve které R.A.Dvorský pojme zachraňování cti nápadnice svého zemřelého bratra o poznání formálněji, nežli dívka očekávala. Zde kritizované toporné výkony podle mě ale přidaly onomu chladu na působivosti a otázka, zda takto zachráněná čest je tou pravou záchranou, díky tomu z filmu dýchá naléhavěji. (25.01.2019)

Všichni máte pravdu, ten film je dnešníma očima neskutečně naivní, až hloupý. Ale herci nepřehrávají, to byl požadavek tehdejší doby, takové spíš divadelní výstupy. Jenže si uvědomte rok vzniku, nároky obecenstva a vyjde vám, že to byl trhák. Dnešníma očima je spousta tehdejších filmů brakem. Ale klišé a konspirace se léty vyvíjely, dnes máme větší požadavky. Viděli jsme více filmů, scénáristé jsou rafinovanější, ale je to také tím, že když tu jednou něco bylo, další autor už musí vymyslet něco více, aby to diváky táhlo.U těchto starých filmů se alespoň bavím, což o některých současných romantických dramatech říci nemohu. A myslím, že naše babičky by třeba Hodiny ani nepochopily. (16.05.2008)

Nadmíru sentimentální film, ačkoliv jeho zápletka je zajímavá, dalo by se z něho udělat mnohem víc. Ohromná přeměna staré Kirstenové, to je bomba vskutku k neuvěření. Prostě a jednoduše - na film se dá dívat vcelku dobře, protože mu nechybí napětí, jakým způsobem dojde ke šťastnému rozuzlení, které se dalo čekat i od tak vážného dramatu, jakým film měl být... (25.08.2020)

Snad jediná role R. A. Dvorského, ve které vystupuje jako hlavní hrdina. Charisma teda jako herec měl, ale v hudbě byl lepší. Pěkné romantické drama s neotřelou zápletkou, taková typická prvorepubliková oddychovka. V některých scénách se tedy neskutečně přehrává, hlavně Hana Vítová, ale to k tomu už tak nějak patří. Znám i knižní předlohu a děj je ve filmu zjednodušený. (14.06.2020)