Krb bez ohně

Proč jsem se s tímhle filmem nepotkala trochu dříve? Snad proto, že si nese jakési znamení hanby, béčko vedle svého titulu, odsouzení a opovržení, s nímž se setkává červená knihovna, ta laciná literatura kdysi pro služky a i dnes pro lidi bez literárního vkusu a bez úrovně? - - - Asi netušíte, jakým byl pro mne ten film osvěžením! Když divák odhlédne od jednoduché a mírně naivní zápletky, může už jenom sčítat pozitiva: čestnost (slib umírajícímu bratrovi), mírnost a pokora nastávající ženy Jiřího (žádný feminismus), vtipnost Elenina otce (Theodor Pištěk), milé pokoukání na Hanu Vítovou, vzácné pokoukání na R.A Dvorského, dojemná ukolébavka a tři křížky, které matka dítěti udělá, a to nevhod počaté dítě (ani slovo o možném potratu), kolem kterého se celý děj točí a které nejenže smíří tchyni se snachou, ale změní i její náhled na okolí... a samozřejmě happy end. Já už mám totiž dost všech těch současných moderností!!! Před pěti dny zabili Alfieho Evanse... (03.05.2018)

Všichni máte pravdu, ten film je dnešníma očima neskutečně naivní, až hloupý. Ale herci nepřehrávají, to byl požadavek tehdejší doby, takové spíš divadelní výstupy. Jenže si uvědomte rok vzniku, nároky obecenstva a vyjde vám, že to byl trhák. Dnešníma očima je spousta tehdejších filmů brakem. Ale klišé a konspirace se léty vyvíjely, dnes máme větší požadavky. Viděli jsme více filmů, scénáristé jsou rafinovanější, ale je to také tím, že když tu jednou něco bylo, další autor už musí vymyslet něco více, aby to diváky táhlo.U těchto starých filmů se alespoň bavím, což o některých současných romantických dramatech říci nemohu. A myslím, že naše babičky by třeba Hodiny ani nepochopily. (16.05.2008)

Opravdu - KLASIKA. Tenhle film dostal nálepku za všechny své kolegy s tematikou červené knihovny. To všeobecné opovržení pro mě bylo podnětem (nebo záminkou?) k opětovným zhlédnutím, takže dnes už umím film obstojně citovat. Není nutné příliš pitvat románek Maryny Radoměrské nebo Špelinovu režii (obojí nezklamalo, na druhé straně ani nepřekvapilo). Ačkoliv herecký ansámbl poměrně zvučných jmen chvíli připomíná oživlý les, semtam se objeví nesmysly v dialozích a film je napěchován patetickými a zbytečnými scénami, chtěl bych podotknout, že v době první republiky byly natočeny horší díla, a tento snímek je v rámci sentimentálních příběhů dokonce lehce nadprůměrný. Kdyby byly vynechány dramatické, životem lomcující scény a nahrazeny těmi, kdy se R. A. Dvorský seznamuje s Hanou Vítovou bylo by to o poznání sympatičtější. Ne snad, že by hráli tak dobře, ale báječně k sobě pasovali a ačkoliv se snaží být odtažití, ta jiskra tam občas přeletí. Třetí hvězdičku dávám za závěrečnou scénu, kdy R. A. Dvorský obejme Hanu Vítovou, ona mu řekne: "Pusťte!...Pusť!", a on odpoví: "Už nikdy!". Následně si Hana Vítová stoupne na špičky, aby ji R. A. Dvorský mohl políbit a oba šlapou na tabatěrku, která zapříčinila jejich setkání, a kterou poté co se R. A. Dvorský snažil scénu napodobit, Hana Vítová hodila na zem. Kdo dokáže odolat? Já ne! (12.12.2003)

Nadmíru sentimentální film, ačkoliv jeho zápletka je zajímavá, dalo by se z něho udělat mnohem víc. Ohromná přeměna staré Kirstenové, to je bomba vskutku k neuvěření. Prostě a jednoduše - na film se dá dívat vcelku dobře, protože mu nechybí napětí, jakým způsobem dojde ke šťastnému rozuzlení, které se dalo čekat i od tak vážného dramatu, jakým film měl být... (25.08.2020)

Tak tento dojemný slaďák byl pokud vím nejoblíbenější film moji mamky. Herecky je to sice z dnešního pohledu katastrofa, ale v době premiéry si dámy určitě do kina braly kapesníčky. Že je film naivní to nevadí, protože právě proto staré snímky pamětníci vyhledávají. Je takový mile pohodový, tak i já se ráda znovu podívám. Mnohé dnešní televizní seriály jsou v porovnání s tímto filmem mnohem kýčovitější. A že v něm nechybí humor dokládá věta s níž se loučil bratranec Robert v závěru filmu : … a kdybyste jednou potřebovali peníze, pošlete mi. (09.01.2014)