Paní Kačka zasahuje...

Paní Kačka zasahuje...je další pohled do venkovského prostředí v protikladu s velikou Prahou. Krom klasické zápletky vztahové, navíc ještě s také docela častou záměnou osob, je tu i téma stavby dálnice. O kolik se doba posunula a přesto se i dnes dá vyvlastnit pozemek a majitel s tím nic neudělá, když se staví dálnice... Škoda, že dál se už o ní nemluví a tato dějová linka je pak zcela pominuta. I bez absence velkých hvězd, a Jaroslav Marvan si zde moc nezahrál, se dá udělat vcelku koukatelný film třeba i o lidských předsudcích nebo jako zajímavost o tom, jak se tehdy domlouvali sňatky. (31.07.2023)

Nejvíce mne zajímalo, jak plánovaná stavba dálnice dopadne na obyvatelstvo Řepochrástů, ale dozvěděla jsem se jenom, že za prvé technologický pokrok přinášející pohodlí pro lidstvo a moc pro horních deset, je důležitější než životní prostředí a živobytí jiných lidí a že tak bylo vždy, za druhé před druhou světovou válkou lidi ještě nenapadlo zakládat občanská sdružení a hnutí zelených, za třetí ačkoliv majetní vždy dávají chudým jen zlomek svého majetku, přičemž čím je člověk bohatší, tím menší zlomek to je, mají přesto ze své štědrosti velmi dobrý pocit, což ještě jednou potvrdila první sbírka potravin pro chudé, která nadchla česká pravicová media. A skutečně je čemu se radovat 24 let po sametové revoluci. "Až pětina obyvatel České republiky může být podle expertů fakticky ohrožena chudobou. Těsně nad hranicí chudoby, s níž se podle statistik potýká asi desetina Čechů, totiž žije dalších 700 000 lidí." (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/250189-kazdy-paty-cech-ohrozen-chudobou-pomuze-narodni-sbirka-potravin/). Zároveň se v Česku ročně vyhodí milion tun potravin, nemluvě o celosvětových ztrátách a plýtvání (http://www.csfd.cz/film/304605-z-popelnice-do-lednice/). Pro uvedení mýtu o štědrosti na pravou míru tedy jeden pohled z trochu jiného úhlu: http://a2larm.cz/2013/11/potravinove-nagano/ ___ Nenáročná komedie plná vykonstruovaných záměn a legrací na způsob zpívání v kravíně ve své podstatě je výchovnou agitkou, která má ukázat majetnějším, jak je hezké, příjemné a chvályhodné rozdávat almužny. Slavoj Žižek v knize Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška ale mluví o pokrytectví ba dokonce o krutosti dobročinnosti a navrhuje měnit systémové vztahy a nastavení, nebo možná v první řadě měnit myšlení člověka a cíle společnosti: http://videafilosofie.webnode.cz/news/slavoj-zizek-jednou-jako-tragedie-podruhe-jako-fraska-/ (03.12.2013)

Pro mě veliký zklamání. Betty Kysílkovou jsem v každým filmu, kde se objevila, rád viděl (viz. Muži v offsidu, Funebrák, U pokladny stál). Byla výborným doplňkem různých komedií a na její hlavní roli jsem se těšil. Ale jak je vidět tak někteří herci jsou vynikající v určitých partiích a rolích, který jim prostě seděj, ale tady se to moc nepovedlo. I když začátek byl slibnej. Film celkem o ničem, takovej tuctovej z protektoráního období, ale na druhou stranu zas moc neurazil. Ono je to těžké, když si herci chtěj zahrát např. něco neobvyklýho (komediant charakterní roli nebo naopak) a pak je to o to větší zklamání. Např. další herec epizodních rolí, kterýmu se musím furt tlemit je malý stařík Alois Dvorský. Ale je možný, že i on by v titulní roli třeba zklamal. Hold někomu toho moc prostoru na plátně nesedí, což se bohužel potvrdilo i zde. (21.11.2013)

Film, který dnes funguje především jako ilustrativní ukázka tv. lidové zábavy, nebo, jak se říká, umění pro masy – celá řada obdobných příběhů, těžících z venkovského prostředí a dějových propletenců zde vzniklých, patřila k vyhledávanému artiklu nejen v biografech, ale také na pultech knihkupectví. Jak lze tedy předpokládat, scénář je nenáročný a stejně nenáročnému divákovi doslova vnucuje jednoduché, úderné dialogy v kombinaci s klasickým melodramatickým pozadím, umocněným v tomto případě několikerou záměnou. Svou parketu tu bezpečně nachází jak Betty Kysilková, tak i někteří další herci, jejichž výstupy zcela konvenují soudobým představám o formě a pojetí lidového humoru. (12.11.2013)

Paní Kačka zasahuje... je ve své poctivosti jeden z nejroztomilejších filmů 30. let. Betty Kysilková se tu po celoživotní snaze propracovala k hlavní roli a rozvinula na řádném prostoru všechny ty své kuchařky, bytné a drbny pavlačové se zlatým srdcem. Párem snů je tu klasické duo Vítová - Krištof-Veselý a nechybí ani samozřejmě skvělý kolorit figurek Ference a Fialy. Nebýt zcela nesmyslné ignorace tohoto filmu v televizních pamětnických cyklech, tak bychom se vyhnuli jak překvapivému zjištění, že je to naprosto normální dobovka, ale i těch názorů z druhé strany, že by takový film zapomenutým měl zůstat. Schválně si někdy dejte týden s Karlem Špelinou a promyslete si, proč by zrovna Kačka měla stát opodál, když celá kolekce těch Krbů bez ohně, Klatovských dragounů, Matčiných zpovědí, Umlčených rtů, Peřejí, Adamů a Ev a Pražských flamendrů si už své místo na televizní obrazovce našla. (10.11.2013)