C'mon C'mon

Joaquin Phoenix je výborný herec, o tom rozhodne nejdeme polemizovať. Ale tento film na mňa pôsobil až príliš obyčajne a lyricky. Celé to bolo také mdlé a bohužiaľ, musím použiť aj slovo nudné... Najzaujímavejšie z celého filmu bola samotná tvorba dokumentov, keď sa detí pýtali, ako si predstavujú budúcnosť. To jediné ma bavilo. Ale ten vývoj vzťahu Johnnyho a Jesseho, to ma nijako nezaujalo a aj keď to malo zopár zaujímavých fáz, ako celok to bolo pre mňa proste ťažkopádne. (16.04.2022)

Pekné kompozície New Yorku, vážna hudba aj vkusný filter... žiaľ, cítil som trošku z toho faloš. Neveril som niektorým scénam, aj napriek dobrému detskému výkonu a štandardne dobrému Joaquinovi. Štruktúra stála viac na chvíľkových pocitoch (než koncepte road-movie) a tie pocity nie stále u mňa (za)fungovali. (31.03.2022)

Pomerně nudná variace na něco jako  třeba starší věci Jima Jarmusche, ovšem ne tak hravé a zábavné ani zdaleka. S otravným dětským hrdinou, který téměř poloatuisticky komunikuje s okolím a minimem postav co za něco stojí. Joaquin Phoenix je jediná světlá a zábavná věc, jinak nezaujalo výrazněji asi nic a téma vnímání zvuků okolí, které se vine celým filmem, postupem času dost nudí. Citace z filmu " zvuky a pocity tě ze všech stran oblévají" naprosto přesně vystihuje, co mě na filmu právě vadilo. Jestli nejsem schopen ocenit roztomilost nebo bezprostřednost dětského hrdiny, případně zřejmě autentické zpovědi dětí na mikrofon, nemůžu asi  dostatečně posoudit. Festivalovka jak řemen, ovšem na můj vkus asi moc. (22.04.2022)

Když jsem začala koukat na tohle drama, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Asi i kvůli tomu mi chvíli trvalo, než jsem se naladila na tu správnou emoční strunu, abych si mohla vyprávěný příběh alespoň trochu užít. Sympaticky civilní herecký projev Joaquina Phoenixe jsem si však užívala od samého začátku. Často mívám pocit, že jeho herecký rejstřík je prostě nevyčerpatelný. Tady mu docela dobře a velice přirozeně sekunduje mladičký Woody Norman. Určitě to není film pro každého, nicméně šanci byste mu dát měli. Třeba právě pro ty nevšední rozhovory vedené introvertním rozhlasovým novinářem Johnnym, které lze považovat za takovou malou sondu do neutěšeného stavu mysli nastupující generace. Ty totiž poměrně jasně naznačují, kde děláme neodpustitelné chyby. (70%) (11.04.2023)

C'mon C'mon nevypráví příběh, který bychom neviděli už dříve v jiném filmu, nicméně díky chytrému scénáři a hlavně díky uvěřitelným hereckým výkonům si mě tento na první pohled nenápadný film získal. Černobílý obraz jako by byl v rozporu s tím, že život rozhodně není černobílý, nýbrž komplikovaný a vrstevnatý - plný barev, těch veselých, ale i těch smutných. Konstelaci "dospělý-dítě", kde je (rutinní) život onoho dospělého najednou narušen dítětem, s nímž to není úplně vždy jednoduché, jsme tu sice už měli, avšak tento námět je ozvláštněn rozhovory s dětmi a jejich názory na budoucnost, které sice místy působí moc dospěle, přesto však uvěřitelně a upřímně. Na jedné straně všední téma, které je však na straně druhé podáno nevšedním způsobem. (08.02.2022)