Vzpomínky na Itálii

Film má asi hodinku a půl a přesto jsem musel film několikrát přetáčet dopředu, jak moc se místy vlekl. Přitom pozadí filmu (rozloučení se zesnulou matkou - reálnou) je tak silné. Dost mě to mrzí, protože prostředí je to nádherné, bylo i fajn vidět Liama v nějakém jiném než akčním filmu, ale ten děj a scénář byl hrozně slabý. Škoda... :( (21.01.2022)

Příběh nalézání cesty k sobě otce a syna již byl natočen v mnoha podobách mnohokrát a tento není moc originální ani z hlediska scénáře ani filmovými řemesly. Do příběhu se musíte ponořit emočně a pak začne fungovat. V Toskánsku jsem byl dvakrát na kole a tato překrásná krajina drží film nad vodou. A také film s tématem vyrovnání se s traumatem ze ztráty blízkého se neutápí v depresích. Je pozitivní a vřelý. Neeson podobný příběh sám prožil, proto mezi jeho synem Jackem probíhá uvěřitelný vztah, stejně jako mezi Jackem a Natálií v romantické lince, kterou znázornila Italka Valerie Bilellová. Jako každá výrazná postava je zavalena svými problémy. Ty ale působí realisticky uvěřitelně. Jen se jeho manželka , herečka, nezabila v autě, ale na lyžích. Téma potlačeného žalu a pocitu viny se silně vyvalí v jedné emotivní scéně. Ve filmu je ale více humoru než dramatu. Jiskří to v kontaktu s podivínskými domorodci a vzájemným škádlením Neesona se synem Jackem. Kata je komická postava realitní makléřky, jejíž manžel otěhotněl sekretářku a tak se přestěhovala do slunného Toskánska s vinicemi na vlnících se kopečkách. Celkově je to dost předvídatelné a snaží se toto dílko působit hlavně na vaše emoce. (27.11.2020)

Slovenský názov filmu síce nabáda na veľmi typickú romantiku, no v jadre sa "Made In Italy" ukázalo byť niečím úplne iným. A musím povedať, že som ostal tak trošku prekvapený. Priznávam, že som si vopred nenaštudoval o čom presne to má byť a tak som sa namiesto teplého romantického Talianska dočkal podľa mňa celkom slušne napísanej dráme o vzťahu medzi otcom a synom, ktorých spája rovnaká tragédia. Ale obaja to vnímajú úplne inak. Ako Liam Neeson povie: "You can´t remember, I can´t forget!" A hovorí to v podstate všetko, čo sa tu odohráva. Začína to veľmi jednoducho, kde Jack chce od Roberta, aby predali dom v Toskánsku, kde nikto nebol 20 rokov, aby si mohol kúpiť galériu rodičov svojej ex-manželky, v ktorej robí manažéra. Tá sa totiž rozhodla, že galéria sa predá a odstrihne od nej Jacka kompletne. Takže je na čase získať peniaze, aby neprišiel o jediné čo mu v živote dáva nejaký zmysel. Film má aj svoje romantické momentky a musím povedať, že sú veľmi príjemné, no čo funguje podľa mňa najlepšie je vykreslenie vzťahu medzi odcudzeným otcom a synom. Hlavne pri konci padne niekoľko silných viet, ktoré z toho robia film, ktorý má aj reálne srdce a dušu. Tie emócie, ktoré tam padnú sú veľmi dobre zachytené. Vo výsledku som sa dočkal niečoho iného ako som pôvodne na Valentnína chcel, no nemôžem povedať, že by som bol nespokojný. Film dokopy splnil svoj účel a priniesol príjemný slnečný film s istými komediálnymi momentkami a silnými dramatickými momentkami. Čeknite si ho a uvidíte sami. Hodnotenie: B+ (15.02.2022)

Vzpomínky na Itálii jsou opravdu mile natočený film, který v sobě v přiměřených dávkách mísí komické a dramatické prvky. Vedle nádherných italských scenérií a jižanské atmosféry nabízí film obstojné herecké výkony, které sice v několika málo momentech působí poněkud strojeně, po většinu stopáže jsou však vesměs civilní, k čemuž určitě přispěla i skutečnost, že se v případě dvou hlavních postav jedná o otce se synem i mimo plátno. Musím se přiznat, že chvílemi byla v kině vyšší koncentrace cibule - a to zejména ve scénách spojených s matkou, protože jsem si v ten moment vždy představil tragicky zesnulou Natashu Richardson. I když jde dějově o veskrz tuctový film, jenž nemá v rámci žánru moc čím překvapit, tak se na něj pěkně dívalo a musím říct, že se D'Arcymu jeho dlouhometrážní prvotina vcelku podařila ukočírovat. Plusové body za sympaticky napsanou postavu s tváří Lindsay Duncan a miniepizodky s fretkou a dělníky. Slabší čtyři hvězdičky! (06.08.2020)

„Veľmi sa nesmej, vieš kto ešte mal 12 nasledovateľov?“ V jednej scéne je Liam Neeson so synom v reštaurácii a do stola im nabúra opitý chlap. Normálne som čakal, že Liam vytiahne dýku a celý lokál nemilosrdne vykidlí a potom ho zapáli. Potom som si spomenul, že toto je iný film, než na aké sme v posledných rokoch od tohto drsného Íra zvyknutí. A musím povedať (nič proti jeho akčným trilerom, mnohé sú skvelé), že bolo úžasné vidieť ho po dlhej dobe v inej polohe. Scenár je samozrejme jedno obrovské klišé (nachytanie s bývalým asi vypadlo z ôsmej série Ordinácie v ružovej záhrade), ale vôbec mi to nevadilo a i keď záver mohol byť dojemnejší, tak je to bez debaty za 4*. Jasné, dosť to pripomína Dobrý ročník (jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec), ale komu to vadí? Neskutočné Toskánsko, malebný kasting (nedajte sa pomýliť priezviskami, Micheál Richardson je naozaj Neesonov syn a asi vám nemusím pripomínať, za akých okolností prišli o manželku, mamu), dobré dialógy a postavy, na ktorých vám záleží. Mohlo tam byť viac jedla, viac pesničiek a z fretky mali urobiť running gag. Ale inak fakt spokojnosť a kto spokojný nebude, asi nevedel, na čo ide do kina. Kino Považan NMnV 2020 (30.08.2020)