Možnosti dialogu

Vyčerpávající dialog úžasný, zbytek nebyl tolik nápaditý a trochu zaváněl stereotypem. *** Ve zkratce: Aneb proč je někdy lepší držet hubu. (14.01.2011)

Mistr nad Mistry. (28.07.2012)

První příběh byl dokonce i na mě až moc psychedelický a přiznám se, že jsem ho moc nepochopil. Zato příběh 3 a hlavně 2 jsou naprosté klenoty světové animované tvorby. Kdo jiný dokáže za 3 minuty ukázat snad všechny možné způsoby rozhovorů mezi lidmi? (13.12.2006)

Za první dva dialogy plný počet, smysl třetího jsem asi úplně nezachytil. (27.07.2008)

První dialog mě málem dokopal k vypnutí (nic nového po prvotním zájmu), druhý mě donutil se dokoukat a třetí mě vážně zaujal. (27.02.2011)

Někdo je asi hodně kreativní a zručný. Jak někdo dokáže z kupy neforemné hmoty vykouzlit předměty z různých materiálů anebo dokonce lidi bylo vážně zajímavé. Navíc při výuce multimédií jako názorná ukázka historie animací. (11.09.2013)

Bezprostředně jedno z nejdokonalejších Švankmajerových filmových děl s dokladem jeho výtvarného talentu v jednom. Je jasné, že výklad surrealistického díla si přeci jen v detailech vyloží každý po svém a touto svobodou, kterou nám autor předhazuje, zároveň ukazuje možnosti onoho života v síti našich myšlenek - proces tvorby a vnímání... 100% ne-li více. (...Už jako dítě jsem tento počin sledovala s nadšením, byť spíše po hravé stránce. Čímž se dá krásně říci, že jeho „tvořivá hravost”, která se objevuje ve většině snímků, skutečně pramení z kreativity, která dětem (a zároveň často i dospělým) dělá nejen radost, ale zároveň v jejich životě zůstává. Švankmajer jakožto jeden z lidí, jenž vyrostl, ale přesto čistou tvořivost nezahodil, mě vždy bude fascinovat a stát předemnou na piedestalu...) (13.08.2015)

Bravo pane Švankmajere. Neuvěřitelné, co se dá vyjádřit beze slov. (06.12.2007)

Naprosto šokujícně složité animace v tomto snímku dávají tušit, že nepůjde jenom o ledajaký animovaný film. Tenhle má totiž nápad, šmrnc, myšlenku i skvělé zpracování. Co víc žádat? (15.01.2008)

Dialog věcný ***, Dialog vášnivý *****, Dialog vyčerpávající *** (04.06.2009)

Mým favoritem je Dialog vyčerpávající. Je to vyýstižné. (19.04.2011)

Jedná se vlastně o 3 němé filmy, jejichž akce je ilustrována skvělou hudbou Jana Klusáka. Tak v dialogu věcném je každá z hlav charakterizována jiným druhem hudebních nástrojů - žestě kontra flétny... Navíc se v právě v tomto Dialogu věcném nejvíce projevují arcimboldovské vlivy... Švankmajer se sám přiznává k obdivu k manýrismu, Rudolfinské době a vědomému epigonství Arcimbolda (nutno dodat, že jinak epigonstvtím pohrdá). Tedy dvě animované hlavy složené v arcimboldovském duchu z různých předmětů se požírají navzájem. Člověk (lidská hlava) se pokouší pohltit vše, zpracovat, zničit rozmělnit. Tak chápu dialog věcný já... V dialogu vášnivém se při vášnivé hře smyčců spojí dvě postavy a když se opět rozpojí a rozpoutají hádku zbyde po nich jakýsi zbytek - dítě, za nějž žádný z těch dvou nechce přijmout zodpovědnost... V posledním Vyčerpávajícím dialogu se objevuje Švankmajerova obsese jídlem. Ta však zůstává obsesí ryze uměleckou, kdy s oblibou právě jídlo a akt stravování ve svých filmech tematizuje (později natočil známý a velmi úspěšný film s velmi příznačným názvem Jídlo). Sama obsese však paradoxně pramení již v jeho dětství, kdy jej jako neduživé dítě do jídla nutili... Právě tehdy se mu jídlo zřejmě zdálo dosti vyčerpávajícím. (10.03.2008)

Intenzivní, plné, slastné, odpudivé. Čirá radost. Nádhera. (07.08.2017)

Famózní práce!!! Pro Švankmajera mám slabost... (22.11.2008)

Na Švankmajera si nijak zvlášť nepotrpím, jeho celovečeráky mě doposud víc než cokoliv nudily, nicméně konkrétně tenhle kraťas je věru neskutečně trefná, tradičně zvráceně zpracovaná pecka o dialozích bez dialogů samotných, a zabírá to proklatě. (16.07.2011)

Jídelní mišmaš, plastelínový mišmaš, Švankmajer pro mě zas jednou vedle. (11.06.2013)

Asi som úplne iný ako zvyšok sveta (a csfd), ale vôbec som nepochopil čo tieto guče plastelíny a všehočosi iného mali znamenať. Ale pravdupovediac sa ani nechcem z toho vyliečiť a rozumieť tomu. (06.01.2017)

Ne, bohužel, s panem Švankmajerem si očividně nerozumíme a dialog mezi jeho tvorbou a mnou je jedna velká změť nepochopení, která nejspíš nikdy nebude rozpletena. (01.03.2021)

Přibližně v deseti minutách se vám promítnout tři možnosti dialogu, chceme-li dialogy 3V – věčný, vášnivý, vyčerpávající. Sjednocujícím prvkem, opomineme-li animaci a stylizaci, je člověk, který se buď rodí z hmoty, nebo v hmotě zaniká. Ať už to jsou tři monstra stvořená z kuchyňského náčiní, z papíru nebo ze zeleniny a ovoce, které se navzájem „požerou“ a konečným produktem člověk, který se de facto neustále klonuje. Dále Dialog vášnivý, kde dochází k destrukci lidské podoby, kdy se dvě postavy spojí aktem lásky v beztvarou hmotu a po tomto vášnivém vzplanutí se opět metamorfují do podoby lidské, ale záhy se hádkou zničí opět do hmoty bez tvaru. Konečně poslední z dialogů – Dialog vyčerpávající, je jakýsi kompromis…nedojde zde k úplnému zničení, ani ke stvoření něčeho nového. Zásuvka ve stole se otevře, z ní se vyvalí, nám již dobře známá, hmota, ze které se stvoří busty dvou mužů. Vše začíná logickými kombinacemi, kdy busty dávají dohromady botu a tkaničku, chléb a máslo, tužku a ořezávátko, zubní pastu a zubní kartáček. Když jsou „logické kombinace“ vyčerpány, busty začnou kombinovat nelogicky, náhodně. Výsledkem jsou naprosto vyčerpané mužské hlavy, poulící oči (u tohoto dialogu, byly použity pravděpodobně skleněné oči, které u předchozích dvou dialogů využity nebyly, oči přidávají na efektu) a vyplazující jazyk, možná snad s pocitem triumfu, že zkusily nevšední možnost dialogu. Všechny tři dialogy jsou doprovázeny hudbou, která akcentuje jednotlivé pasáže, lze si dobře povšimnout u Dialogu vyčerpávajícího. Naopak u Dialogu věčného je použito zvuku nádobí a specifického zvuku přežvykování a hltání. Co napsat dále o vynikajícím výtvarném počinu? Snad jen to, že Možnosti dialogu jsou opět další perlou ze Švankmajerovy dílny, která nese tak specifické znaky a osobitý styl, že jsme schopni ocenit i tak krátký film jako je tento a přesto nepřestáváme žasnout nad jeho vtipem. (07.10.2009)

Jana Švankmajera jistě jeho loutkové divadlo, které dostal v 8 letech od rodičů velice zaujalo, poněvadž jeho pozdější profesionální tvorba jako filmaře byla na loutky velice zaměřena. Již při jeho studiích na divadelní akademii múzických umění v oboru režie a scénografie se s loutkami setkává. Musím podotknout, že jeho filmy si veškerá mezinárodní ocenění jistě zaslouží. Například jeho krátkometrážní snímek „Možnosti dialogu“, který získal cenu za nejlepší animovaný film v Austrálii a mnoho dalších. Velice nápaditý a originální interpretace toho jak lidé mezi sebou „mohou komunikovat“ je velmi zajímavou podívanou na hlavy, které tvoří zelenina, ovoce, kuchyňské náčiní a jiné předměty. Dojde mezi nimi k tak velkému dialogu, až se z těchto materialistických hlav stanou hlavy téměř opravdové. Na tento „věcný dialog“ navazuje „dialog vášnivý“, kdy dojde, díky jejich vášni a touze po kohabitaci, k naprostému spojení postav z hlíny. Jejich vášeň je tak silná, až úplnou náhodou dojde k rozepřím a konečné vzájemné destrukci. Poslední část těchto možností dialogů je „dialog vyčerpávající“, kdy bysty dvou mužů na sebe vyplazují jazyk s různými nástroji a dochází k opravdu vyčerpávajícím kombinacím. Možnosti dialogu jsou dle mého názoru velmi věcným snímkem, který nám poukazuje jak vášnivé můžou dialogy mezi lidmi být, ačkoli bývají mnohdy víc než vyčerpávající. (13.12.2009)