Jan Výrava

Borský nepatřil k režisérské elitě, ale tohle je slabota i na něj. Tenhle film je natolik špatný, že mi na něm tuny patosu vadily nakonec nejméně. Štěpánek přehrává, až z toho jdou oči i uši kolem. Navíc má na hlavě naraženou jakousi parafrázi paruky, takže vypadá jako lehce mentálně retardovaný. Film se stal parodií sebe sama především díky neskutečně zábavné dvojí scéně návštěvy starého Výravy u syna vartujícího v okně zámku. Borský tyto scény zestylizoval jako kompilát lesního porostu z Lucerny, z nějž jukne Štěpánek a hledí vzhůru na balkon, společně s Romeem a Julií lehce říznutými Cyranem. Rostand, Shakespeare i Jirásek jsou v tom však nevinně, i když u toho posledně jmenovaného si nejsem tak zcela jista., neb minimálně tématem si je Lucerna s Výravou blízká. Některé filmy měly zůstat zapomenuty v archivech. Mé negativní postoje k tomuto snímku nedokázal zmírnit ani fakt, že v jeho závěru strhali pochopové ze Štěpánka košili. (03.06.2023)

Film nepôsobí zle ani po 80-tich rokoch, ani po technickej, ani po hereckej stránke. Samozrejme, scény pôsobia viac divadelne ako filmovo, herci pateticky kričia ako by normálne rozprávali, ale to možno pripísať roku vzniku. Charizmatický Štěpánek strháva všetku pozornosť na svoju postavu. Inak sa jedná o zaujímavý historický námet o sedliackom povstaní proti šlachte, ktoré stojí veľa obetí. Akurát dobre nechápem, ako môže byť film natočený k stému výročiu zrušenia roboty, keď sa dej filmu odohráva koncom 18. storočia. (04.09.2017)

Film poprvé uvedený na našich obrazovkách a to po více jak sedmdesáti letech! Zasloužila se o to Česká televize v cyklu pro pamětníky přesněji-zapomenuté stříbro. Už na něj za ty dlouhá léta pomalu musel usedat prach! Sám se tomu divím že ho vůbec našli! Přesto takových to snímků a to různých kvalit jsou tam minimálně další desítky ne-li stovky. Poměrně jsem byl překvapen poměrně zdařilým zvukem, a hlavně poměrně čistou obrazovou kvalitou.Nevím jestli je to jen jediná kopie filmu tak jako před týdnem u filmu "Láska a lidé" ale bylo to milé překvapení. Stručně s děje : 1781 : Selské povstání proti vrchnosti na Opočensku,která se snažila utajit císařský patent Josefa II o zrušení robotní povinnosti. Film jako samotný je silně ovlivněn adaptací staršího divadelního textu (1886) která je silně poplatná tehdejším divadelním konvencím. Nicméně takový lepší průměr z nichž bych především vyzdvihl výkon Z. Štěpánka v roli Výravy a pak ten Hilmarův za ztvárnění jak jinak než přísného sedláka Kyrala, jinak u těch ostatních mi to hraní až zas tak nějak nesedlo, občas to bylo jako podle učebnice a také za některé napjaté scény kterých ve filmu moc není. 3*. (30.07.2006)

Snaha o vytvoření obrazů selského povstání v roce 1771 se vůbec nezdařila. Vzniklo dílo, které téměř nic o povstání neříká a rozhodně nepostihuje motivy jednání jednotlivých postav, které jsou vytvořeny velice povrchně. Ve filmech se teatrálním výkonem vyznačuje vždy Eduard Kohout, ale tentokrát ho s plnou parádou strčil do kapsy Zdeněk Štěpánek, za jehož výkon jsem se sám styděl. (06.11.2006)

Toto historické drama už na první pohled působí dojmem divadelního představení přeneseného na plátno. Výprava je jevištní kulisová včetně bojových scén. Herecké výkony se vzletným divadelním patosem působí nepřirozeně. Tento film je zvláštní svou originalitou a skvělou technickou kvalitou filmové kopie a to po stránce výtvarné, obrazové i zvukové. I když tato kapitola dějin je mi cizí, tak si myslím, že hlavní myšlenkou tohoto díla je, že žádný pokrok se neobejde bez obětí, každý je třeba vybojovat. V televizi byl snímek uveden snad jen jednou, takže jsem byla ráda, že jsem toto zapomenuté dílo mohla vidět. (24.03.2016)