Jackie Brown

Lstivá letuška Pam Grier, milý a obětavý plátce kaucí s tváří Roberta Fostera, odporný šéf nelegálního obchodu se zbraněmi Samuel L. Jackson, důvěřivý polda Michael Keaton, věčně sjetá Bridget Fonda a jako třešnička na dortu potetovaný zarostlý Robert De Niro rozvalující se na gauči. A pro mě hlavně první film Quentina Tarantina, který se mi skutečně líbil, možná dám jeho Pulp Fiction, které jsem viděla poprvé a naposledy asi ve 14 letech, znovu šanci. Nevím ale jestli změním názor. Na Jackie Brown se mi totiž líbí hlavně to, že tohle není typický Tarantino, alespoň ne takový, jakého jsem ho dosud poznala. Víc tu jde o lidi, o jejich vztahy, všechno je jaksi uvěřitelnější. A závěrečnou scénu se dvěma výše jmenovanými postavičkami považuji zatím za ten nejsilnější okamžik, který jsem v Quentinově filmu viděla. (18.11.2008)

I díky téhle černošské letušce si Quentin Tarantino vydobyl pozici nadprůměrného a neskutečně respektovaného tvůrce. Trvalo to, ale přesto jsem se k hutnému vyprávění po letech vrátil. Dospívání je otázkou několika let a Tarantino mohl ubrat ze svého zběsilého stylu a nahradit vše skvěle rozehranými postavami. Nostalgicky pomalý snímek vyšťoural další uvadající hvězdy – Roberta Forstera, Pam Grier (někdejší hvězda násilných produkcí) nebo z dnešního pohledu i Michaela Keatona. Nejvíce konvenční „tarantinovka“ nám předkládá příběh pletichářské letušky, která se vychytrale vykroutí z pašujících podvodů, vyhne se kriminálu, pomůže dopadnout jednoho kriminálníka.. a ještě na tom zbohatne!! Tarantino leckoho zklamal, úplně nové příznivce si zrovna tak i získal!! 70%. (09.06.2009)

O Jackie Brown jsem vždycky slýchával jako o té "jiné a nejslabší tarantinovce". Nyní jsem film konečně zhlédnul a abych pravdu řekl, tak s výše uvedenou škatulkou nemůžu souhlasit. Jackie Brown rozhodně není nějak extra netypický zástupce Tarantinovy tvorby. Nahláškovaný konverzační (dialogy však jsou o poznání méně vybroušené než třeba v PF nebo KB2) heist movie v hlavních rolích se zapadlou černošskou hvězdou a Samuelem L. Jacksonem, drogami, nadávkami, nečekanými vraždami - to je pro Tarantina netypické? Kdepak, Jackie Brown se liší maximálně tím, že je v porovnání se zbytkem Quentinovy filmografie relativně umírněná, což je dáno žánrem. A že se jedná o jeho nejslabší film? Nevím, on slabé filmy netočí a z těch kvalitních se těžko vybere jeden, který by ostatní jasně porážely. (12.09.2010)

Je to veľmi podarená detektívka so zaujímavými postavami a dobre vypointovaným dejom. Začiatok je zdĺhavý, ako je u filmov od Quentina Tarantina obvyklé a priznám sa, že som asi po hodine sledovania cítil ľahké sklamanie. Potom sa ale dej predsa len rozbehne a výsledkom je rozhodne nadpriemerný snímok. Zachránili to hlavne ako vždy skvelí Samuel L. Jackson a Robert De Niro. Ten tu hrá jednu zo svojich najlepších postáv. Škoda že sa už nikdy nedočkáme samostatného filmu o týchto dvoch postavičkách. (19.01.2015)

Po Gaunerech Tarantinův nejzajímavější a nejdospělejší film. Tentokrát totiž cinefilní exhibice odsunul stranou a soustředil se především na vztahy mezi postavami, které pod jeho ukázněnou režií skutečně dýchají a cítí. Výsledkem je překrásný snímek o stárnutí, o únavě životem a o poslední šanci, které je třeba se chytnout a nepustit. A závěrečná scéna loučení je asi tím nejsilnějším, co dosud Tarantino natočil... (14.06.2005)